Kostel svatého Michaela Kostel

Kostel svatého Michaela v Maršíkově v okrese Šumperk je cenná renesanční roubená stavba z roku 1609. Patří k nejstarším zachovalým lidovým objektům na severní Moravě a je zapsán jako kulturní památka první kategorie.

Na místě dnešního objektu dříve stál starší kostel, který byl v roce 1609 stržen kvůli špatnému technickému stavu. Novou evangelickou budovu dokončili v témž roce; při její výstavbě využili dřevěné trámy ze strženého chrámu ve Velkých Losinách. Financování zajistila kostelní pokladna v hodnotě 187 tolarů a prostředky rodu Žerotínů. Po bitvě na Bílé hoře byl Maršíkov připojen k losinské faře, čímž se kostel svatého Michaela stal filiálním.

Jde o podélný kostel s polygonálním závěrem a vestavěnou osmibokou věží nad střešním hřebenem. Budova má na severní straně předsíň a sakristii. Vysokou valbovou střechu i barokní cibulové zakončení vížky z roku 1757 pokrývá šindel. Loď měří 14 metrů na délku a 11,5 metru na šířku, zatímco kněžiště s polygonálním zakončením má hloubku 6 metrů.

Interiér zůstal zachován v původní podobě. Vnitřní stěny jsou obedněné prkny s renesančním ornamentem v hnědočervené a tmavě šedé barvě, přičemž spáry překrývají laťky. Loď má kazetový strop členěný pravoúhlými obrazci, který podepírají dva sloupy. Výrazným prvkem je dřevěná klenba kněžiště, napodobující kamennou konstrukci, zdobená mělkými kazetami a dvěma lunetami na jižní straně. Tato práce byla inspirována klenbou kostela svatého Jana Křtitele ve Velkých Losinách. Na západě se nachází vestavěný kůr na šesti vyřezávaných sloupcích. V lodi je dochována dlažba z velkých ploten z krupníku, v sakristii pak trámový strop.

Vybavení zahrnuje gotický zvon z původní stavby a řadu vzácných předmětů, z nichž některé jsou dnes ve sbírkách OVM Šumperk. Mezi ně patří kropenka z druhé poloviny 16. století, stříbrný kalich ctností z roku 1614 darovaný Přemyslem II. ze Žerotína či renesanční křtitelnice z roku 1615. V interiéru jsou umístěny obrazy, například raně barokní zobrazení Máří Magdalény z roku 1657 od Georga Bernharta, obraz Nejsvětější Trojice z roku 1717 darovaný hrabenkou Ludvikou z Lilgenau a rokokový oltářní obraz Archanděla Michaela z roku 1782 od Ignáce Raaba. Budova dále obsahuje rokokovou kazatelnu, boční oltáře Panny Marie a svatého Jana Nepomuckého a unikátní barokní varhany od Kašpara Weltzela z roku 1776. Součástí inventáře jsou rovněž sošky adorujících andělů od Bernarda Kutzera z roku 1843 a barokní lavice s jmény farníků.

V letech 1655–1657 proběhly významné úpravy včetně vydláždění. Rokokovou výzdobu provedli v letech 1776–1777. V roce 1842 bylo předlážděno kněžiště a v roce 1900 byl zrušen obklopující hřbitov. Rozsáhlá rekonstrukce v letech 1930–1931 pod vedením stavitele Eduarda Otha zahrnovala snížení terénu, podezdění soklem a výměnu uhnilých trámů; na opravu přispěl i stát. Další zásahy následovaly v padesátých letech, dále v letech 1964 a 1972, zatímco statické zajištění proběhlo v roce 1994. Po roce 2000 byla z prostředků obce Velké Losiny opravena střecha, zdivo i strop. Při opravě střechy a věže v roce 2015 byl v makovici nalezen cínový pojem s listinami a novinami z let 1753, 1888 a 1930.

V současnosti kostel již neslouží plně církevním účelům a mše se zde koná pouze jednou ročně. Návštěvníci mohou nahlédnout do vnitřního prostoru přes dřevěnou mříž v otevřené předsíni.

Kostel svatého Michaela představuje unikátní svědectví lidové architektury a renesančního umění severní Moravy. Jeho zachovalý interiér a vzácné vybavení z něj činí významný cíl pro každého zájemce o historii.