Městské lázně (Plzeň) Veřejné lázně

Městské lázně v Plzni, nacházející se na Denisově nábřeží čp. 1217/3, jsou památkou secesního období a chráněnou kulturní památkou od roku 1996. Tyto lázně byly postaveny mezi lety 1929 a 1932 podle návrhu pražského architekta Bedřicha Bendelmayera. Považovány za nejmodernější v Československu, nabízely širokou škálu služeb od parních a rašelinných lázní po bazény a terapeutické možnosti. Po válečném ničení byly rekonstruovány a sloužily obyvatelům Plzně do roku 1994, kdy byly uzavřeny. Dnes se plánuje jejich nové využití pro kulturní účely.

Lázně vznikly v období mezi dvěma světovými válkami, což bylo časem intenzivního národního osvícení a kulturního rozvoje ve střední Evropě. Původně byl projekt zahájen v roce 1923 architektem Bedřichem Bendelmayerem, ale po neshodách s plzeňskou obcí byla smlouva ukončena a místní stavební úřad přepracoval projekt. Stavba začala v březnu 1926 a první etapa byla dokončena v listopadu 1931, kdy byly otevřeny sprchové, vanové a parní lázně B. Druhá etapa se zavřením plovárny a parních lázní A následovala v březnu 1932, a poslední etapa s léčebným ústavem byla dokončena v listopadu téhož roku.

Architektonicky je budova založena na neoklasicistním pojetí. Původní stavba se pyšnila monumentálním sloupovým portikem a tympanonem, s hlavními prostory umístěnými v ose hlavního vstupu. Po válce byla budova rekonstruována podle projektu architekta Václava Neckáře, přičemž některé prvky původní architektury byly změněny. Sloupový portikus s tympanonem byl odstraněn a rizalit zvýšen o dvě patra. Vstupní hala byla přestavěna a obložena modrým sklem, což změnilo původní vzhled budovy.

Od roku 1929 do roku 1994 patřily lázně městu Plzeň. Po válce byly rekonstruovány a sloužily jako veřejné lázně, dokud nebyly uzavřeny v roce 1994. Od té doby prošly několika změnami majitelů, přičemž od října 2022 je budova vlastněna Plzeňským krajem. Tento kraj plánuje rekonstrukci a nové využití pro umístění sbírek Západočeské galerie, vybudování multifunkčního sálu a jako zázemí pro krajské organizace.

Mezi klíčovými událostmi patří poškození budovy během amerického náletu na Plzeň v prosinci 1944. Po válce byla rekonstruována a znovu otevřena pro veřejnost, přičemž první finskou sauna v Plzni zavřela v roce 1968. Lázně sloužily jako důležité místo pro terapeutické služby a plavecký školní program.

Dnes se budova bývalých lázní nachází ve fázi přeměny, s nadějemi na jejich nové kulturní využití. Plzeňský kraj má ambici zrekonstruovat objekt a poskytnout mu novou funkci, která by mohla přilákat návštěvníky nejen kvůli jeho historickému významu, ale i díky umístění sbírek Západočeské galerie. Tato památka je tedy nejen svědkem minulosti Plzně a architektonických změn, ale také představuje budoucí kulturní centrum.

Městské lázně v Plzni jsou důležitým historickým místem, které svědčí o architektonickém a kulturním rozvoji regionu. Jejich přeměna na nové kulturní centrum nabízí jedinečnou příležitost prozkoumat bohatou historii města i moderní umění. Pro ty, kteří chtějí objevit Plzeň z jiného úhlu, jsou lázně nejen památkou minulosti, ale také slibem nových kulturních zážitků.