Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Starosedlský Hrádek
  • Starosedlský hrádek

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Starosedlský hrádek Tvrz

Starosedlský hrádek
tvrz Kulturní památka 1–2 hodiny Střední Parkování pro všechny věkové kategorie Aktualizováno 09.10.2026
🏆 Líbí se vám tato památka? Hlasujte v soutěži Památka roku: Žebříček →
O památce Milníky Stavební vývoj Události Vlastníci Zajímavosti Průvodce Tipy FAQ Akce v okolí V okolí Ubytování Trasa Sezóny Galerie Fotografie z okolí Zdroje Mapa Příběhy Recenze

Starosedlský hrádek je zámek u obce Staré Sedlo v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Tato kulturní památka vznikla na místě středověké tvrze, která byla ve druhé polovině šestnáctého století přestavěna do renesančního stylu a později upravena v barokním slohu.

První písemná zmínka o místě pochází z roku 1376, kdy vesnice patřila Petru Lidovi ze Starého Sedla. V patnáctém století na zdejší tvrzi sídlil Soběhrd a po něm jeho syn Mikuláš. Později majetek připadl jako odúmrť panovníkovi, od kterého jej získali bratři Diviš a Václav z Nechvalic. Následně se držitelem stal Jan Štěpánovec z Vrtby. Jako přívrženec rodu Rožmberků vedl od roku 1469 spory se Zmrzlíky ze Svojšína, kteří tvrz v roce 1472 dobyli. Po smrti Jana Štěpánovce přešel statek na Sezimu z Vrtby a následně na jeho rodinu. Jedním z potomků byl Bedřich Libštejnský z Kolovrat, který v roce 1519 odkázal tvrz a okolní vesnice. Po jeho smrti v roce 1531 majetek spravovala Marjana Libštejnská z Chrástu.

Zámek stojí na nízké ostrožně nad Zámeckým rybníkem. Dvoupatrová budova má dvě křídla, z nichž v jižním jsou zachovány části pozdně gotické stavby z patnáctého století. Na fasádách se dochovala psaníčková sgrafita a architektonickým prvkem jsou sedlové portály. Přízemní místnosti jsou zaklenuté hřebínkovými i valenými klenbami s výsečemi. V jedné z místností je použita čtyřpolová hřebínková klenba nesená středním pilířem. K tvrzi přiléhá dvůr, jehož východní stranu tvoří přízemní domy, které sloužily původně jako hospodářské a správní zázemí. Severní stranu dvora uzavírá stavba z devadesátých let dvacátého století, postavená na místě bývalé stodoly a chlévů. Jižně od dvora se v zahradě nachází kaple Nejsvětší Trojice z konce šestnáctého století. Má obdélný půdorys, půlkruhový presbytář a loď se skleněnou hřebínkovou klenbou, zatímco její předsíň je barokní.

V druhé polovině šestnáctého století byla původní tvrz přestavěna na renesanční zámek pod vedením Alberta Libštejnského z Kolovrat. Po jeho smrti převzal objekt Jaroslav Libštejnský z Kolovrat, který v roce 1593 převedl statek na svou manželku Kateřinu Mezeřickou z Lomnice. Po jejím úmrtí se majetek stal součástí dědictví pro bratrance Jindřicha a jeho dědice. Během stavovského povstání v roce 1620 zámek zabraly české stavy. Po bitvě na Bílé hoře jej však opět spravovala Kateřina Boubinská až do své smrti v roce 1625. Po období vlastnictví Libštejnských zde od konce sedmnáctého století sídlili jezuité z Březnice, kteří zámek využívali jako letní sídlo až do zrušení řádu v roce 1773. Poté statek spravoval národní fond a od roku 1868 patřil Schwarzenbergům, kteří jej vlastnili do roku 1948.

V druhé polovině dvacátého století zámek sloužil místnímu národnímu výboru, fungovala v něm škola a byly zde i garáže jednotného zemědělského družstva. Celý areál je dnes chráněn jako kulturní památka. Historie tohoto místa nabízí vhled do složitých vztahů šlechtických rodů i náboženských změn v českých zemích. Návštěva zámku je příležitostí k poznání architektury, která v sobě spojuje gotické, renesanční a barokní prvky.

Kam dál

Panský mlýn (Starosedlský Hrádek) 123 m Tochovice 2,3 km Hrochův hrádek 2,6 km Bozeň 3,8 km

Historické milníky

1376
První písemná zmínka o vesnici a jejím vlastnictví Petrem Lidem ze Starého Sedla.
1472
Jan Zmrzlík ze Svojšína dobyl starosedlskou tvrz.
1549
Albert Libštejnský z Kolovrat se ujal správy statků.
1620
Zámek byl během stavovského povstání zabrán českými stavy.
1868
Zámek zakoupili Schwarzenbergové.

Stavební vývoj

Původně středověká tvrz postavená na nízké ostrožně nad Zámeckým rybníkem. Ve druhé polovině šestnáctého století byla přestavěna do renesančního stylu a později upravena v barokním slohu. V jižním křídle jsou zachovány části pozdně gotické stavby z patnáctého století.

Historické události

1472: Jan Zmrzlík ze Svojšína dobyl starosedlskou tvrz; 16. století: přestavba původní tvrze na renesanční zámek; 1620: zabrání zámku české stavy během stavovského povstání; 1773: zrušení jezuitského řádu a změna správy statku.

Vlastníci

1376: Petr Lid ze Starého Sedla; 15. století: Soběhrd a Mikuláš; později panovník; bratři Diviš a Václav z Nechvalic; Jan Štěpánovec z Vrtby; po roce 1472 Jan Zmrzlík ze Svojšína; Bedřich Libštejnský z Kolovrat; Albert Libštejnský z Kolovrat; Jaroslav Libštejnský z Kolovrat; Kateřina Mezeřická z Lomnice; Kateřina Boubinská; jezuité v Březnici (od konce 17. století); nároční fond; od 1868 Schwarzenbergové; do roku 1948 Schwarzenbergové.

Zajímavosti

– Starosedlský hrádek je kulturní památka ve Středočeském kraji.

– Původně byla na místě středověká tvrz, která byla přestavěna do renesančního stylu a později upravena v barokním slohu.

– První písemná zmínka o místě pochází z roku 1376.

– Zámek stojí na nízké ostrožně nad Zámeckým rybníkem a má dvoupatrovou budovu s částmi pozdně gotické stavby z patnáctého století.

– V druhé polovině šestnáctého století byla původní tvrz přestavěna na renesanční zámek pod vedením Alberta Libštejnského z Kolovrat.

Průvodce

Zobrazit text průvodce

⚙︎ Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.

Vítejte u Starosedlského hrádku. Právě jste vstoupili do prostoru, kde se historie dotýká současnosti a kde každá kamenná stopa vypráví příběh o moci, přežití a proměně. Stojíte v místě, které je hluboce zakořeněno v krajině u obce Staré Sedlo v okrese Příbram. Před vašimi očima se tyčí budova, která na první pohled působí jako harmonický celek, ale pokud se na ni podíváte pozorněji, začnete v ní spatřovat vrstvy času. Vnímejte atmosféru tohoto místa, vnímejte klid, který zde panuje, ale mějte na paměti, že tento klid je výsledkem stalet vývoje, konfliktů i vzestupů významných rodů. Podívejte se kolem sebe, na okolní krajinu a na Zámecký rybník, který leží přímo pod nízkou ostrožnou, na které tento objekt stojí. Právě tato poloha, nad vodou, byla od počátku klíčová pro jeho existenci.

Pojďme se nyní společně vrátit hluboko do minulosti, abychom pochopili, jak vše začalo. Historie tohoto místa není jen moderním příběhem, ale sahá až do temných i vzrušující doby středověku. První písemná stopa, která nás vede k tomuto místu, pochází z roku 1376. V tom roce se v dokumentech objevila zmínka o vesnici a o jejím vlastnictví, které tehdy spadá pod osobu Petra Lida ze Starého Sedla. Představte si tehdejší svět, svět rytířů a neustálého budování pevných sídel. V té době zde totiž nestál zámek, jak ho znáte vy, ale středověká tvrz. Byla to budova určená především k obraně, funkční a neústupná. Tato tvrz byla základním kamenem, na kterém byla později vybudována celá dnešní podoba areálu.

Nyní věnujte pozornost tomu, jak se osud tohoto místa měnil v průběhu dalších století. Historie zde nebyla jen lineárním postupem, ale spíše neustálým bojem o vliv a kontrolu. V roce 1472 přišla jedna z nejvýznamnějších událostí rané historie tohoto místa. Jan Zmrzlík ze Svojšína dokázal starosedlskou tvrz dobýt. Představte si napětí, které tehdy muselo v okolí panovat, když se moc měnila silou. Tento moment byl důležitým bodem, který ukázal, že toto místo má strategický význam a že o jeho ovládnutí stojí ti nejvýznamnější lidé doby.

Pokud se nyní podíváte na samotnou stavbu, zkuste si uvědomit, že to, co vidíte, je výsledkem fascinující architektonické evoluce. Starosedlský hrádek není dílem jednoho období, ale je živým kronikářem různých stylů. Původní středověká tvrz byla postupem času přestavována. V jednu chvíli se zde prosazoval renesanční styl, který přinesl do architektury větší míru elegance, světla a lidského rozměru. Později pak byla budova upravena do barokního slohu, který do objektu vnesl vznešenost, bohatství a specifickou dynamiku tvarů. I když dnes vnímáte celek jako jednu budovu, ve skutečnosti jde o fascinující skládaný obraz, kde se středověká surovost setkává s renesanční vyvážeností a barokní nádherou. Vnímejte tyto změny v podobě průčelí a celkové struktury objektu, které vám napovídají o každé époce, která zde zanechala svou stopu.

Nyní se musíme posunout k lidem, kteří zde formovali osud tohoto místa. Starosedlský hrádek byl domovem a sídlem pro šlechtické rody, jejichž jména dodnes vzbuzují úctu. V roce 1549 se u správy statků ujal Albert Libštejnský z Kolovrat. Rod Libštejnů patřil k těm, kteří zde zanechali hlubokou stopu a pomohli měnit charakter tohoto místa. Ale historie by nebyla tak dramatická, kdyby neproběhly i časy velkých politických otřesů. V roce 1620, v období bouřlivého stavovského povstání, byl zámek zabrán českými stavy. Byl to čas nejistoty, kdy se osudy šlechtických sídel měnily v závislosti na politických rozhodnutích a bitvách, které tehdy rozhodovaly o budoucnosti celého království.

Po těchto bouřlivých letech se však osud místa opět ustálil v rukou významných rodů. V roce 1868 zámek zakoupili Schwarzenbergové. Tato rodina, která je v českých dějinách spojena s nesmírným množstvím kulturního i politického dědictví, do míst vnesla stabilitu a další rozvoj. Díky jejich vlastnictví se zámek stal součástí širšího kulturního a společenského kontextu, který trval dlouhá desetiletí.

Zajímavostí, která vás možná zaujme, je právě ta neustálá proměna. Starosedlský hrádek není jen budovou, je to proces. Je to proces přechodu od obranného bodu, kde se lidé schovávali před nepřítelem, k reprezentativnímu sídlu, kde se konaly slavnosti a kde se rozhodovalo o osudech státu. Je v tom určitá záhada – jak se z neprostupné tvrze stala elegantní rezidence? Jak se v těchto zdech dokázaly spojit hrubost středověkého kamene s jemností barokních forem? Tato otázka zůstává otevřená a vy ji můžete hledat při dalším pohledu na jednotlivé části areálu.

Nyní vás však nebudu déle držet. Starosedlský hrádek je dnes chráněn jako cenná kulturní památka a je tu proto, abyste si jeho krásu a historii mohli v klidu vychutnat. Doporučuji vám pokračovat v prohlídce, vnímejte ticho okolí, prohlédněte si detaily, které vám architektura nabízí, a nechte se unášet atmosférou tohoto místa. Každý krok po tomto místě vás může přiblížit k pochopení historie, která se zde odehrávala po více než šestsestihroměných letech. Děkujeme vám, že jste strávili tuto chvíli s námi, a přejeme vám krásnou a inspirativní procházku historií.

Tipy pro návštěvníky

Nejlepší čas návštěvy Starosedlského hrádku je v jarním a podzimním období, kdy je zde klidnější a příroda nabízí nezapomenutelné pohledy. Tento čas ročníku také přináší ideální světlo pro fotografování historických staveb.

Při plánování návštěvy si vzpomeňte na vhodný oblek, zejména pokud navštívíte zámek v chladnějších měsících. Nezapomeňte také na ochrannou sluneční bránu a dostatečné množství pitného při letní návštěvě.

Pro fotografování je nejlepší využít svitu raného rána nebo pozdního odpoledne, kdy slunce osvětluje zámek z boku. Nejlepší místa pro fotografii jsou zejména zámecký rybník a terasy s výhledem na okolní krajinu.

V okolí Starosedlského hrádku se nachází Zámecký rybník, který je ideálním místem pro relaxaci nebo piknik. Pro rodiny s dětmi nabízí okolní lesy možnost krátkých procházek a objevování přírody.

Časté dotazy

Dá se památka navštívit?

Některé takové objekty jsou zpřístupněné prohlídkami, jiné slouží jinému účelu nebo jsou soukromé. Zda a kdy je přístupná tato památka, jsme neověřili – informujte se u správce.

Jaká je otevírací doba a vstupné?

Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.

Kde se památka nachází?

Poloha: Středočeský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.

Proč je památka chráněná?

Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000146301).

Firmy v okolí

Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:

Vaše firma Doporučujeme 0,2 km
Krátký popis, fotky, adresa, telefon a navigace — návštěvník vás má hned po ruce.

Chcete zde zobrazit svou firmu? Zaregistrujte se →

Akce v okolí

Milovat kytaru – Norbi Kovács a Jan Paulík – kytarový koncert na zámku Březnice
24. 10. 2026
Milovat kytaru – Norbi Kovács a Jan Paulík – kytarový koncert na zámku Březnice
🎵 Koncert 4,2 km
Koncert pro milovníky kytarové hry a písní. Možnost online prodeje vstupenek od 7. 10. 2026.
zámek Březnice, Březnice

Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.

V okolí

Zámecký rybník.

Ubytování v okolí

Plánujete návštěvu? Najděte ubytování do 30 km od Starosedlský hrádek v Středočeský kraj.

Hledat ubytování na Booking.com Tipy na ubytování →

Powered by Booking.com

Tematická trasa

1. Starosedlský hrádek (zámek) (Typ: Historická památka) – Objevte architekturu a historii tohoto významného objektu. 2. Starosedlský hrádek (zámek) (Typ: Areál a nádvoří) – Projděte se v rámci bezprostředního okolí budovy. 3. Zámecký rybník (Typ: Vodní plocha) – Užijte si klidnou atmosféru u vody těsně u památky.

Sezónní doporučení

Jaro přináší probouzející se přírodu a svěží zeleň, která obklopuje historická zdiva. Atmosféra je plná naděje a jemného jarního světla, které zvýrazňuje detaily fasády. Doporučujeme obuv odolnou proti vlhkosti, protože okolní cesty mohou být po rozmrzlé zemi blátivé. Ideální je návštěva v dopoledních hodinách, kdy je vzduch nejčistší.

Letní období nabízí hustý stín stromů a sytě zelené parky, které poskytují úlevu od horka. Slunce ostře osvětluje architekturu, ale přitahuje i nejvíce návštěvníků. Nezapomeňte na pokrývku hlavy a dostatek tekutin.

Podzimem se okolí hrádku zabarví do zlatavých a červených tónů, což vytváří nostalgickou a romantickou náladu. Časté ranní mlhy dodávají památce tajemný vzhled a klid. Vzhledem k proměnlivému počasí volte vrstvené oblečení. Nejlepší čas pro procházky je pozdní odpoledne, kdy je světlo nejměkčí.

V zimě působí památka strohým a tichým dojmem, když jsou stromy bez listí a krajina bývá pokryta sněhem. Panuje zde pokoj, který v jiných obdobích chybí. Je nezbytné mít teplé a nepromokavé oblečení a pevnou obuv.

Vizualizace a umělecké pohledy

Starosedlský hrádek – letecký pohled
Letecký pohled
Starosedlský hrádek – jaro
Jaro
Starosedlský hrádek – léto
Léto
Starosedlský hrádek – podzim
Podzim
Starosedlský hrádek – zima
Zima
Starosedlský hrádek – akvarel
Akvarel
Starosedlský hrádek – noc
Noční záběr
Starosedlský hrádek – iluminace
Iluminace

Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.

Fotografie z okolí

Reálné snímky pořízené v okolí památky

Starosedlský hrádek
Snímek: Wikimedia Commons, licence viz stránka souboru

Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.

Tipy od návštěvníků

Zatím žádné tipy. Buďte první!

Přihlaste se a přidejte svůj tip.

Zdroje a literatura

  • Wikidata (Q31431921)
  • Památkový katalog NPÚ

Fotografie: Feťour / Public domain — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.

Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.

Informace o památce

Kraj Středočeský kraj
Typ tvrz
Sloh / Období gotický
Ochrana Kulturní památka
Stav Starosedlský hrádek
Osobnosti
Parkování K dispozici
Psi Zakázáni

Otevřít v mobilní app

Namiř kameru telefonu
na QR kód pro otevření v aplikaci

www.pamatky.cz/m/69195 🏷️ Tisknutelná QR nálepka

Poloha na mapě

Líbil se vám tento článek? Sdílejte ho!

Facebook X WhatsApp E-mail

Byl(a) jsi tady? Pochlub se odznakem na svém webu či blogu:

Navštívil(a) jsem Starosedlský hrádek – Pamatky.cz

Další památky – Středočeský kraj

Zobrazit vše v kraji
Kostel Nejsvětější Trojice (Rakovník II) Kostel Nejsvětější Trojice (Rakovník II) evangelický kostel v Libčicích nad Vltavou evangelický kostel v Libčicích nad Vltavou Kostel Narození Panny Marie (Klášter Hradiště nad Jizerou) Kostel Narození Panny Marie (Klášter Hradiště nad Jizerou) kaple Navštívení Panny Marie (Žďár) kaple Navštívení Panny Marie (Žďár) Barborská 5 Barborská 5 Zbenice Zbenice
Pokračujte: Panský mlýn (Starosedlský Hrádek) · Tochovice · Hrochův hrádek · Bozeň

Příběhy a pověsti

Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou

Příběh: Starosedlský hrádek
Smyšlený příběh

Příběh: Starosedlský hrádek

Prsty Mikuláše se zabořily do chladného, čerstvě opracovaného kamene, zatímco se z jižního křídla zámku ozýval jen tupý, rytmický zvuk kladiv pracujících mis…

Číst příběh

Fotografie návštěvníků

Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!

Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.

Recenze a komentáře

Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.

Navigovat k: Starosedlský hrádek
Google Maps Waze Apple Maps Mapy.cz
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)