Krematorium v Liberci Krematorium

Krematorium v Liberci, nacházející se na ulici U Krematoria 460/7 v městské části IV-Perštýn, je jedinečnou kulturní památkou. Postaveno v roce 1917 jako první krematorium na území Rakouska-Uherska, představuje secesní stavbu s bohatě zdobeným interiérem a uměleckými prvky. Tato památka je klíčovou součástí historie pohřebních praktik ve střední Evropě a symbolizuje boj za právo na kremaci v českých zemích.

Myšlenka pohřbívání žehem se dostala ze Itálie přes Německo do Čech v druhé polovině 19. století, ale tehdejší legislativa byla ovlivněna katolickou církví, která povolovala pouze tradiční pohřeb. Proto museli stoupenci kremace být odváženi do německých krematorií v Žitavě a Drážďanech. Mezi libereckými propagátory patřili politici MUDr. Václav Šamánek st. a jeho švagr MUDr. Franz Bayer, který jako purkmistr Liberce v roce 1912 prosadil stavební povolení pro nové krematorium. I přes soudní spor u Nejvyššího soudu bylo rozhodnuto, že stavba může být postavena, ale zpopelnění se v ní nesmí.

Stavbu navrhl česko-německý architekt Rudolf Bitzan a provedla ji liberecká firma Gustav Sacher a synové. Základní kámen byl položen 4. května 1915, stavba dokončena v roce 1916 a slavnostně otevřeno 23. srpna 1917. Přestože během první světové války nebyly kremace úředně povoleny, zde byla provedena první oficiální kremace libereckého měšťana Roberta Jahna 30. října 1918.

Po roce 1918 se počet zpopelněných pohyboval mezi 500 až 600 ročně, přičemž krematorium sloužilo pro obyvatele Liberce a okolí. V meziválečném období byl založen urnový háj s parkovou architekturou navrženou Karlem Kerlem, který byl již roku 1923 rozšířen kvůli kapacitním důvodům. Během druhé světové války zde byli zpopelněni studenti popravení po demonstracích v roce 1939, zemřelí vězni z koncentračního tábora a oběti libereckého gestapa.

Po roce 1945 se krematorium stalo místem památných tryzen za oběti okupace. V roce 1968 promluvili na jedné z tryzen významní osobnosti jako Václav Havel a Jan Tříska. V roce 1973 proběhla rozsáhlá přestavba podle návrhu architekta Poříze, která zahrnovala zasklení podloubí historické budovy a úpravy urnového háje. V roce 1994 byly přistavěny další budovy pro nové technologie.

Dnes je krematorium v Liberci chráněnou kulturní památkou, která svým historickým a architektonickým bohatstvím přitahuje návštěvníky. Její secesní styl a umělecké prvky jako okenní vitráže a malá kašna v přístupovém prostoru jsou důležitou součástí jejího poutavého charakteru. Krematorium svědčí o historickém boji za právo na kremaci, stejně jako o architektonických změnách a úpravách během let.

Krematorium v Liberci je tedy místem plným historie a umění, které stojí za návštěvu. Jeho přítomnost na Monstrančím vrchu a jeho spojení s důležitými událostmi v českých zemích ho činí nezbytnou součástí kulturního dědictví regionu.