Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Větrný Mlýn (Kladníky)
  • Větrný mlýn (Kladníky)

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Větrný mlýn (Kladníky) Větrný mlýn

Větrný mlýn (Kladníky)
větrný mlýn 1829 Kulturní památka zbořeno Bez bezbar. přístupu Psi vítáni Aktualizováno 10.10.2026

Objekt se nedochoval — na místě dnes nestojí. Následující text popisuje jeho historii, ne současnou návštěvu.

🏆 Líbí se vám tato památka? Hlasujte v soutěži Památka roku: Žebříček →
O památce Tehdy a dnes Milníky Stavební vývoj Události Vlastníci Zajímavosti Průvodce V okolí Galerie Zdroje Mapa Příběhy Recenze

Větrný mlýn v obci Kladníky na Přerovsku byl klasicistní dřevěnou stavbou německého typu, postavenou roku 1829. Objekt, jenž byl padesát let veden v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, zanikl v roce 2008 po zřícení v důsledku vichřice.

Mlýn nechal na samotě v nadmořské výšce 340 metrů vybudovat František Skopal ze Soběchleb. Historické prameny naznačují, že stavba vznikla v období národního obrození a rané fáze průmyslové revoluce, která postupně proměňovala tradiční zemědělskou výrobu. Unikátnost objektu spočívala v tom, že při jeho výstavbě byly pravděpodobně využity starší součásti z jiných mlýnů. Dokládají to rozdílné letopočty na jednotlivých prvcích, jako jsou trámy z roku 1812, korouhvička z roku 1813 či moučnice z roku 1828.

Architektonicky šlo o dřevěnou hranolovou stavbu o půdorysu 5,7 krát 5,7 metru a výšce deset metrů. Konstrukce mlýna německého, tedy sloupového či beraního typu, byla vybavena čtyřmi křídly větrného kola. Tato technická dispozice umožňovala efektivní využití větrné energie pro mlynářské účely v zemědělské krajině.

Provoz mlýna byl ukončen v roce 1941, kdy byl objekt na základě nařízení protektorátních úřadů zapečetěn. V roce 1955 stavbu poškodila vichřice. Přestože byl mlýn roku 1958 zapsán mezi kulturní památky, jeho fyzický stav se postupně zhoršoval. V roce 1983 ministerstvo kultury rozhodlo o přenesení objektu do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, k čemuž však nedošlo. Po roce 1990 byl mlýn v rámci restituce vrácen potomkům původních majitelů, avšak snahy obce o jeho záchranu nebyly úspěšné. Na pozemku zůstal pouze zastřešený obvodový plášť, který se po vichřici Kyrill v roce 2008 definitivně zřítil, načež byl objekt ze seznamu památek vyřazen.

Osud kladnického mlýna představuje memento zániku technických památek, které se nepodařilo včas uchránit před chátráním a přírodními vlivy. Ačkoliv dnes na místě původní stavby již žádná konstrukce nestojí, lokalita v okolí Kladníků zůstává připomínkou historie mlynářství a proměn venkovské krajiny v devatenáctém a dvacátém století.

Kam dál

zámek Pavlovice u Přerova 3,3 km Starý židovský hřbitov v Lipníku nad Bečvou 3,9 km bývalá synagoga v Lipníku nad Bečvou 4 km zámek Lipník nad Bečvou 4 km

Tehdy a dnes

Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.

Dnešní pohled – Větrný mlýn (Kladníky)
Historická podoba – Větrný mlýn (Kladníky)
Tehdy Dnes

Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.

Historické milníky

1829
Výstavba mlýna Františkem Skopalem.
1958
Zápis do Ústředního seznamu kulturních památek ČR.
1983
Rozhodnutí ministerstva kultury o přenesení mlýna do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.
2008
Zánik mlýna po vichřici Kyrill a vyřazení ze seznamu památek.

Stavební vývoj

Mlýn byl dřevěnou konstrukcí německého typu, jejíž jednotlivé části pocházely z různých období, což dokládají letopočty 1812, 1813 a 1828 na dochovaných prvcích. Stavba byla hranolová a stála na samotě. Po roce 1990 zůstal na pozemku pouze zastřešený obvodový plášť, který byl v havarijním stavu až do svého zániku.

Historické události

1829: Výstavba mlýna. 1941: Zapečetění mlýna protektorátními úřady. 1955: Poškození mlýna vichřicí. 2008: Zánik stavby po vichřici Kyrill.

Vlastníci

František Skopal, po roce 1990 potomci původních majitelů.

Zajímavosti

– Stavba byla klasicistní dřevěnou konstrukcí německého typu, která byla postavena v roce 1829. – Unikátnost objektu spočívala v pravděpodobném využití starších součástí z jiných mlýnů, což dokládají rozdílné letopočty na trámech, korouhvičce a moučnici. – Provoz mlýna byl ukončen v roce 1941, kdy byl objekt na základě nařízení úřadů zapečetěn. – V roce 1983 ministerstvo kultury rozhodlo o přenesení stavby do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, k čemuž však nedošlo. – Objekt zanikl v roce 2008 po zřícení v důsledku vichřice, načež byl vyřazen ze seznamu kulturních památek.

Průvodce

Zobrazit text průvodce

⚙︎ Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.

Vítejte v obci Kladníky. Stojíte právě na místě, které má svou vlastní, tichou historii, kterou dnes už sice neuslyšíte v hřmotu mletí obilí, ale kterou můžete vnímat v každém závanu větru, který zde v těchto nadmořských výškách svíští. I když vaše oči právě nevidí tu mohutnou dřevěnou stavbu, která zde po mnoho desetiletí dominovala okolní krajině, snažte se v duchu představit tu vysokou, hranolovou konstrukci, která se zde kdysi tyčila k obloze. Vnímejte tento prostor, vnímejte atmosféru tohoto místa, které leží v nadmořské výšce tři sta čtyřdesát metrů. Právě zde, na tomto kopci, byl vítr největším spojencem i největším protivníkem lidí, kteří se zde snažili využít síly přírody pro svou obživu.

Pojďme se společně vrátit v čase a pokusit se o rekonstrukci toho, co zde kdysi bylo. Celý tento příběh, který dnes prožíváte, se začal psát v roce jednoosmdesát devět století devatenáctého. Tehdy zde rozhodl muž jménem František Skopal ze Soběchleb. Tento muž nebyl jen obyčejným stavitelem, byl to člověk s vizí, který chtěl vytvořit funkční a odolný stroj pro mletí. V roce jednoosmdesát devět zde mlýn definitivně vznikl a stal se nedílem místní komunity. František Skopal zde nepostavil jen budovu, on zde vytvořil srdce obklopené poli, které díky pohybu křídel a síle větru dodávalo lidem základ pro jejich přežití.

Nyní věnujte pozornost tomu, jak by tento mlýn mohl vypadat, kdyby se čas zastavil. Představte si před sebou dřevěnou stavbu, která byla postavena podle německého sloupového typu. To je velmi specifický způsob stavby, kdy celá konstrukce stojí na masivním dřevěném sloupci, který umožňuje celému mlýnu otáčet se tak, aby jeho křídla mohla vždy čelit větru. Tato stavba měla půdorys přesně pět celých sedm desetiny metru na každé straně, tedy tvar pravidelného čtverce. Celá tato dřevěná konstrukce byla vysoká deset metrů. Představte si tu výšku, která se tyčila vysoko nad zemí a která musela být velmi pevná, aby unesla váhu všech pohyblivých částí. Všimněte si v představách těch čtyř velkých křídel, která se v rytmu větru točila a měnila vzhled celého okolí. Byla to klasicistní dřevěná konstrukce, která působila velmi důstojně a pevně.

Kdyby se vám podařilo nyní skrze mlhu času nahlédnout do detailů, zjistili byste něco neuvěřitelného. Tento mlýn nebyl postaven pouze z úplně nových materiálů. František Skopal byl velmi šikovný a pravděpodobně využil starší součásti z jiných, již dávno zaniklých objektů. A právě zde se skrývá jedna z největších záhad tohoto místa. Tato nejednotnost byla patrná při pohledu na jednotlivé části stavby. Na různých místech, jako byly dřevěné trámy, korouhvička nebo moučnice, byly vyryty různé letopočty. Představte si to jako obrovskou dřevěnou skládačku, kde každá část nese stopu své vlastní, předchozí historie. Tyto různé roky na dřevě nám říkají, že mlýn v Kladnících byl v podstatě novým životem pro starší kusy dřeva, které už dříve sloužily jiným lidem na jiných místech. Bylo to jako spojování minulosti s přítomností v jedné jediné, funkční celek.

Tento mlýn zde sloužil lidem velmi dlouho a jeho cesta byla plná práce i změn. Fungoval v provozu až do roku jednoosmdesát čtyři, kdy byl jeho provoz úředně ukončen. I když už nešel využívat k mletí obilí, jeho hodnota byla stále vysoká. V roce jednaosmdesát pět osm byl mlýn uznán jeho historickým významem a zapsán do ústředního seznamu kulturních památek naší země. Lidé si ho vážili a chtěli ho zachovat pro budoucí generace. Tato ochrana však nebyla konečná. V roce jednaosmdesát osmdesát tři se rozhodlo ministerstvo kultury o něčem velmi důležitém pro jeho přežití. Mlýn nebyl ponechán zde, v této obci, ale byl přenesen do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Tam byl chráněn jako vzácný kousek lidové architektury, aby mohl být prohlížen lidmi z celé země a aby jeho historie nezanikla v zapomnění.

Byl to však život plný nečekaných zvratů. I tam, kde se zdá, že historie je v bezpečí, může přijít příroda a vše změnit. V roce dva tisíce osm přišla ničivá vichřice známá pod jménem Kyrill. Tato bouře byla tak silná a ničivá, že mlýn, který byl tak pečlivě chráněn, zničila. Po této události byl mlýn vyřazen ze seznamu památek. Zůstala po něm jen vzpomínka a tato místo, kde nyní stojíte.

I když dnes zde nevidíte ty vysoké stěny ani se neotáčejí křídla, větrný mlýn v Kladnících stále žije v našich představách a v historii tohoto místa. Je to připomínka toho, jak lidé dokázali pracovat s větrem a jak dokázali z nových věcí tvořit nové celky z těch starých. Vnímejte tento prostor jako místo, kde se setkává příroda s lidskou šikovností. Pokračujte nyní v procházce a dívejte se kolem sebe, protože i když mlýn již zde fyzicky nestojí, jeho příběh je stále součástí této krajiny. Děkujeme vám, že jste se zastavili a věnovali chvíli pozornosti této vzpomínce.

Firmy v okolí

Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:

Vaše firma Doporučujeme 0,2 km
Krátký popis, fotky, adresa, telefon a navigace — návštěvník vás má hned po ruce.

Chcete zde zobrazit svou firmu? Zaregistrujte se →

V okolí

Obec Kladníky, okres Přerov, okolní zemědělská krajina.

Vizualizace a umělecké pohledy

Větrný mlýn (Kladníky) – historická rekonstrukce
Historická rekonstrukce
Větrný mlýn (Kladníky) – letecký pohled
Letecký pohled
Větrný mlýn (Kladníky) – jaro
Jaro
Větrný mlýn (Kladníky) – léto
Léto
Větrný mlýn (Kladníky) – podzim
Podzim
Větrný mlýn (Kladníky) – zima
Zima
Větrný mlýn (Kladníky) – akvarel
Akvarel
Větrný mlýn (Kladníky) – noc
Noční záběr
Větrný mlýn (Kladníky) – iluminace
Iluminace

Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.

Tipy od návštěvníků

Zatím žádné tipy. Buďte první!

Přihlaste se a přidejte svůj tip.

Zdroje a literatura

  • Wikidata (Q65034894)
  • Památkový katalog NPÚ

Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.

Informace o památce

Kraj Olomoucký kraj
Typ větrný mlýn
Rok výst. 1829
Století 19. stol.
Sloh / Období klasicistní
Ochrana Kulturní památka
Stav zbořeno
Osobnosti
Bezbariérový Ne
Parkování Není
Psi Povoleni

Otevřít v mobilní app

Namiř kameru telefonu
na QR kód pro otevření v aplikaci

www.pamatky.cz/m/69510 🏷️ Tisknutelná QR nálepka

Poloha na mapě

Líbil se vám tento článek? Sdílejte ho!

Facebook X WhatsApp E-mail

Byl(a) jsi tady? Pochlub se odznakem na svém webu či blogu:

Navštívil(a) jsem Větrný mlýn (Kladníky) – Pamatky.cz

Další památky – Olomoucký kraj

Zobrazit vše v kraji
Žudr usedlosti čp. 47 Žudr usedlosti čp. 47 Krajinská lékárna Krajinská lékárna Kostel svatého Vavřince (Nová Hradečná) Kostel svatého Vavřince (Nová Hradečná) kostel svatých Petra a Pavla (Tištín) kostel svatých Petra a Pavla (Tištín) Nový hrad (Lužná) Nový hrad (Lužná) Kostel svatého Vavřince (Přerov I-Město) Kostel svatého Vavřince (Přerov I-Město)
Pokračujte: zámek Pavlovice u Přerova · Starý židovský hřbitov v Lipníku nad Bečvou · bývalá synagoga v Lipníku nad Bečvou · zámek Lipník nad Bečvou

Příběhy a pověsti

Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou

Příběh: Větrný mlýn (Kladníky)
Smyšlený příběh

Příběh: Větrný mlýn (Kladníky)

František Skopal se zahleděl na ten starý dubový trám, na němž ještě prosvítalo vytesané číslo osmnáct set dvanáct, a plivl si do dlaní, až se prach zvířil. …

Číst příběh

Fotografie návštěvníků

Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!

Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.

Recenze a komentáře

Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.

Navigovat k: Větrný mlýn (Kladníky)
Google Maps Waze Apple Maps Mapy.cz
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)