tvrz Dráchov Sýpka

Dráchov je gotická tvrz ze čtrnáctého století, která stojí v severní části stejnojmenné obce v okrese Tábor. Dvoupatrová budova z lomového kamene představuje cennou historickou památku chráněnou jako kulturní dědictví. Během své existence sloužila jako panské sídlo, sýpka a nakonec jako zemědělské skladiště.

Dráchovská tvrz byla založena ve čtrnáctém století za vlády Lucemburků, kdy české země procházely hospodářským i kulturním rozkvětem. Pozdější vývoj v patnáctém století hluboce poznamenaly husitské války a následná politická jednání o mocenský vliv v regionu. O nejstarších stavebních úpravách se dochovalo pouze množství písemných záznamů o majitelích.

Dvoupatrové sídlo má obdélníkový půdorys a je postaveno z lomového kamene. Zastřešuje ho valbová střecha, pod níž se dochoval původní trámový strop. Do vnitřních prostor se vstupuje jednoduchým kamenným portálem v západním průčelí, nad kterým leží střílnovitý otvor. V úrovni druhého patra se pod korunní římsou nachází trojice zazděných oken. Obdobné otvory, zazděná okna či vstupy jsou i na dalších stranách. Některé průduchy s cihlovým ostěním jsou patrně druhotně proražené.

Prvním doloženým majitelem vsi a tvrze byl roku 1354 Oldřich z Dráchova. O rok dříve založil nový oltář v tučapském kostele a věnoval mu platy z Krátošic. Vesnici od něj koupil Přibík a začal používat přídomek z Dráchova. Po jeho smrti kolem roku 1385 připadl statek jeho nezletilým dcerám. Jejich poručníky se stali Jan z Rožmberka, Mrakeš z Petrovic jako purkrabí na Příběnicích a Jindřich z Radostovic jako purkrabí v Českém Krumlově. Novým pánem Dráchova se roku 1388 stal Jan z Pacova. Oženil se s Přibíkovou starší dcerou Annou a vesnici později pravděpodobně prodal. V letech 1403 a 1405 byl v Dráchově připomínán Ondřej z Pohnání, roku 1413 Slávek Bažant z Vyhnanic a o dva roky později Jindřich Lefl z Lažan. Ten vesnici roku 1416 prodal Jindřichovi z Nadějkova. Po něm majetek zdědil syn Jiří z Vyhnanic seděním na Dráchově, doložený v letech 1428 až 1447. Pravděpodobným nástupcem byl Petr z Dráchova, který roku 1450 vypověděl nepřátelství Oldřichovi z Rožmberka. Na konci patnáctého století v Dráchově sídlil Jindřich z Dráchova. Jeho synové Hynek, Václav a Ctibor prodali vesnici s tvrzí, dvorem a pustým poplužním dvorem zvaným Návětří roku 1505 kněžně Kateřině z Minsterberka, rozené ze Sas, za 2350 kop grošů. Její dcera Anna se provdala za Jindřicha z Hradce (nebo podle Karla Třísky za Oldřicha z Hradce) a jako vdova dne 25. února 1545 Dráchov odkázala vnukům Jáchymovi a Zachariášovi. Od té doby byl Dráchov součástí panství Kardašova Řečice.

Mezi klíčové události patří rok 1354 s prvním doloženým majitelem a rok 1505, kdy synové Jindřicha z Dráchova prodali tvrz kněžně Kateřině z Minsterberka. Významným momentem bylo také jednání Jiřího z Vyhnanic z roku 1437 mezi Oldřichem z Rožmberka a Táborským svazem o hradech Příběnice a Příběničky. Po připojení k panství Kardašova Řečice v šestnáctém století tvrz ztratila funkci panského sídla a byla upravena na sýpku. Její historické opevnění v podobě valů bylo v terénu patrné ještě roku 1757.

Ve druhé polovině dvacátého století budovu využívalo jednotné zemědělské družstvo jako skladiště. Po roce 1990 získali památku majitelé dráchovské usedlosti číslo popisné 37. Tato gotická stavba připomíná středověkou regionální architekturu a vývoj venkovských šlechtických sídel. Návštěva obce Dráchov nabízí pohled na dochovanou historickou tvrz s řadou původních stavebních detailů.