Kostel svatého Jakuba Většího (Srbeč) Kostel

Kostel svatého Jakuba Většího v Srbči je římskokatolický gotický chrám ze 14. století. Stojí na vyvýšenině ve východní části návsi. Památka je pozoruhodná svým původním gotickým presbytářem, mohutnou severní věží a kombinací středověkých prvků s radikálními přestavbami z konce 19. století.

Ves Srbeč patřila v roce 1228 klášteru sv. Jiří v Praze. Chrám na současném místě údajně stál již od roku 1350; první písemná zmínka o něm pochází z 29. ledna 1364. V té době měl mělnický probošt Jan z Landštejna zajistit faráře pro péči o stavbu. Během husitských válek v oblasti vládli kališníci, zatímco z katolické strany si na objekt nárokoval právo Jaroslav Plichta z Žerotína.

Stavební dispozici objektu tvoří tři základní části: západní trojlodí, presbytář a věž. Nejstarší dochovanou částí je gotický presbytář. Má obdélníkový půdorys zakončený pěti boky pravidelného osmiúhelníku a je zpevněn dvoustupňovými opěráky. Západnímu průčelí dominuje rizalit s trojúhelníkovým zakončením, lemovaný stupňovitými opěrnými pilíři s dekorativními fiálami. Vchod tvoří předsazený omítaný portál s nikou a kamennou stříškou zdobenou kraby. Nad ním je umístěno čtyřlaločné okno s červenými, modrými a čirými skleněnými segmenty. Vedle něj jsou dvě sdružená okna s trojlaločným prvkem mezi nimi a v nejvyšším bodě rizalitu prosklený okulus. Boční fasáda je členěna dvoustupňovými opěrnými pilíři a sdruženými okny s kulatým otvorem v nikách.

K severní obvodové zdi je připojena obdélníková sakristie a mohutná čtyřpatrová věž čtvercového půdoryku. První tři podlaží jsou neomítnutá, s patrnou vazbou zdiva z pískovcových kvádrů, zatímco poslední patro je hladce omítnuté. Stavba je zakončena osmibokou střechou ve tvaru komolého jehlanu. Loď a presbytář kryjí sedlové střechy, přičemž ta přes presbytář je doplněna sanktusníkem. Krov nad ním odděluje gotická štítová zeď z lomového kamene. Nad lodí se nachází tesařská vazba s svislými sloupky a středovou vaznicí, ztužená hambalky.

Interiér trojlodí je symetricky uspořádaný; hlavní loď je dvakrát širší než lodě vedlejší. Prostor zakrývají křížové klenby svedené do čtyř volně stojících kamenných osmibokých pilířů na rozšiřujících patkách s profilovanými hlavicemi. V západní části se nachází patrová kruchta s bohatě vyřezávaným zábradlím. Presbytář odděluje od lodi hrotitý triumfální oblouk. Je zastropen dvěma poli křížových kleneb, z nichž jedna je paprsčitá o šesti žebrech. Tato žebra vycházejí z kuželových konzol a sbíhají se do dvou kruhových svorníků s plastickou šesticípou hvězdou.

Věž je přístupná vchodem na východní straně přes zeď o tloušťce 1,65 m. Přízemí i první podlaží jsou zaklenuta křížovými klenbami. V prvním patře se nachází pískovcový portál s rovným nadpražím, který vede do segmentově zaklenuté chodby v obvodové zdi. Do druhého a třetího podlaží vede dřevěné schodiště. Třetí patro obsahuje mohutnou tesařskou vazbu zvonové stolice se dvěma zvony, z nichž nejstarší pochází z roku 1516. Poslední úroveň slouží jako prostor pro hodinový stroj.

Pod presbytářem se nachází nepřístupná krypta, v níž jsou pohřbeni šlechtičtí patroni chrámu. Podél jeho severní stěny jsou vztyčeny hrobové desky Jetřicha Reichla z Reichu († 1575) a Adama Hrušky z Března († 1581); ta druhá obsahuje figurální reliéf. Na jižní stěně je dochována rozměrná kompozice Posledního soudu. Hlavní dřevěný oltář s triptychem je zdoben fiálami, kraby a pozlacením; zobrazuje Jana Evangelistu, svatého Jakuba Většího a svatého Jana Křtitele.

Chrám byl původně obklopen hřbitovem s ohradní zdí, z níž zbyla pouze spodní část, sloužící dnes jako opěrná zeď u sakristie. V letech 1877–1880 proběhla radikální přestavba. Byla při ní přistavěna západní trojlodí, dokončena horní patra věže a zhotovena sakristie. Všechny tyto části byly opatřeny novým krovem. Od 12. ledna 2004 je kostel filiální k farnosti Nové Strašecí.

Památka představuje cenný architektonický celek, v němž lze sledovat vývoj od 14. až do konce 19. století. Je návštěvníkům doporučena zejména pro své autentické gotické prvky a unikátní šlechtické hrobové desky.