Nosticova 6 Dům

Vítejte na Malé Straně, v jednom z nejatmosféričtějších koutů Prahy, kde se historie v každém kameni prolíná s šumem vody. Stojíte právě před budovou v ulici Nosticova číslo šest, což je místo, které v sobě nese vrstvy mnoha století. Před sebou vidíte objekt, který dnes známe jako Zlomkovský mlýn. Zastavte se na okamžik, vnímejte okolní ticho a představte si, jak toto místo vypadalo před staletími, kdy zde nedopadaly jen kroky turistů, ale zněl zde rytmus těžké práce, hřmot vodního kola a šum proudící vody z levého břehu Čertovky. Právě tato řeka byla životním nervem celého areálu a určovala jeho osud od samotného počátku.

Pojďme se nyní společně vrátit v čase velmi daleko, až do období před rokem tisíc čtyři set. První písemné zmínky nás vedou do doby, kdy byl tento mlýn poplatný johanitské komendě. Představte si rytířský řád johanitů, kteří zde svou správou a vlivem ovlivňovali místní hospodářství. V té době byl mlýn nezbytnou součástí každé komunity, centrem, kde se obilí měnilo v mouku a kde se potkávali lidé z celého okolí. Byl to čas počátků, kdy byla stavba mnohem jednodušší, ale její strategická poloha u vody ji činila velmi cennou.

Historie tohoto místa je však plná dramatických zvratů. Pokud se podíváme na období husitských válek, zjistíme, že mlýn neprošel touto bouřlivou dobou beze šrámu. V dobových pramenech je tento objekt označen jako spálený a zničený. Představte si ten chaos, plameny stoupající k nebi a ticho, které následovalo po zániku prosperujícího provozu. Přesto se však budova dokázala z popela znovuzrodit, což svědčí o její důležitosti pro pražskou Malou Stranu.

Zlomový moment v dějinách památky nastal v roce tisíc pět set třicet dva. Právě v tomto roce mlýn zakoupil mlynář Pavel Zlomek. Právě díky němu získal objekt své dnešní jméno Zlomkovský mlýn. Pavel Zlomek nebyl jen majitelem, ale člověkem, který vtiskl místu novou energii. V té době se mlýn opět stal klíčovým bodem lokálního průmyslu. Je fascinující pomyslet si, jak se jména konkrétních lidí, jako byl právě Pavel Zlomek, mohou vryít do mapy města na stovky let a stát se součástí jeho identity.

Nyní věnujte pozornost samotné budově. Prohlédněte si její průčelí a vnímejte její celkovou podobu. I když se objekt v průběhu času mnohokrát měnil, jeho architektura odráží proměny funkcí, kterým sloužil. V souvislosti s budovou se objevuje jméno architekta K. Pollaka, který pomohl utvarovat její podobu. Všimněte si, jak budova zapadá do úzkých uliček Malé Strany a jak úzce je spjata s vodním tokem. Nehledejte zde jen strohé zdi, ale snažte se v nich vyčíst přechod od čistě industriálního provozu k reprezentativnějšímu sídlu.

Tento objekt totiž prošel neuvěřitelnou proměnou. Z původního vodního mlýna se postupně stal šlechtické sídlo a následně se proměnil v něco zcela jiného. V roce tisíc sedm set šedesát šest byla dokončena rozsáhlá přestavba, díky které se budova stala prádelnou hraběte Nostice. Představte si ten kontrast. Místo prachu z mouky se zde začalo vznášet vodní páry a vůně mýdla. Hrabě Nostitz zde vybudoval moderní zařízení své doby, které bylo vybaveno deseti mandly, což byly tehdy stroje na žehlení a vyhlazování tkanin.

Když si budeme přizkoušet představu o tom, jak tato prádelna fungovala, musíme se podívat na detaily z roku tisíc sedm set osmdesát dva. V té době byla prádelna vybavena deseti měděnými kotli a jedním velkým železným kotlem. K tomu zde bylo k dispozici celkem tři a čtyřicet žlabů na praní. Zkuste si představit ten hluk, horkou páru zaplňující místnosti a desítky rukou, které denně vyprávaly jemné látky a lněné pláty pro šlechtické rodiny. Byla to skutečná továrna na čistotu, která využívala sílu vody z Čertovky k provozu svých strojů.

S tímto místem jsou spojena jména významných osobností, které v různých dobách ovlivňovaly Prahu a její okolí. Kromě již zmíněného Pavla Zlomka a Ervína Nostitze se zde v historii objevují postavy jako Vilém z Rožmberka nebo Jan Jiří Wendlinger. Každý z nich přinesl do dějin tohoto domu jiný příběh, jinou ambici a jiný pohled na to, k čemu by mohla sloužit tato strategická poloha u řeky.

Zajímavostí, která vás možná zaujme, je právě ta neustálá proměnlivost. Málokterá budova v Praze zažila taký rozsah změn funkcí jako Zlomkovský mlýn. Od náboženské správy johanitů, přes řemeslný provoz mlynářů, přes luxus šlechtického sídla až po tvrdou industriální práci v prádelně. Je to v podstatě zrcadlo společenského vývoje celého města. Od středověkého řemesla přes barokní ambice až po moderní státní správu.

Poslední velká změna v majetku nastala v roce tisíc devět set dvacet čtyři, kdy objekt přecházel do majetku státu pod ministerstvo školství. Tímto krokem se definitivně uzavřela kapitola soukromého vlastnictví šlechtických rodin a budova začala sloužit jiným účelům, přičemž si zachovala svůj historický charakter. Dnes je objekt chráněn jako nemovitá kulturní památka, což znamená, že jeho zdi jsou strážci paměti o pražském průmyslu a řemesle.

Když se nyní znovu podíváte na budovu, nevidíte už jen dům v ulici Nosticova, ale vidíte místo, kde se mísí voda, oheň, práce a moc. Vidíte místo, které přežilo války, požáry a změny režimů. Zlomkovský mlýn je tichým svědkem toho, jak se Malá Strana vyvíjela z předměstí s mlýny a řemeslníky v jedno z nejprestižnějších center evropského města.

Děkuji, že jste mě doprovázeli na této krátké cestě časem. Doufám, že jste si dokázali představit hluk vodního kola a páru z měděných kotlů. Nyní vás zvejím k dalšímu prozkoumání okolí. Projděte se podél Čertovky, vnímejte její proud a hledejte další stopy dávné Prahy, které se skrývají v těchto úzkých uličkách. Přeji vám příjemnou pokračující cestu a mnoho nových objevů v srdci našeho města. Na shledanou.