Hradiště Na zámku Hradiště
Hradiště Na zámku, známé také pod názvem Podražnice, je pravěké archeologické naleziště nad obcí Horšovský Týn v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Památka pochází z bronzové a halštatské doby. Je významná díky nálezům dokazujícím osídlení lokality již od přelomu starší a střední doby bronzové.
O nejstarších dějinách tohoto místa se dochovalo málo konkrétních zpráv. Archeologické výzkumy potvrzují však jeho existenci v pozdní době bronzové a halštatské. V odborné literatuře se hradiště poprvé objevilo v roce 1935. Čas vzniku samotného opevnění zůstává nejasný; předpokládá se, že vzniklo v některém z pozdějších období.
Archeologické naleziště rozkládá se na vrcholové plošině kopce o rozloze jednoho hektaru. Jižní a západní stranu terénu přirozeně chrání strmé skalnaté svahy. Na přístupnější východní straně byla postavena hradba ve formě valu o délce 143 metrů. V jeho severní části, kde se původně nacházela brána, dosahuje výška až čtyř metrů. Na jihu pak přechází v terasu, která postupně splývá s okolním terénem. Konstrukce hradby byla dřevohlitá a její povrch byl zpevněn kameny. Vnější stranu valu chránil příkop o šířce 4,5 metru.
V čtyřdesátých letech dvacátého století prováděl Josef Maličký povrchový sběr keramických střepů. Tyto nálezy umožnily datovat existenci hradiště do pozdní doby halštatské. Další poznatky přinesl archeologický výzkum vedený Evou Čujanovou v letech 1975–1976. Při prozkoumávání vnitřní plochy hradiště a prokopání sondy valem byla doložena pravděpodobná existence obytných staveb lemovajících vnitřní stranu hradby.
V jedné z prozkoumaných chat byla nalezena část vypálené podlahy v místě pravděpodobného ohniště a dvě zásobní jámy na obilí. Mezi doloženými artefakty patří velké množství keramiky, sada jehlancovitých závaží, bronzové šidélko, tyčinka a kopí se zbytky dřevěné násady. Dále byly nalezeny zlomky jehlic, cvočky a další drobné bronzové předměty.
Pozůstatky hradiště Na zámku jsou dnes chráněny jako kulturní památka České republiky. Lokalita představuje důležitý bod pro pochopení rané evropské historie a formování základních struktur raných společností. Památka stojí za návštěvu každého, kdo se zajímá o pravěké osídlení a archeologické dějiny tohoto regionu.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- přelom starší a střední doby bronzové
- počátek osídlení lokality
- pozdní doba bronzová
- existence hradiště potvrzená archeologickými výzkumy
- halštatská doba
- existence hradiště podle nálezů keramiky
- 1935
- první zmínka hradiště v odborné literatuře
- 1940-né roky
- povrchový sběr keramických střepů Josefem Maličkým
- 1975–1976
- archeologický výzkum vedený Evou Čujanovou
Stavební vývoj
Opevnění disponovalo dřevohlitou konstrukcí, která byla na povrchu zpevněna kameny. Na východní straně je zachován val o délce 143 metrů, přičemž v severní části dosahuje výšky až čtyř metrů. Celý valový systém byl na vnější straně doplněn příkopem o šířce 4,5 metru.
Historické události
V roce 1935 se hradiště poprvé objevilo v odborné literatuře. V čtyřdesátých letech probíral Josef Maličký povrchový sběr keramiky. V letech 1975–1976 probíhal archeologický výzkum pod vedením Evy Čujanové.
Zajímavosti
– Hradiště je známé také pod názvem Podražnice. – Naleziště se rozkládá na vrcholové plošině kopce o rozloze jednoho hektaru. – Na východní straně byla postavena dřevohlitá hradba ve formě valu o délce 143 metrů. – V jedné z prozkoumaných chat byla nalezena část vypálené podlahy a dvě zásobní jámy na obilí. – Mezi nalezenými předměty patří například bronzové šidélko, tyčinka a kopí se zbytky dřevěné násady.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Hradiště Podražnice, kterému se také říká Na Zámku, leží na kopci nad severovýchodním okrajem stejnojmenné vesnice u Horšovského Týna na Domažlicku. Jde o pravěké hradiště a jeho pozůstatky jsou chráněny jako kulturní památka.
V odborné literatuře se hradiště poprvé objevilo v roce 1935. Ve čtyřicátých letech dvacátého století tu Josef Maličký sbíral na povrchu keramické střepy. Podle nich zařadil hradiště do pozdní doby halštatské. Víc prozradil až archeologický výzkum Evy Čujanové v letech 1975 a 1976. Prokopala sondu valem a prozkoumala malou část vnitřní plochy. Většina jejích nálezů pochází z pozdní doby halštatské a z pozdní doby bronzové. Menší část předmětů ale ukazuje, že lidé tu žili už na přelomu starší a střední doby bronzové. Kdy přesně vzniklo opevnění, není jasné. Nejspíš ho postavili až v některém z pozdějších období.
Hradiště zabírá jeden hektar na vrcholové plošině kopce. Jižní a západní stranu chránily strmé skalnaté svahy. Hradbu proto postavili na přístupné východní straně. Dnes z ní zbývá val dlouhý 143 metrů. Nejvyšší je na severu, kde stávala původní brána, a dosahuje tam až čtyř metrů. Směrem k jihu přechází do terasy, která postupně splývá s terénem. Hradba měla dřevohlinitou konstrukci a na povrchu ji zpevňovaly kameny. Zvenku ji chránil příkop široký čtyři a půl metru.
Podél vnitřní strany valu pravděpodobně stály obytné stavby. V jedné prozkoumané chatě archeologové našli část vypálené podlahy v místě, kde bylo nejspíš ohniště, a dvě zásobní jámy na obilí. Objevili také velké množství keramiky, sadu jehlancovitých závaží a řadu bronzových předmětů. Patří k nim šidélko, tyčinka, kopí se zbytky dřevěné násady, zlomky jehlic, cvočky a další drobnosti.
Tipy pro návštěvníky
Pro nejlepší zážitek doporučujeme návštěvu v jarních nebo podzimních měsících. V tomto období jsou teploty příjemnější a výhledy na okolní krajinu jsou díky čistšímu vzduchu nejlepší, což oceníte při pozorování rozlohy hradiště.
K památce se můžete dostat autem i veřejnou dopravou. Pokud zvolíte automobil, nejlepší je směřovat do obce Horšovský Týn.
Vzhledem k náročnému terénu si s sebou vezměte pevnou a pohodlnou obuv, která vás podepře při chůzi po nerovném povrchu. Nezapomeňte také na dostatek vody a drobné občerstvení. Rodiny s dětmi by měly být obzvláště opatrné, protože cesta vede přes strmé skalnaté svahy.
Pokud vás zajímá fotografování, nejlepší světlo pro zachycení archeologického naleziště a jeho okolí najdete během ranních nebo pozdních odpoledních hodin. Tyto momenty krásně zvýrazní strukturu plošiny a dramatické tvary skalních svahů.
Po prohlídce samotného hradiště můžete využít čas k procházce v blízké obci Horšovský Týn, která se nachází přímo v těsné blízkosti památky.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Jde o archeologickou lokalitu. Na místě často není nic výrazně vidět a pozemek může být soukromý. Přístupnost jsme neověřili.
Kde se památka nachází?
Poloha: Horšovský Týn, Plzeňský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000130973).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
V blízkosti se nachází obec Horšovský Týn a strmé skalnaté svahy kopce.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Horšovský Týn – obec Typ: historické centrum. Proč stojí za návštěvu: malebné náměstí s tradiční architekturou a možnost ochutnat místní speciality před výšlapem.
Hradiště Na zámku – Nádvoří – archeologické naleziště Typ: archeologické areál. Proč stojí za návštěvu: první zastávka na samotném hradisku, kde lze obdivovat zrekonstruované dřevěné konstrukce a informační tabule o životě v raném středověku.
Hradiště Na zámku – Věž – archeologické naleziště Typ: pozůstatek obranné věže. Proč stojí za návštěvu: výstup na zbytkovou věž nabízí výhled na celé hradiště i okolní krajinu, zároveň se zde nachází expozice artefaktů z vykopávek.
Skalnaté svahy – přírodní útvar Typ: skalnaté svahy kopce. Proč stojí za návštěvu: po procházce po hradbách vede stezka k strmým skalním svahům, kde lze pozorovat unikátní rostlinstvo a užít si panoramatický výhled na Horšovský Týn a okolní krajinu.
Sezónní doporučení
Jaro na Hradišti Na zámku přináší probouzející se přírodu, kdy okolní travnaté plochy a stromy nabývají svěží zelené barvy. Světlo je v této době měkké a difuzní, což vytváří klidnou atmosféru pro procházky po archeologickém areálu. Hlavním specifikem je postupné oteplování počasí, které umožňuje delší pobyt venku bez nepříjemného mrazu. Prakticky je jarní návštěva ideální pro ty, kteří preferují klid, protože hlavní turistická vlna ještě nenastala. Doporučuje se oblékat do vrstev, neboť jarní počasí bývá proměnlivé a deštivé. Nejvhodnější je příchod v odpoledních hodinách, kdy se vzduch oteplí a slunce je vyšší, což zlepšuje viditelnost terénních úprav a archeologických nálezů.
Leto přináší na horšovskotýnské hradiště nejdelší dny a nejjasnější osvětlení, které odhaluje každý detail terénu a rekonstrukcí. Příroda je v plném květu, což dodává celému areálu živou a slunnou atmosféru. Specifickým prvkem letní sezóny je však vyšší návštěvnost, zejména o víkendech a ve svátcích, kdy se davy mohou shromáždit u klíčových bodů památky. Oblečení by mělo být lehké, prodyšné a chránící před sluncem, včetně klobouku a slunečních brýlí. Vzhledem k vyššímu počtu lidí je vhodné počítat s delším časem na prohlídku a případně s omezením pohybu v některých částech areálu.
Podzim nabízí na Hradišti Na zámku jedinečnou atmosféru zbarvenou do teplých odstínů žluté, oranžové a červené. Listopadové světlo je nižší a dramatictější, což podtrhuje historický ráz míst a vytváří melancholické, ale krásné scény. Příroda kolem hradiště je v této době klidnější, bez letního shonu, a chladnější vzduch dodává procházkám specifický charakter. Prakticky je podzim skvělou volbou pro fotografované a milovníky klidu, protože letní davy již odešly. Doporučuje se oblékat do teplých vrstev, voděodolné boty a deštník, neboť podzimní počasí je často vlhké a deštivé. Nejlepší čas pro návštěvu je obvykle dopoledne, kdy je světlo nejjasnější před příchodem večerních mlh.
Zima na Hradišti Na zámku je obdobou ticha a odpočinku, kdy příroda spí a krajina je často pokryta sněhem nebo ledem. Osvětlení je krátké a studené, což vytváří specifickou, mírně mystickou atmosféru kolem archeologických nálezů. Specifikem zimního období je výrazně kratší denní doba a chladné teploty, které omezují komfort pobytu venku. Praktické rady se zaměřují na maximální tepelnou izolaci, včetně zimních bot, rukavic a čepice, aby se návštěvníci vyhnuli prochladnutí. Návštěvu je vhodné naplánovat na kratší dobu, ideálně v odpoledních hodinách, kdy je nejtepleji.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře