Luby Tvrz

Tvrz v obci Luby na jižním okraji Klatov je bývalé panské sídlo z 14. století, které bylo později přestavěno na skupinu rodinných domů. Památka vyniká původním gotickým charakterem a fragmenty, jež jsou stále součástí současné zástavby. Celý areál je od roku 1988 chráněn jako kulturní památka.

Dějiny tvrze sahají do 14. století, kdy vesnice patřila vladykům z Lub. Mezi nejstarší známé příslušníky tohoto rodu patří Ctibor z Lub (zavražděn před rokem 1316), jeho syn Dětleb a v roce 1318 zmíněný Milota z Lub. V letech 1367–1379 se o vesnici dělili Kunrát a Sudivoj z Lub, kteří vykonávali patronátní právo k místnímu kostelu svatého Mikuláše. Majetek si rozdělili tak, že Kunrát disponoval tvrzí, dvěma poplužími a vesnicemi Vrhaveč a Bříza, zatímco Sudivoj měl pouze jedno popluží. Dalšími členy rodu byli například Petr z Lub (zmíněn v roce 1390) či bratři Petr a Mikuláš, synové Oldřicha z Lub, kteří v roce 1486 společně koupili Lomec.

Stavební celek původně obehávala hradba s vodním příkopem. Jádrem tvrze byla obdélná patrová budova s konstrukcí trojprostorového paláce, ke kterému na jižní straně přiléhal dvůr. V jedné z místností v jižní části paláce sloužila k zateplení vnitřní dřevěná obloha. V jihovýchodním nároží stávala věžovitá brána s hrotitým portálem a vpadlinou pro padací most; nejvyšší patro věže neslo krakorce. Součástí areálu byla také sýpka. Přestože gotická ostění oken a portálu zanikla, jejich fragmenty zůstaly zachovány v základech a zdivu domů č. 10, 30, 31, 32 a 33.

Osud tvrze byl úzce spjat s politickými událostmi. Po smrti Ladislava Loubského z Lub v roce 1544 musel poručník jeho nezletilé dcery prodat zadužený majetek městu Klatovy. Město o tvrz přišlo dvakrát v důsledku stavovských povstání. Poprvé ji v letech 1547–1549 konfiskoval král Ferdinand I. kvůli účasti města na povstání, avšak po dvou letech byl majetek vrácen. Podobný osud postihlo město během povstání v letech 1618–1620, kdy mu byly statky odebrány a spravoval je císařský rychtář. V roce 1629 však Ferdinand II. majetek městu vrátil kvůli velkým dluhům. V roce 1641 byla tvrz na krátkou dobu zastavena Přibíkovým Jeníčkem z Újezda.

Dnes je tvrziště součástí obce Luby, kde novodobá zástavba částečně pohltila původní gotické zdivo. Objekt již neslouží jako panské sídlo, jeho historická podoba je však patrná v integrovaných částech hradeb a stavebních fragmentech. Památka představuje zajímavý příklad postupné proměny středověké architektury v civilní zástavbu. Je vhodné ji navštívit pro pochopení historického vývoje místního šlechtictví i městského hospodaření.