Humniště Tvrz
Humniště, známé také jako Martinice, je zaniklá středověká vesnice s tvrzí, která se nacházela v oblasti nynějšího zemědělského dvora Martinice. Tato památka leží asi deset kilometrů západně od Slaného a rozkládala se na planině poblíž novodobé silnice Drnek–Mšec, v místech nynějšího katastru obce Drnek. Tvrz byla postavena na ostrožném místě a chráněna hradbou i suchým příkopem, což ji činilo strategickým územím pro své doby.
Historie Humniště je z velké části tajemstvím. Nejstarší zmínka o ní pochází z roku 1416, kdy Slavata z Humniště a Radýciny prodal vesnici s tvrzí bratrům Janovi a Petrovi ze Studeněvsi. V roce 1548 byla tvrz uvedena jako pustá v studeněveském panství, což naznačuje její zaniknutí před tímto datem. K roku 1598 se les Humniště prodal Floriánovi Gothardu Žďárskému a následně byl vrácen do Martinických rukou, což ukazuje na pokračující významné změny vlastnické struktury. Od té doby se Humniště stalo součástí smečenského panství.
Architektura tvrze byla typická pro středověkou éru, kdy byly takové útvary chráněny hradbami a příkopem. V roce 1711 hrabě Jiří Adam z Martinic využil rozvaliny tvrze jako zdroj stavebního materiálu pro nový hospodářský dvůr, což naznačuje jejich praktickou hodnotu i po zaniknutí původní osady. Tvrz měla obdélnou budovu paláce s rozměry 13 × 8 metrů a malé nádvoří před ním, což bylo chráněno hradbou a suchým příkopem o šíři zhruba 10 metrů. Vstup do tvrze se nacházel pravděpodobně od severozápadu, jak naznačují zbytky dvojice okrouhlých staveb.
Vlastníci Humniště prošli několika změnami. Po Slavatovi z Humniště a Radýciny přešla tvrz do rukou bratrů ze Studeněvsi, poté Volf Bořita z Martinic a nakonec se stala součástí smečenského panství. Tato posloupnost vlastníků odráží dynamický charakter feudálních struktur té doby.
Klíčovou zajímavostí je, že rozvaliny tvrze byly použity jako zdroj stavebního materiálu pro nový hospodářský dvůr. Ferdinand Velc pozoroval stopy zdí pusté vsi v prvních letech 20. století, ale tyto stopy byly následně zničeny při rozšiřování dvora.
Dnes zůstaly pouze skrovné stopy tvrziště, jako jsou základy rozpadlého zdiva a příkop. Tato památka je důležitým svědkem minulosti, který nám umožňuje pochopit životní podmínky a architektonické praktiky středověku v Čechách. Navštívit Humniště je cennou příležitostí pro ty, kteří se zajímají o historii a archeologii, i když zbytky jsou nyní jen skromným svědectvím dávných dob.
Historické milníky
- 1416
- Prodáno bratrům Janovi a Petrovi ze Studeněvsi.
- 1548
- Tvrz uvedena jako pustá v studeněveském panství.
Stavební vývoj
Tvrz byla postavena v středověku a chráněna hradbou a příkopem. V roce 1711 byly její rozvaliny pravděpodobně použity jako zdroj stavebního materiálu pro nový hospodářský dvůr Martinice.
Historické události
- 1416
- Prodáno bratrům Janovi a Petrovi ze Studeněvsi.
- 1548
- Tvrz uvedena jako pustá v studeněveském panství.
- 1598
- Les Humniště prodán Floriánu Gothardu Žďárskému, později vrácen do Martinických rukou.
Vlastníci
- 1416
- 1548
- 1598
- po 1598
Zajímavosti
- Humniště, známé také jako Martinice, je zaniklá středověká vesnice s tvrzí. - Nejstarší zmínka o Humništi pochází z roku 1416, kdy byla prodána bratrům Janovi a Petrovi ze Studeněvsi. - V roce 1548 byla tvrz uvedena jako pustá v studeněveském panství. - Rozvaliny tvrze byly použity jako zdroj stavebního materiálu pro nový hospodářský dvůr v roce 1711. - Tvrz měla obdélnou budovu paláce s rozměry 13 × 8 metrů a malé nádvoří před ním.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte na místě, které na první pohled možná působí jako tichý kout současného zemědělského areálu, ale pod jehož povrchem a v jehož bezprostředním okolí tluče srdce dávné historie. Stojíte v lokalitě zvané Martinice, která však v dobách své největší slávy nesla jméno Humniště. Než se vydáme po stopách minulosti, rozhlédněte se kolem sebe. To, co vidíte, je výsledek staletí proměn. Před vámi se rozkládá prostor dnešního hospodářského dvora, ale vaše představivost by měla zamířit k terénním nerovnostem a skrytým zbytkům staveb, které se krčí v trávě a pod nánosy hlíny. Právě zde se kdysi nacházela středověká vesnice, jejímž středobodem byla pevná tvrz, sídlo místních pánů.
Nyní se společně přenesme v čase hluboko do patnáctého století. První písemné zmínky nás zavádějí do roku čtrnáct set šestnáct. V té době byla zdejší tvrz i s přilehlou vesnicí předmětem významného obchodu. Tehdejší majitelé se rozhodli své državy prodat a novými pány se stali bratři Jan a Petr ze Studeněvsi. Představte si ten ruch, který zde musel panovat. Humniště nebylo jen osamoceným sídlem, ale živoucím společenstvím lidí, kteří obdělávali okolní pole a hledali ochranu u zdí své tvrze. Tato stavba nebyla pouhým obydlím, ale symbolem moci a bezpečí v neklidných dobách české historie.
Pojďme se nyní podívat blíže na to, jak tato tvrz vlastně vypadala a co z ní můžete spatřit dnes. Pokud se zaměříte na vyvýšené místo, takzvanou ostrožnu, díváte se na samotné základy někdejšího opevnění. Stavitelé, jejichž jména bohužel odvál čas a zůstávají nám neznámá, využili přirozené strategické polohy terénu. Aby byla ochrana sídla dokonalá, byla tvrz obehnána pevnou hradbou. Všimněte si prohlubní v terénu, které obepínají toto místo. Díváte se na pozůstatky suchého příkopu. Ten nebyl naplněn vodou, ale jeho hloubka a strmost představovaly pro případné útočníky značnou překážku. Vstup do celého areálu se s největší pravděpodobností nacházel na severozápadní straně, kudy do tvrze přijížděli jezdci na koních i povozy se zásobami.
Dnes zde sice nestojí vysoké věže ani zdobené paláce, ale pokud skloníte zrak k zemi, uvidíte skrovné, leč výmluvné stopy. Jsou to základy rozpadlého zdiva, které vykukují z terénu jako kosti dávného obra. Tyto kameny pamatují kroky rytířů i každodenní starosti poddaných. Každý úlomek malty a každý opracovaný kámen, který zde najdete, je tichým svědkem architektury, která musela ustoupit času a lidské potřebě stavebního materiálu.
Historie Humniště je však především historií lidí, kteří zde zanechali svůj otisk. Mezi prvními významnými osobnostmi se objevuje Slavata z Humniště a Radýciny, jehož jméno je pevně spjato s kořeny tohoto místa. Po již zmíněných bratrech ze Studeněvsi se zdejší panství dostalo do rukou mocného rodu Bořitů z Martinic. Právě tento rod dal místu jeho druhé jméno, které používáme dodnes. Mezi majiteli se objevuje Volf Bořita z Martinic a také Eliška Zajícová z Martinic, která do historie sídla vnesla ženský prvek a noblesu tehdejší šlechty.
Nesmíme zapomenout ani na Floriána Gotharda Žďárského, který představuje další kapitolu v držení tohoto majetku. Snad nejznámějším jménem spojeným s tímto rodem je však Jaroslav Bořita z Martinic. Tento muž se nesmazatelně zapsal do dějin celého českého království jako jedna z obětí pražské defenestrace. Ačkoliv jeho hlavní sídla byla jinde, jeho rodové kořeny a majetkové vazby k tomuto kraji dodávají Humništi na historickém významu. Představte si, jak se zde tito mocní muži a ženy procházeli, jak plánovali své politické tahy a jak spravovali své panství právě z těchto míst, kde nyní stojíte.
Osud tvrze se však začal naplňovat v šestnáctém století. V roce patnáct set čtyřicet osm se v historických pramenech objevuje smutný zápis. Tvrz je uváděna jako pustá. Co se přesně stalo, zůstává částečně zahaleno tajemstvím. Možná přestala vyhovovat nárokům na moderní a pohodlné bydlení renesanční šlechty, možná za jejím zánikem stály hospodářské potíže nebo válečné útrapy. Vesnice Humniště postupně zanikla a její jméno bylo nahrazeno Martinicemi, podle nového panského dvora, který zde vyrostl.
Nyní věnujte pozornost jedné zajímavosti, která vysvětluje, proč z tak významné stavby zbylo tak málo. Rozvaliny staré tvrze totiž nezanikly jen přirozeným rozpadem. Staly se cenným zdrojem stavebního kamene pro okolí. Lidé z blízkých vesnic i stavitelé nového hospodářského dvora rozebírali staré hradby a paláce, aby z nich vybudovali nové domy, sýpky a chlévy. Kameny, které kdysi chránily šlechtu, tak dnes dost možná tvoří základy budov, které vidíte v okolí. Je to fascinující koloběh, kdy staré dává život novému, i když za cenu ztráty původní podoby památky.
Záhadou zůstává přesná podoba vnitřního uspořádání tvrze. Jelikož se nedochovaly žádné podrobné plány, můžeme se jen dohadovat, kde stála hlavní obytná budova a kde byly hospodářské přístavky. Archeologické stopy naznačují, že šlo o kompaktní a velmi efektivně navržené sídlo, které dokázalo využít každý metr čtvereční na ostrožně. Absence výrazných nadzemních trosek v nás vyvolává pocit pokory před silou přírody a času, který dokáže i pevné kamenné sídlo proměnit v pouhé vlnění v krajině.
Při pohledu na tyto skromné pozůstatky si možná položíte otázku, zda má smysl navštěvovat místa, kde se nedochovaly vysoké zdi a bohatá výzdoba. Odpověď najdete v atmosféře, která zde panuje. Humniště je místem pro tiché rozjímání o pomíjivosti lidského snažení. Je to místo, kde historie nekřičí z plakátů, ale šeptá z každého trsu trávy a z každé prohlubně v zemi. Je to příležitost stát se na chvíli badatelem a objevitelem, který v terénu hledá neviditelné nitky minulosti.
Než se vydáte na další cestu, dopřejte si ještě několik minut klidu. Projděte se kolem míst, kde býval suchý příkop, a zkuste si představit, jak vysoké musely být hradby, které se nad ním tyčily. Podívejte se směrem k severozápadu, kudy kdysi vedla hlavní cesta do srdce tvrze. Vnímejte ten rozdíl mezi dnešním poklidným zemědělským provozem a středověkou vřavou, která zde kdysi utichla.
Děkuji vám, že jste se zastavili u zříceniny Humniště. Doufám, že vám toto vyprávění pomohlo poodhalit roušku tajemství, která toto místo obestírá. Až budete odcházet, vezměte si s sebou vědomí, že i ty nejmenší zbytky zdiva v sobě nesou velké příběhy našich předků. Pokud máte chuť, prozkoumejte ještě okolní terén, ale buďte prosím ohleduplní k místu i k jeho současnému využití. Každý váš krok zde vede po stopách historie, která si zaslouží naši úctu a vzpomínku. Loučím se s vámi a přeji vám mnoho dalších zajímavých objevů na vašich cestách za poznáním naší společné minulosti. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu zříceniny Humniště je brzy ráno nebo během pozdního odpoledne, kdy sluneční světlo vytváří ideální atmosféru pro objevování zbytků středověké tvrze a dodává okolní krajině jedinečný ráz. S sebou si s ohledem na charakter ruiny vezměte pevnou obuv vhodnou do terénu a oblečení, které může přijít do styku s prachem či vegetací. Pro fotografování jsou nejvhodnější podzimní nebo jarní měsíce, kdy okolní příroda nechává vyniknout osamoceným historickým zdem bez rušivé letní zeleně. Vzhledem k tomu, že v bezprostředním okolí památky nejsou v podkladech uvedena žádná další turistická místa, je ideální zaměřit se čistě na průzkum samotného Humniště a jeho historického kontextu.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Jde o zříceninu. Taková místa bývají volně přístupná, některá však jen s průvodcem nebo jsou z bezpečnostních důvodů uzavřená. Aktuální stav jsme neověřili – pohybujte se opatrně a respektujte případné zákazy.
Kde se památka nachází?
Poloha: Středočeský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000131930).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
🏰 Historické památky (76)
- Památník obětem první světové války 2.7 km
- zámek Mšec 3.0 km
- Pyrám - Martinický obelisk 5.8 km
- Pomník Eduarda Bayera 6.4 km
- Pomník obětem 1. světové války 6.5 km
- sv. Václav 6.5 km
- Vojenská technika 6.6 km
- sv. Václav 6.6 km
- Nové Strašecí 6.7 km U Školy 123 +420 313 572 563 web
- sv. Jiří bojující s drakem 7.1 km
- Václav Beneš - Třebízský 7.5 km
- Sobín 8.4 km
- hrob T. G. Masaryka 8.6 km
- Pamětní síň Alice Garrigue Masarykové a Českého červeného kříže 8.9 km web
- T. G. Masaryka 9.0 km
- Muz. sport. vozů 9.1 km
- Pomník obětem 1. světové války 9.2 km
- zámek Lány 9.3 km Zámecká 2
- Dřevíč 9.6 km
- Alžběta Pugnarová 9.9 km
🍽️ Restaurace a stravování (182)
- Na Knížecí 3.2 km
- Stop Cafe 6.5 km
- Bikers bar Vodárna 6.6 km
- U Dubu 6.6 km
- Kafe Klub 6.7 km
- Jídelna u Axamitů 6.7 km
- U Mikeše 6.7 km
- Stop Cafe 6.7 km web
- Antonio 6.8 km +420 721 616 131 web
- Langoše 6.8 km
- kebab4you 6.8 km
- Pizza House 6.8 km
- Pizza Fly 6.9 km web
- Kavárna Kaffka 6.9 km Palackého 43 +420 731 805 885
- Pivárium 6.9 km web
- Jansa 7.0 km
- Hospůdka U Jany 7.3 km
- Pivovar Zichovec 7.4 km
- U Šlégrů 8.1 km
- Restaurace u Maresi 8.2 km
🏨 Ubytování (25)
- U Bartoušků 2.8 km
- Červená stráň 3.4 km
- Hotel Pod Sluncem 7.7 km Třebíz 25 +420312521898 web
- Camping Bucek 8.3 km +420 313 564 212 web
- Bechnerův statek 9.2 km
- Atlas 9.8 km
- Astra 9.9 km
- Ungelt 10.3 km
- Hejtmanský dvůr 10.4 km web
- Penzion Iris 10.8 km
- Ubytovna Slaný Trilorn 11.2 km Pražská 804 +420 605 080 064 web
- U Zlatého selátka 11.4 km
- Ubytovna Racanda 11.5 km
- Ubytovna Na zvonečku 11.7 km
- Ubytovna U Konvalinků 11.7 km
- Penzion 68 12.0 km
- U Admirála 12.1 km web
- Hotel Merkur 12.8 km
- Sport Hotel Sletiště 12.8 km +420 312 249 465 web
- Turistická ubytovna Centrum 13.1 km Váňova 322 +420603816906 web
🚲 Půjčovny a sport (42)
- Sportovní hala BIOS 6.5 km Husova 1146
- býv. voj. prostor 6.7 km
- SAMS - Stochov 6.7 km web
- Sportovní hala Stochov 6.7 km U stadionu 531 web
- Hokejbalové hřiště 8.9 km
- Plovárna Slaný 9.5 km
- Venkovní posilovna 9.5 km
- Tenisový klub Lány 9.8 km web
- Sokolovna 10.0 km
- Sokolovna 10.1 km
- Sokolovna 10.1 km
- eMsport 10.2 km
- Tenisové kurty 10.2 km
- Studio BB 10.3 km
- Sportovní hala Háje 10.6 km web
- Střelnice na Haldě Vinařice 10.6 km web
- Snowboard - lyže - boty 11.6 km
- Vavřinec, Beach klub Kladno 11.7 km web
- Živé vobrazy 12.5 km
- JK Falco Krušovice 12.6 km
🥾 Turistika a příroda (127)
- Dračí studánka 0.9 km
- Háj 1.6 km
- Ostrov u Jedomělic 1.7 km
- lesní studánka 1.8 km
- Jáma větrní Pozdeňského dolu 2.8 km
- Ve Šperkotně 3.7 km
- Jáma Nejedlý IV 4.7 km
- Na Pilavě 5.3 km
- Jindřichův pramen 5.4 km
- Pramen Dr. A. Tůmy 5.4 km
- Královka 5.4 km
- býv. lázně Šternberk 5.4 km
- Studánka nad Punčochou 5.5 km
- U Rumcajse 5.6 km
- Pramen - lesni studánka 5.6 km
- Lesní studánka 5.7 km
- Milská stráň 5.9 km
- Katova studánka 6.4 km
- Smetanovy Sady 6.9 km
- Studánka pod Mackovou horou 7.0 km
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Jelikož pole pro okolní zajímavosti nezahrnuje žádná další konkrétní místa, je celá výletní trasa navržena uvnitř samotné památky a jejího bezprostředního areálu.
1. Humniště (zřícenina) Typ: Zřícenina hradu Proč stojí za návštěvu: Hlavní cíl naší cesty představuje pozůstatky historického opevněného sídla skryté v přírodě. Prohlídka nabízí atmosféru dávných časů a objevování dochovaných terénních reliktů.
2. Areál hradního jádra Typ: Historické centrum památky Proč stojí za návštěvu: Tato centrální část zříceniny umožňuje zblízka prozkoumat původní stavební dispozice a zednické detaily. Návštěvníci zde mohou obdivovat umění středověkých stavitelů.
3. Okolní lesní porost v bezprostřední blízkosti památky Typ: Přírodní areál Proč stojí za návštěvu: Bezprostřední okolí zříceniny dokresluje malebný ráz místa a poskytuje klidné prostředí k odpočinku. Celý areál je ideální pro krátkou procházku spojenou s poznáváním historie.
Sezónní doporučení
Jaro přináší probouzející se přírodu, kdy okolní stráně kolem zříceniny Humniště pokrývají kvetoucí sasanky a čerstvá zeleň. Sluneční paprsky pronikají prořídlými korunami stromů a vytvářejí ideální světelné podmínky pro fotografování zbývajících kamenných zdí. Atmosféra je zde v tomto období velmi klidná a meditativní. Co se týče praktických rad, kvůli tajícímu sněhu a jarním dešťům bývají přístupové cesty rozbahněné, proto nezbytně potřebujete pevnou a nepromokavou turistickou obuv. Davy turistů zde v jarních měsících ještě potkáte jen zřídka, takže si areál užijete v naprostém soukromí, nejlépe dopoledne, kdy ranní opar dodává místu tajemný nádech.
Léto proměňuje zříceninu v divokou oázu zarostlou bujnou vegetací, která místy téměř pohlcuje historické zdivo. Osvětlení je v těchto měsících ostré, avšak pozdní odpoledne a večerní hodiny nabízejí nádhernou zlatou hodinku s dlouhými stíny protínajícími staré základy. V hlavní letní sezóně sem o víkendech míří více výletníků, takže pro klidnou návštěvu zvolte brzké ranní hodiny nebo pracovní dny. Oblečte si prodyšné oblečení, ale nezapomeňte na repelent kvůli hmyzu v přilehlém lese.
Podzim halí Humniště do melancholického šatu s pestrobarevnou paletou žlutých, červených a hnědých listů opadávajících na studené kameny. Mlhavá rána a nízké slunce vytvářejí neopakovatelnou atmosféru opuštěnosti a historie, která láká milovníky romantických scenérií. Praktická stránka vyžaduje vrstvené oblečení a Větruodolnou bundu, neboť na vyvýšeném místě zříceniny často nepříjemně fouká studený vítr. Víkendové odpoledne bývá oblíbené u fotografů, avšak celkově je návštěvnost mírná. Ideální čas pro příchod je dopoledne, kdy se rozpouštějí podzimní mlhy a krajina se pomalu projasňuje.
Zima nabízí zcela odlišný pohled na památku, která se pod vrstvou sněhu mění v tichou a zamrzlou skalku. Osvětlení je šeré a dny jsou velmi krátké, přičemž nízké slunce ozařuje zasněžené okolní stráně jen na krátkou chvíli kolem poledne. Atmosféra je naprosto tichá, narušovaná pouze křupáním sněhu pod nohama. Na tuto cestu se vydá jen málokdo, takže zde budete pravděpodobně úplně sami. Bezpodmíněně nutné je kvalitní zimní oblečení, teplé rukavice a pevná obuv s protiskluzovou podrážkou, protože zledovatělé kameny uvnitř ruiny jsou velmi zrádné. Vyrazte kolem poledne, abyste využili maximum denního světla.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: MartinVeselka / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Další památky – Středočeský kraj
Zobrazit vše v krajiPříběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře