Kostel svatého Martina se zaniklou vsí Kostel
Kostel svatého Martina v Kozojedech je románský římskokatolický filiální kostel ve Středočeském kraji. Stojí v místě zaniklé raně středověké vesnice a představuje jediný viditelný pozůstatek původní osady. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky; ochrana zahrnuje samotný kostel, ohradní zeď s branou i pozemky vymezeného areálu.
Stavba byla založena v roce 1220 na místě bývalého pohanského pohřebiště. Kostel patří mezi čtyři objekty na Černokostelecku uvedené v desátkovém rejstříku. V období husitských bouří přestal být farním a od té doby slouží jako filiální.
Architektonicky jde o jednolodnou stavbu na obdélníkovém půdřisu s protaženou apsidou, kterou podpírají opěráky. Zdivo kostela tvoří lomový kámen. V západním průčelí stojí hranolová věž s bedněným zvonovým patrem. Na severní straně lodi je přisazena obdélná sakristie, původně kaple, zaklenutá valenou klenbou. Tato klenba pravděpodobně vznikla při úpravách v druhé polovině 17. století spolu s vybudováním velkých půlkruhových oken. K jižní straně lodi přiléhá předsíň z 19. století s volutovým štítem a trojúhelníkovým nástavcem. Původní románská stavba byla přestavěna v 16. století. V interiéru lodi se nachází valená klenba z roku 1769, která nahradila trámový strop z roku 1673. Veškerý mobiliář pochází z roku 1872.
Historické záznamy uvádějí, že v roce 1352 zde existovala plebánie a v roce 1392 je zmíněn farář Pertold. Do roku 1757 kostel spravoval Mukařov, poté byl přidělen ke Kostelci nad Černými lesy.
Kostel je jedinou viditelnou stopou po raně středověké vesnici, jejíž archeologické pozůstatky se nacházejí v blízkosti. Na počátku 17. století u kostelíka ještě stály dvě chalupy. Místní obyvatelé však začali stavět nová obydlí v místě současného centra vesnice u studánky, protože se u původního sídla podle záznamů nedostávalo vody. První zmínka o této studánce pochází z roku 1526.
Dnes je tento objekt významným svědkem raně středověkého osídlování a náboženských změn v regionu. Návštěva nabízí vhled do historie zaniklé osady i architektury, která se vyvíjela od románské doby přes baroko až do 19. století.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1220
- Stavba kostela na místě bývalého pohanského pohřebišti.
- 1352
- Zmínka o existenci zdejší plebánie.
- 1392
- Záznam o faráři Pertoldovi.
- 1769
- Zastřešení lodi valenou klenbou.
Stavební vývoj
Původní románská stavba byla v 16. století přestavěna. V 17. století došlo k úpravám sakristie a v roce 1769 byla loď zaklenuta valenou klenbou. Zdivo je vyrobeno z lomového kamene.
Historické události
V roce 1220 byla stavba kostela založena na místě bývalého pohanského pohřebišti. V roce 1352 byl kostel uveden jako místo existence plebánie. V období husitských válek přestal být kostel farním a stal se filiálním.
Zajímavosti
– Stavba byla založena v roce 1220 na místě bývalého pohanského pohřebiště. – Kostel představuje jediný viditelný pozůstatek zaniklé raně středověké vesnice. – V období husitských bouří přestal být farním a od té doby slouží jako filiální. – Původní románská stavba byla přestavěna v 16. století. – Místní obyvatelé se přestěhovali blíže ke studánce, protože u původního sídla se nedostávalo vody.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Kostel svatého Martina stojí na hřbitově asi kilometr severně od Kozojed, v místech, kde se kdysi rozkládala raně středověká vesnice. Ta zanikla a kostel je dnes jejím jediným viditelným pozůstatkem. V jeho okolí se ale dochovaly archeologické stopy původní vsi. Kostel je chráněn jako kulturní památka, a to včetně ohradní zdi s branou a pozemků celého areálu.
Kostel tu stál už v roce 1220 a podle podkladů byl postaven na bývalém pohanském pohřebišti. Patří ke čtyřem kostelům na Černokostelecku, které jsou uvedeny v desátkovém rejstříku. V roce 1352 se tu zmiňuje plebánie, tedy fara, a od roku 1392 farář Pertold. Za husitských válek přestal být kostel farním a od té doby slouží jako filiální.
Původně románská stavba byla v 16. století přestavěna. Ještě na počátku 17. století stály u kostelíka dvě chaloupky. Podle záznamů tu však chyběla voda, a tak si místní začali stavět nová obydlí kolem studánky, kde je dnes střed vesnice. První zmínka o té studánce pochází z roku 1526. Do roku 1757 spadal kostel pod Mukařov, potom byl přidělen ke Kostelci nad Černými lesy.
Jde o jednolodní stavbu z lomového kamene na obdélném půdorysu, orientovanou k východu. Na východě loď uzavírá protažená apsida podepřená opěráky. Na opačné, západní straně stojí hranolová věž, jejíž nejvyšší zvonové patro je obložené dřevem. K severní straně lodi přiléhá obdélná sakristie, k jižní předsíň.
Loď dnes zaklenuje valená klenba z roku 1769, rozdělená pasy na pilastrech. Předtím měla loď rovný trámový strop zhotovený v roce 1673. Barokní sakristie byla původně kaplí. Její valená klenba vznikla pravděpodobně ve druhé polovině 17. století, stejně jako velká půlkruhová okna. Jižní předsíň s jednoduchým volutovým štítem a trojúhelníkovým nástavcem pochází zřejmě až z 19. století. Veškeré vnitřní vybavení kostela je z roku 1872.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu kostela svatého Martina v Kozojedech je podzim nebo jaro, kdy je vegetace méně hustá a umožňuje lepší pohled na historickou stavbu. Tyto období také nabízejí mírnější počasí pro dlouhodobé procházky.
Při návštěvě je dobré vzít s sebou boty vhodné pro chůzi po nevytuhlejších cestách, stejně jako ochranný kabát proti nepředvídatelnému počasí. Nezapomeňte také na vodu a slunečník.
Pro fotografování je nejlepší místo před kostelem během ranních hodin, kdy je světlo méně intenzivní a umožňuje zachytit detaily stavby. Zadní strana kostela nabízí zajímavé pohledy na archeologické stopy zaniklé vsi.
V okolí je možné navštívit archeologické stopy zaniklé vsi, které jsou v blízkosti kostela. Tyto stopy mohou být zajímavým doplněním pro ty, kteří se zajímají o historii a archeologii.
Pro rodiny s dětmi je vhodné připravit si krátké hry nebo výzvy související s historií místa. Děti mohou například hrát na detektivy a zkoumat, co se dozví o životě lidí z raně středověké vsi.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Středočeský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000137891).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
V blízkosti se nacházejí archeologické stopy zaniklé vsi.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
1. Kostel svatého Martina se zaniklou vsí (Typ: Sakrální památka) – Hlavní cíl prohlídky, který představuje osamělou architekturu uprostřed historie. 2. Archeologické stopy zaniklé vsi (Typ: Archeologické naleziště) – Tato část trasy umožňuje nahlédnout do minulosti skrze pozůstatky dávného osídlení. 3. Bezprostřední areál památky (Typ: Areál) – Místo pro tichou prohlídku okolí stavby a vnímání atmosféry zaniklého místa.
Sezónní doporučení
Na jaře se okolí kostela probouzí do života, když louky zelenají a stromy začínají kvést. Světlo je v tomto období měkčí a přirozeně zvýrazňuje texturu starých zdí. Je vhodné si vzít vrstvené oblečení, protože ranní chlad může být stále cítit. Navštivte místo v dopoledních hodinách, kdy je vzduch nejčistší a návštěvníků je zatím málo.
V letních měsících je památka zalitá jasným sluncem a vysokou trávou, což vytváří velmi živý dojem. Kvůli vysokým teplotám doporučujeme návštěvu buď brzy ráno, nebo v pozdních odpoledních hodinách, aby se předešlo únavě z horka. Nezapomeňte na dostatek vody a pokrývku hlavy. V hlavní letní sezóně může být pohyb lidí v okolí častější, proto je lepší zvolit pracovní dny.
Podzim přináší kolem zaniklé vsě melancholickou a tichou atmosféru, kterou podtrhují ranní mlhy a barvy opadajícího listí. Osvětlení je nízké a vytváří dlouhé stíny, což je ideální pro fotografování. Je nezbytné mít s sebou nepromokavou obuv a vrstevnatou oděvnou výbavu, protože počasí se může rychle měnit. Nejlepší je přijít brzy, než začne zapadnout slunce.
Zimní období v této oblasti působí velmi osaměle a klidně, zejména když je krajina pokryta sněhem. Holé větve stromů a šedá obloha zdůrazňují historickou osamělost tohoto místa. Kvůli krátkým dnům a chladu plánujte návštěvu kolem poledních hodin a nezapomeňte na velmi teplou bundu a čepici. Cesta může být kvůli sněhu náročnější, proto si připravte boty s pevnou podrážkou.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: ŠJů / Public domain — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře