Kostel svatého Mikuláše (Svatý Mikuláš, okres Kutná Hora) Kostel

Kostel svatého Mikuláše ve Svatém Mikuláši (okres Kutná Hora) je gotický chrám z přelomu 13. a 14. století. Dnes představuje architektonický hybrid původní stavby a neogotické přístavby. Památka je významná především svým presbytářem, jenž patří k nejstarším stavbám v celém regionu.

Dějiny kostela jsou úzce spjaty se vznikem obce. V 10. století se zde nacházel knížecí les s osadou Bor. Areál koupil v roce 1278 sedlecký opat Mikuláš I., čímž oblast přešla pod pravomoc sedleckého kláštera. Kolem roku 1307 nechal klášter na tomto místě vybudovat chrám k poctě biskupa svatého Mikuláše. První písemná zmínka o farním kostele pochází z roku 1352, kdy byl objekt součástí čáslavského děkanátu.

Budova je orientovaná a umístěná uprostřed návsi. Vstup z západní strany vede přes pravoúhlé dvoukřídlé kazetové dveře v dřevěné zárubni do čtvercové předsíně s valbovou plechovou střechou. Fasáda má hladkou, nezdobenou omítku a okna jsou zakončena lomeným obloukem. Z původní gotické stavby zbyl pouze čtvercový presbytář o rozměrech 5,5 × 5 metrů. Je zakončen jehlancovým podseknutím a jeho klenbu nesou jednoduché klínové žebry s kruhovým terčovým svorníkem ve středu. Východní stěna presbytáře obsahuje úzké lomené okénko s kamenným ostěním a tři odkládací výklenky.

Původní loď byla v roce 1790 zbořena. Současná čtvercová neogotická loď byla přistavena v roce 1872. Je skleněná a krytá stanovou střechou s taškami typu bobrovka, kterou v nejvyšším bodě zakončuje vížka s lucernou. Loď se spojuje s gotickým presbytářem přes hrotitý vítězný oblouk. Historické prameny, konkrétně mapa novodvorského panství z roku 1734, naznačují, že nad presbytářem mohla v minulosti stát chórová věž, což však nelze s jistotou prokázat.

Vlastnictví kostela se v průběhu staletí měnilo. Od založení patřil sedleckému klášteru, později (od roku 1655) přešel pod novodvorské panství hraběte Bernarda Františka z Věžník. Ten v roce 1680 nechal objekt důkladně opravit. Dramatické změny přinesly josefínské reformy, v jejichž důsledku byl kostel v roce 1786 zrušen. Vybavení bylo prodáno v dražbě a v roce 1790 byla loď odstraněna. Na žádost obyvatel byl zachován pouze presbytář, který sloužil jako márnice a příležitostná kaple.

Kostel prošel několika krizovými obdobími. Na počátku 15. století zde působil farář Jiří z Boru, který vystupoval proti Janu Husovi. Po husitských válkách fara zanikla. V 15. a 16. století zde sloužili utrakvističtí kněží z fary v Záboří nad Labem. V roce 1639 byl kostel i celá obec během třicetileté války vypáleny švédskými vojsky. V roce 1872 byl chrám opět opraven a doplněn o oltář darovaný hrabětem Chotkem. Další renovace proběhly v letech 1977 a 2015.

Kostel svatého Mikuláše je od roku 1966 zapsán v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR. V současné době se v něm nekonají pravidelné bohoslužby. Stavba zůstává unikátním svědectvím o středověké kolonizaci a vlivu sedleckého kláštera v regionu.

Kombinace rané gotiky a neogotiky z něj činí zajímavý cíl pro zájemce o architekturu. Návštěva tohoto tichého chrámu umožňuje pozorovat kontinuitu dějin v srdci obce Svatý Mikuláš.