Komenského studna Kašna

Vítejte u tohoto mimořádného místa. Právě teď stojíte před historickou studnou, kterou najdete v našich krásných lázeňských městech na Labi. Sundejte na chvíli vnější svět z hlavy a nechte se unést vyprávěním, které vás přenese o staletí zpět. Podívejte se před sebe. Vidíte stavbu, která na první pohled zaujme svou poklidnou atmosférou a pevným spojením s naší historií. Nadzemní část této studny je novodobá, ale ukrývá v sobě příběhy hluboce sahající do českých dějin.

Pojďme se podívat na to, jak toto místo vůbec vzniklo a jaký byl jeho historický kontext. Stojíte v místech, kde se v zemi skrývá silný železitý pramen. Už v roce se o tomto podzemním pokladu zmiňoval náš slavný myslitel a učitel národů Jan Amos Komenský. Psal o něm ve své významné knize, která se zabývala těžkými protivenstvími církve české. Tehdejší lidé velmi dobře věděli, že tato voda je něčím výjimečná. O více než dvě stě let později, přesně v roce osmnáct set dvacet dva, se o toto místo postarala obyvatelná měšťanka Anna Miller. Ta nechala na své náklady pramen opatřit poctivou pískovcovou skruží. Do tohoto kamene byly vytesány její iniciály a letopočet, které tam můžete pozorovat dodnes. Je fascinující si představit, kolik generací lidí sem chodilo pro vodu a kolik lidských osudů se u tohoto pramene protnulo.

Nyní věnujte pozornost samotné podobě stavby. Architekti tohoto díla sice v historických záznamech zůstali neznámí, ale jejich práce zanechala trvalou stopu. Podívejte se zblízka na pískovcovou skruž, kterou zde zanechala již zmíněná Anna Miller. Všimněte si pečlivé práce s kamenem, která odolává zubu času již celé generace. Nadzemní část, která celou památku doplňuje, byla vytvořena v novodobé historii a podtrhuje úctu, jakou místní obyvatelé k tomuto prameni chovají. Celá památka je pak oficiálně chráněna jako kulturní památka, a to nepřetržitě od roku devatenáct set šedesát pět.

Pojďme se nyní hlouběji ponořit do příběhů a osobností, které jsou s tímto místem pevně spjaty. První velkou postavou je již zmíněný Jan Amos Komenský. Zápis v jeho knize z roku šestnáct set dvacet čtyři ukazuje, že zdejší pramen byl známý široko daleko už v pohnutých dobách pobělohorských. Komenský věnoval pozornost přírodním jevům a ve svých textech dokázal propojovat duchovní svět s reálným prostředím tehdejší vlasti. Druhou klíčovou ženskou postavou je již zmiňovaná Anna Miller. Její počin v devatenáctém století zachránil pramen pro budoucí generace a dal mu pevnou materiální podobu, kterou si můžeme prohlížet dodnes. Díky ní se k nám dostala hmotná připomínka dob, kdy lidé teprve objevovali sílu a složení zdejších vod.

S tímto místem se pojí také jedna velká záhada a zajímavost, která v minulosti budila velký rozruch. Když lidé v minulosti poprvé objevili silný pramen načervenalé železité vody, v kraji to vyvolalo obrovské emoce a vznikla velmi silná pověst. Voda totiž svou barvou silně připomínala krev. Mezi prostým lidem se začalo šířit vyprávění o tom, že z hlubin země na povrch vyvěrá krev popravených kutnohorských havířů. Můžete si živě představit, jak velký strach i fascinaci musela tato červená voda v lidech budit. Dnes už samozřejmě víme, že za tuto barvu může vysoký obsah železa v minerální vodě, ale tato stará pověst dodává místu dodnes velmi tajemnou a nezapomenutelnou atmosféru.

Naše dnešní společné zastavení se pomalu chýlí ke konci. Doufám, že pro vás bylo povídání o Komenského studni zajímavé a že jste si u tohoto železitého pramene odpočinuli. Až se vydáte na další cestu, nezapomeňte prozkoumat i okolní krásy Poděbrad, které v sobě nesou tolik podobných příběhů. Děkuji vám za pozornost, přeji vám krásný zbytek dne a na shledanou u dalších památek našeho malebného kraje.