Nová budova Národního muzea Budova muzea
Nová budova Národního muzea v Praze je jedinečným architektonickým dílem, které bylo postaveno nad původní peněžní burzou. Tato struktura sloužila jako sídlo Federálního shromáždění v letech 1969 až 1992. Nachází se v oblasti Vinohrad mezi historickou budovou muzea a Státní operou, představuje významný kulturní objekt zapsaný do evidence památek.
Původní budova Peněžní burzy byla postavena v letech 1936–1937 podle návrhu architekta Jaroslava Rösslera. Po roce 1948 se do tohoto prostoru přesunulo sídlo parlamentu z Rudolfina. Rozšíření objektu pro potřeby Federálního shromáždění proběhlo na základě soutěže z let 1965–1966. Vítězný návrh architektů Karla Pragera, Jiřího Kadeřábka a Jiřího Albrechta byl realizován v letech 1968–1973.
Architektonické řešení je založeno na originální nadstavbě umístěné nad starší budovou. Při stavbě byl využit Vierendeelův nosník a vznikla tehdejší největší závěsná skleněná stěna v Československu. Před budovou stojí bronzové sousoší Nový věk od Vincence Makovského, které získalo Velkou cenu na výstavě Expo 58 v Bruselu. Sousoší představuje symbol slunce a obsahuje nadživotní velikosti postavy muže s plány budoucích staveb a ženy s plody a květy. Směrem k magistrále stojí Palachův pylon, u něhož je umístěna plastika Plamen od Miloslava Chlupáče.
Po zániku Československa a zrušení Federálního shromáždění využívalo budovu v letech 1995 až 2009 Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. V roce 2000 ji Ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku. V roce 2004 byla budova časopisem Architekt zařazena mezi deset nejvýznamnějších českých staveb posledních padesáti let. V roce 2006 vláda rozhodla o přidělení objektu Národnímu muzeu a po odchodu Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda proběhlo slavnostní předání 1. června 2009.
V roce 2011 primátor Bohuslav Svoboda uvažoval o zbourání nadstavby za účelem odhalení původní burzy, k čemu však nedošlo. Budova byla v minulosti z bezpečnostních důvodů hlídaná armádou i policií a byla obestavána betonovými zábranami. V roce 2019 byla stavba spojena s historickou budovou muzea podzemním tunelem, čímž se vyhnulo realizaci skleněného tubusu, který by mohl narušit historický vzhled okolí.
Dnes slouží Nová budova Národního muzea pro pořádání výstav a v roce 2021 zde byla otevřena stálá expozice Dějiny 20. století. Objekt je důležitým svědkem politických i architektonických změn uplynulého století a je vhodné jej navštívit pro pochopení transformace českého prostoru od burzy přes parlament až po moderní muzeum.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1936
- Zahájení výstavby Peněžní burzy
- 1968
- Zahájení realizace rozšíření budovy pro parlament
- 2000
- Prohlášení budovy za kulturní památku
- 2021
- Otevření stálé expozice Dějiny 20. století
Stavební vývoj
Původní budova Peněžní burzy z let 1936–1937 byla v letech 1968–1973 rozšířena o nadstavbu. Při výstavbě byl využit Vierendeelův nosník a největší závěsná skleněná stěna v tehdejším Československu. V roce 2019 byla stavba spojena s historickou budovou muzea podzemním tunelem.
Historické události
1969: Zahájení zasedání Federálního shromáždění; 2000: Prohlášení za kulturní památku; 2009: Předání budovy Národnímu muzeu.
Vlastníci
Stát, od roku 2009 Národní muzeum
Zajímavosti
- Nová budova Národního muzea byla postavena nad původní peněžní burzou. - Sloužila jako sídlo Federálního shromáždění v letech 1969 až 1992. - Architektonické řešení je založeno na originální nadstavbě s Vierendeelovým nosníkem, což byla tehdejší největší závěsná skleněná stěna v Československu. - Byla časopisem Architekt zařazena mezi deset nejvýznamnějších českých staveb posledních padesáti let. - Dnes slouží pro pořádání výstav a zde byla otevřena stálá expozice Dějiny 20. století.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte na místě plném historie a architektonických zázraků! Stojíte před Novou budovou Národního muzea v Praze, konkrétněji v obvodu Vinohrady. Tato impozantní stavba se rozprostírá před vámi s hladkým průčelím a složitým architektonickým designem, který vyzařuje historii i modernitu. Je to místo, kde si můžete všimnout jak elegantní linie, tak bohaté minulosti.
Pojďme se ponořit do počátku této fascinující budovy. V roce 1936 byla zahájena výstavba originálního objektu, který sloužil jako Peněžní burza. Architekti Jaroslav Rössler a Karel Prager se podíleli na tomto prvním kroku, který položil základy pro budoucí rozšíření. V roce 1968 došlo k dalšímu významnému rozvoji – začala realizace rozšíření budovy, které mělo sloužit jako sídlo Federálního shromáždění. To byl klíčový moment, kdy se objekt stal centrem politických událostí v letech 1969 až 1992.
Nyní věnujte pozornost architektuře tohoto místa. Co si právě všímat? Všimněte si originální nadstavby, která se vyznačuje použitím Vierendeelových nosníků. Tento detail je nejen technicky pokročilý, ale také esteticky přitažlivý, protože zde byla tehdy postavena největší závěsná skleněná stěna v Československu. Tento architektonický prvek může být považován za jedno z hlavních viditelných znaků budovy, které ji odlišují.
Mezi klíčovými osobnostmi spojenými s touto památkou je Bohuslav Svoboda. Jeho přítomnost v této budově odkazuje na její důležitost jako místa politických rozhodnutí a historických událostí.
Zajímavostí tohoto místa je skutečnost, že celý komplex byl postaven přes původní Peněžní burzu. Tento jedinečný přístup k nadstavbě ukazuje na inovativní myšlení architektů Jiřího Kadeřábka a Jiřího Albrechta, kteří se podíleli na rozšíření v letech 1968–1973. Tato historie nadstavby je skutečně fascinujícím příběhem o tom, jak může architektura spojit minulost a budoucnost.
V roce 2009 byla budova prohlášena za kulturní památku České republiky, což potvrzuje její význam nejen jako historického objektu, ale také jako dědictví národa. V roce 2021 byla otevřena stálá expozice Dějiny 20. století, která nabízí cenný vhled do složitých událostí minulosti.
Pojďme se nyní podívat blíže a prozkoumat všechny tajemství, které tento objekt skrývá. Každý kout této budovy může vyprávět svůj příběh o minulosti a dnes je to místo, kde historie žije v každém detailu.
Dovolte mi, abych vás pozval k dalšímu prozkoumání. Připravte se na cestu plnou objevů, které budou rozvíjet vaše znalosti o této fascinující památce. Až se vrátíme do současnosti, uvidíme, jak historie a modernita spolu harmonicky sdílejí tento prostor. Děkujeme za váš zájem a návštěvu Nové budovy Národního muzea!
Tipy pro návštěvníky
Pro nejlepší zážitek doporučujeme návštěvu během pracovních dnů v dopoledních hodinách, kdy je v interiéru méně návštěvníků a můžete si v klidu vychutnat architekturu. Na místo se můžete dostat autem i veřejnou dopravou; aktuální spojení i možnosti parkování si ověřte v dopravních aplikacích.
S sebou si vezměte pohodlnou obuv vhodnou pro delší chůzi v rozsáhlých prostorách. Pokud se chcete věnovat fotografování, nejlepší místa pro snímky nabízejí zajímavé úhly v interiéru, kde hraje důležitou roli přirozené světlo pronikající skrze okna.
V rámci krátké procházky v okolí můžete navštívit Státní operu nebo se podívat na Historickou budovu Národního muzea. Tyto objekty jsou od nové budovy velmi blízko.
Pro rodiny s dětmi je vhodné připravit si předem nějaké zajímavosti o historii budovy, která v minulosti sloužila jako Peněžní burza i sídlo Federálního shromáždění, aby byla prohlídka pro nejmenší poutavější.
Firmy v okolí
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Státní opera, Historická budova Národního muzea, Severojižní magistrála
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
1. Státní opera (divadlo) – Imponující stavba, která slouží jako centrum hudebního umění. 2. Nová budova Národního muzea (muzeum) – Moderní prostor s interaktivními výstavami. 3. Historická budova Národního muzea (muzeum) – Monumentální památka s cennými vědeckými sbírkami. 4. Severojižní magistrála (dopravní tepna) – Hlavní městská cesta pro pozorování ruchu velkoměsta.
Sezónní doporučení
Jaro: Na jaře se okolí muzea probouzí do života a blízké zelené plochy nabízejí jemné barevné tóny rozkvétajících květů. Světlo je v tomto období měkké a velmi vhodné pro fotografování monumentální architektury. Doporučujeme si vzít vrstvené oblečení, protože ranní chlad může být překvapivý. Nejlepší je navštívit expozice brzy po otevření, abyste se vyhnuli skupinám školních výletů.
Léto: Letní měsíce přinášejí do pražských Vinohrad intenzivní sluneční svit a živou městskou atmosféru. Vzhledem k hlavní letní sezóně bývá v interiéru lidněji, proto je vhodné dorazit hned ráno, než se začnou toulat davy návštěvníků. Oblečte se lehce a vzdušně, ale uvnitř si užijte příjemný chlad v klimatizovaných sálech. Ideální čas pro prohlídku je dopoledne, kdy je v budově nejklidněji.
Podzim: Podzimní období je charakteristické zlatavým listím a mlhavými ranními hodinami, které dodávají budově nostalgický nádech. Atmosféra je klidnější a propustnější pro rozjímání. Pro procházky kolem muzea jsou nejvhodnější pohodlné boty a vrstvený kabát. Doporučujeme plánovat návštěvu v odpoledních hodinách, kdy slunce vytváří krásné stíny a barvy na fasádě.
Zima: V zimním čase je atmosféra vnitřních prostor kontrastní vůči chladu a šeru venku, což vytváří pocit útulnosti při objevování historie. Dny jsou krátké, proto je nutné sledovat aktuální otevírací dobu, která může být v tomto období upravená. Oblečte se velmi teple a zvažte návštěvu kolem poledne, abyste využili nejvíce denního světla při cestě k památce.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: VitVit / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře