Kopicův statek Statek

Kopicův statek, dříve nazývaný Jirošova rychta, se nachází zhruba kilometr východně od Kacanovic v okrese Semily. Nynější stavení vzniklo roku 1787, kdy jej vystavěl rolník Jiří Jiroš; základy usedlosti jsou však starší. Půdorys stavby odráží typickou hospodářskou strukturu své doby: obytný patrový dům s pavlačí, k němu kolmo připojená konírna se stájí a proti ní hospodářské budovy přízemní. Dvůr uzavírá kamenná brána, nedaleko stojí dřevěná stodola. Tímto složitým, až samostatným umístěním jednotlivých staveb je Kopicův statek příkladem kultury lidové architektury pojizerského typu.

Statek vlastnila dlouhodobě rodina Jirošova. Nejznámější její členem byl František Jiroš (1824–1902), který se roku 1849 stal prvním starostou obce Kacanovy.

Ojedinělou hodnotu zvyšuje pískovcová socha svatého Jiří Drákobijce postavená roku 1806 před statkem. Předpokládá se, že je dílem Jana Chládka mladšího. Roku 1884 si ji František Jiroš se svou ženou Petronilou nechali doplnit novým podstavcem, který si objednali u tesaře Josefa Zemana z Tatobit. Sokl zdobí čtyři reliéfy znázorňující Krista v Getsemanské zahradě, světice Petronilu a Feliciu, Márii Magdalenu a svatou Annu. Dnes je na místě vystavena kópia od Jiřího Nováka, originální socha se nachází ve vestibulu Muzea Českého ráje v Turnově.

Zvláštní kapitolu tvoří výjimečná skalní galerie, kterou v skalách pod statkem vytvořil Vojtěch Kopic. Ten se do stavení přiženil roku 1932 a od čtyřicátých let svého života až do smrti v roce 1978 sem pravidelně chodil a vytékal do pískovcových skal řadu reliéfů. Témata si vybíral z českých dějin a podle seznamu v grafickém vymezení ochranného pásma sem vtiskl portréty Jan Husa, Jana Žižky, Tomáše Garrigue Masaryka či Jiřího z Poděbrad. Vedle historických postav vytvořil také zobrazení českých legend – Libuše, Horymíra – a kompozice odkazující na přírodní motivy, věřící a národní hodnoty (od Anděla Strážce přes skautskou lilii až po staroboleslavské paladium). Jednu skupinu tvoří výraznější ikonografické prvky, jako partyzáni či odkaz na bombardování Lidic. Celkově se jedná o unikátní svědectví o světě tvorce – jeho náboženských přesvědčeních, národních hodnotách a touze zanechat v kameni památku své doby.

Skalní reliéfy Vojtěcha Kopice byly pod památkovou ochranu podány formou ochranného pásma s účinností od 25. listopadu 2017. Kopicův statek s jeho historií, architekturou a neobvyklou skalní galerií tak zůstává místem, kde se lze setkat s osobitou tvůrčí vůlí jednotlivce, který se rozhodl své vize vyrýt přímo do přírodního materiálu.