Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice (Karlovy Vary) Mariánský sloup

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, nacházející se na Tržišti v historickém centru Karlových Varů, je vrcholným barokním pomníkem postaveným jako dík za vyhnání morové epidemie v roce 1713. Tento sloup je pozoruhodný svou jedinečnou ikonografickou tématikou a architektonickým provedením, což ho činí významnou kulturní památkou.

Vznik pomníku byl motivován vděčností za to, že se městu v roce 1713 vyhnula morová epidemie. Podle Hüttnerovy kroniky z roku 1823 byl sloup zřízen nákladem hraběnky z Vrtby, která na jeho stavbu věnovala 1 000 zlatých. Dalších 700 zlatých přispěla karlovarská městská rada a částkou se podílel řád Křižovníků s červenou hvězdou. Po schválení modelu sloupu byla dne 19. listopadu 1714 uzavřena smlouva mezi farářem Františkem Böhmem, karlovarskou radnicí a žlutickou kamenickou dílnou sochaře Oswalda Josefa Wendy. Smlouva obsahovala ujednání o vzájemných závazcích mezi Wenda a objednavateli, včetně podmínky, že na náklady města budou zhotoveny základy sloupu. Wenda se zaručil, že sousoší zhotoví co nejrychleji a zajistí výrobu paprsků z kovu kolem Ducha svatého a zlatou výzdobu horního dílu sloupu. Stavba probíhala v letech 1715–1716 pod vedením sochaře Wendy, materiál byl dovezen z Nové Role a Vysoké. Kamenické práce provedl Andreas Anton Ingrisch, podstavec postavil Elias Damm. V roce 1716 byla stavba dokončena a slavnostně vysvěcena farářem Františkem Böhmem.

Architektura pomníku je charakteristická pro vrcholné baroko, což se projevuje bohatými dekorativními prvky a dramatickou plastikou. Sloup vyroben z jemnozrnného pískovce dosahuje výšky 9 metrů a je postaven na soklu řešeném trojúhelníkovým půdorysem s konkávně probranými a šikmo zkosenými rohy. Ukončen je profilovanou římsou, na které jsou osazeny sochy sv. Vojtěcha, sv. Augustina a sv. Floriana. Centrální skupinou sousoší je Korunování Panny Marie Neposkvrněného početí Svatou Trojicí, což je výjimečné pro barokní sloupy. Tento ústřední motiv spojuje dvě důležitá témata katolické víry: Pannu Marii jako přímluvkyni u Boha a Svatou Trojici, jejíž kult byl v oné době rovněž podporován. Sloup je zdoben také reliéfy, hvězdami a andělskými postavami představujícími víru, naději a lásku.

Historie sloupu byla ovlivněna několika dramatickými změnami. Původně byl do okolního prostředí zasazen se záměrem vizuálně jej přímo propojit s kostelem sv. Máří Magdalény, což však přestalo existovat v roce 1744, kdy mezi oběma objekty byla postavena budova Vřídla. Dnešní podobu sloupu ovlivnily také následné restaurátorské a konzervátorské zásahy. V roce 1900 byl sloup obnoven J. Watzkem a v zimě na přelomu let 1930–1931 kamenickým mistrem Peterem Wolfem.

Klíčovou událostí ve historii pomníku je jeho prohlášení za kulturní památku, které bylo provedeno dne 3. května 1958 a eventuelně 5. února 1964 pod číslem rejstříku ÚSKP 19913/4-873. Pomník je významný nejen svou historií, ale i jedinečností ikonografie, která spojuje Korunování Panny Marie s kultem Svaté Trojice.

Dnes stojí sloup se sousoším Nejsvětější Trojice jako významná kulturní památka v Karlových Varech. Je přístupný pro návštěvníky a nabízí pohled na bohatou historii města i barokní umělecké dílo. Jeho jedinečnost a historický kontext činí tento pomník významnou destinací pro každého, kdo se zajímá o dějiny a kulturní památky České republiky. Navštívit sloup Nejsvětější Trojice je příležitostí ocenit nejen uměleckou hodnotu, ale i historický význam tohoto barokního díla.