Městské hradby v Havlíčkově Brodě Hradby

Městské hradby v Havlíčkově Brodě představují historicky významné středověké opevnění, které vznikalo ve dvou hlavních etapách po letech 1310 a 1472. Tato památkově chráněná od roku 1958 lokalita je dnes zachována pouze v torzovitých úsecích, přesto její fragmenty stále dokumentují původní rozsah fortifikací o délce 1500 metrů.

Město bylo poprvé zmíněno v roce 1256 na Haberské stezce přes řeku Sázavu a již v roce 1258 figuruje jako město. K jeho opevnění vydal povolení Oty Braniborský do roku 1278, zatímco další souhlas k ohradění poskytl Raimund z Lichtenburka v roce 1310. Z listiny císaře Karla IV. z roku 1373 vyplývá, že město bylo v té době již hrazené.

Opevnění vznikalo ve dvou fázích. První etapa po roce 1310 zahrnovala hlavní hradbu, z níž dnes zbývají jen fragmenty – například ve zdech domů v ulicích Kozí a Na Valech nebo v jižní části města u Kalinova nábřeží, kde je vidět neomítané torzo z lomového kamene. Druhá fáze po roce 1472 představuje parkánovou zeď, která měla zesílit původní hradební pás. Před hlavní hradbou probíhal parkán široký přibližně 8 až 10 metrů a samotná zeď měla šířku asi 80 centimetrů. Součástí systému byly půlkruhové bašty rozmístěné v pravidelných intervalech 40 až 60 metrů.

Před rokem 1370 město vlastnili páni z Lipé a od roku 1373 jej držel císař Karel IV. Po husitských válkách, během nichž bylo město poniženo a zůstalo pusté, jej v roce 1425 získal Oldřich z Rožmberka. Majitelé se následně rychle střídali až do roku 1637, kdy se město stalo královským.

Jedinou dochovanou válcovou věží vnitřního hradebního okruhu z roku 1310 je dvoupatrová bašta na severovýchodním nároží s nízkou jehlancovou střechou. Tato věž byla restaurována v roce 1803 a dnes v ní sídlí expozice malíře a ilustrátora Otakara Štáfla. Archeologický průzkum v baštách odhalil stopy zarážek pro zaklesnutí hlavních palných zbraní, což potvrzuje, že dochované části parkánové zdi a její bašty pocházejí z doby po polovině 15. století. Původní průjezdné brány, jako byla Dolní, Horní či na jihozápadě stojící Zubatá brána, již zanikly.

Pozůstatky hradeb tvoří cennou architektonickou ukázku středověkého městského opevnění. Prohlídka těchto fragmentů a expozice v baště nabízí vhled do historie města i jeho fortifikačního systému.