Vápenka v Trhonicích Vápenka
Torzo vápenky, místně nazývané Chládkova vápenka, leží u vápencového lomu na severním okraji katastrálního území Trhonice. Obec je součástí městyse Jimramov v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Objekt je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Jde o kruhovou šachtovou pec s cihlovým komínem o celkové výšce 21 metrů.
V okolí Trhonic se vápencová ložiska využívala k pálení vápna již v minulosti v menších pecích. Na přelomu 19. a 20. století došlo k technologickému posunu. V roce 1901 nechal místní podnikatel Chládek v údolí Malého Trhonického potoka mezi Trhonicemi a Jimramovem postavit novou šachtovou pec. Zařízení bylo v tehdejším Rakousku-Uhersku považováno za jedno z nejmodernějších. Kvůli tomuto pokroku nemohli majitelé starších pecí konkurovat a své podniky museli již v roce 1903 zavřít. Vytěžený materiál dopravovali do pece po dřevěné lávce z horního patra lomu. Jako palivo sloužilo černé uhlí.
Stavba se nachází v oblasti Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 545 metrů. Hlavním prvkem areálu je kruhová šachtová pec o průměru sedmi metrů. Součástí je i vápencový lom s těžbou ve třech patrech. Hornina tvoří krystalické dolomitické vápence s příměsí přibližně osmi procent uhličitanu hořečnatého. Ve spodním patře lomu ústí štola o délce 93,6 metru se dvěma bočními rozrážkami. Sloužila k zjištění rozsahu ložiska.
Po roce 1948 přešla znárodněná vápenka pod správu Okresního stavebního podniku v Poličce, který v areálu částečně obnovil provoz. Ten však skončil v roce 1958. V šedesátých letech proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Budova byla elektrifikována a vybudována trafostanice s přípojkou vysokého napětí ze Sedlišť. Přibyly také nakládací rampa, mostní váha i zázemí pro zaměstnance. Přestože byla lokalita modernizována, nemohla konkurovat velkým průmyslovým podnikům v Mokré, Čebíně nebo Prachovicích. V sedmdesátých letech 20. století byla provozní budova zbořena a od té doby stavby chátrají. V roce 2019 byla trhonická vápenka jednou ze sedmi nejvíce ohrožených nemovitých kulturních památek v Kraji Vysočina.
Okolní území o rozloze 1,35 hektaru je evidovanou lokalitou ochrany přírody. Mezi rostliny patří ohrožená vratička měsíční, kociánek dvoudomý a ostřice plstnatá, která je ve Vysočině sledována jako kriticky ohrožený taxon. Lokalita je významná i pro faunu, zejména pro různé druhy stonožek, mnohonožek a suchozemských stejnonožců. Ve štolách zimují různé druhy netopýrů, včetně ohroženého netopýra severního. Z mineralogického hlediska je místo známé výskytem modrého spinelu a žlutých zrn chondroditu.
Objekt stojí přímo u silnice č. 360 z Jimramova přes Korouhev do Poličky. Nejbližší autobusové zastávky jsou v Jimramově nebo u odbočky do Trhonic. Stěna přilehlého soukromého lomu slouží horolezcům jako lokalita Zadní stěnky. V současnosti je torzo vápenky v havarijním stavu a postupně ho pohlcují náletové dřeviny.
Památka je důležitým svědkem průmyslové historie regionu. Její návštěva nabízí možnost pozorovat střet technického dědictví s bohatou přírodní diverzitou.
Historické milníky
- 1901
- Postavení nové šachtové pece podnikatelem Chládkem.
- 1958
- Ukončení provozu vápenky.
- 1960
- Iniciace rozsáhlé rekonstrukce areálu vápenky.
- 2019
- Uvedení vápenky mezi sedm nejvíce ohrožených kulturních památek Kraje Vysočina.
Stavební vývoj
V roce 1901 byla postavena moderní šachtová pec, která byla v Rakousku-Uhersku považována za špičkové zařízení. V šedesátých letech proběhla rekonstrukce zahrnující elektrifikaci a výstavbu technického zázemí. V sedmdesátých letech byla původní provozní budova zbořena.
Historické události
V roce 1901 byla postavena moderní šachtová pec. V roce 1958 byl provoz vápenky ukončen. V sedmdesátých letech 20. století byla zbořena provozní budova areálu.
Vlastníci
Podnikatel Chládek (do roku 1948), poté státní správa prostřednictvím Okresního stavebního podniku v Poličce.
Zajímavosti
– Šachtová pec z roku 1901 byla v tehdejším Rakousku-Uhersku považována za jedno z nejmodernějších zařízení. – Jde o kruhovou stavbu s cihlovým komínem o celkové výšce 21 metrů a průměru sedmi metrů. – V areálu se nachází štola o délce 93,6 metru, kde zimují různé druky netopýrů, včetně ohroženého netopýra severního. – Lokalita je z mineralogického hlediska známá výskytem modrého spinelu a žlutých zrn chondroditu. – V roce 2019 byla vápenka jednou ze sedmi nejvíce ohrožených nemovitých kulturních památek v Kraji Vysočina.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v Trhonicích, v malebném koutě Jimramovska na Vysočině. Zastavte se na okamžik, nadechněte se a rozhlédněte se kolem sebe. Stojíte před fascinujícím svědectvím dávné průmyslové éry, které dnes působí téměř jako zapomenutý chrám práce a ohně. Před vámi se tyčí torzo šachtové vápenky, místními přezdívané Chládkovou vápenkou. První dojem, který vás pravděpodobně napadá, je pocit melancholie a úžasu z toho, jak si příroda pomalu, ale vytrvale bereme zpět to, co jí kdysi člověk vzal. Vidíte tu mohutnou konstrukci, která se dnes zdá být křehkou, a vnímáte atmosféru místa, kde se kdysi mísil žár s tvrdou prací.
Pojďme se nyní společně vrátit v čase o více než sto let zpět, na samotný přelom devatenáctého a dvacátého století. V té době byla tato oblast vnímána jinak. Průmyslový rozvoj byl symbolem pokroku a ambicí. Právě v roce tysíc devět set jeden nechal ambiciózní podnikatel Chládek postavit tuto novou šachtovou pec. Nebylo to jen obyčejné řemeslné zařízení, ale moderní průmyslový objekt, který měl efektivně zpracovávat vápencovou rudu z přilehlého lomu. V té době, v rámci rozsáhlého Rakouska-Uherska, byla tato pec považována za jedno z nejmodernějších zařízení svého druhu. Představte si ten kontrast mezi tichem vysočiny a hlukem, který zde musel panovat, když byla vápenka v plném provozu, když zde plály ohně a vzduchem stoupal hustý dým.
Nyní věnujte svou pozornost samotné architektuře, kterou máte přímo před sebou. Podívejte se nahoru a vnímejte výšku tohoto objektu. Dominantou je kruhová šachtová pec, která s svým cihlovým komínem dosahuje celkové výšky dvaceti jedné metrů. Je to skutečně impozantní stavba. Všimněte si jejího tvaru a rozměrů, průměr pece činí sedm metrů. Tato kruhová konstrukce nebyla náhodná, byla navržena tak, aby optimalizovala proudění tepla a efektivitu vypalování vápence. I když dnes vidíte pouze torzo, stále je zřejmé, jak precizně byla stavba v té době koncipována. Prohlédněte si zbytky cihlového komína a vnímejte texturu materiálů, které vzdoraly času, i když jsou dnes v havarijním stavu. Je fascinující sledovat, jak se do prasklin v betonu a cihlách opírají kořeny stromů a jak se povrch stavby obaluje zelení. Tato symbióza rozpadu a růstu vytváří unikátní vizuální zážitek.
Klíčovou postavou tohoto místa byl zmíněný podnikatel Chládek. Byl to člověk své doby, který věřil v technický pokrok a viděl potenciál v místních vápencových ložiscích. Jeho jméno zůstalo v paměti místních obyvatel natolik, že se vápenka dodnes tak přezývá. Chládek zde nevytvořil jen místo práce, ale v podstatě průmyslový uzel, který ovlivnil životy mnoha lidí v okolí. Je však smutné sledovat, jak se osud tohoto místa postupně změnil. Provoz vápenky trval několik desetiletí, až nakonec v roce tysíc devět set padesát osm definitivně ustal. Konec provozu znamenal začátek dlouhého ticha. V roce tysíc devět set šedesát se sice pokusili o rozsáhlou rekonstrukci areálu, ale plány se plně neprosadily a stavba byla ponechána svému osudu.
Nyní vás chci zaujmout něčím, co není na první pohled tak vidět, ale co tvoří neviditelnou součást tohoto areálu. Kromě samotné pece se v areálu nachází štola, která sahá do hlubin země na délku devadesáti tří a šesti metrů. Zatímco nad zemí vládne ticho a rozklad, v hlubinách této štoly probíhá fascinující biologický proces. Stala se totiž útočištěm pro různé druky netopýrů, kteří zde tráví zimy. Mezi nimi se nacházejí i ohrožené druhy, pro které je tato lidmi vytvořená chodba nyní jedinou šancí na přežití. Je to zvláštní paradox, že zařízení, které kdysi sloužilo k těžkému průmyslu a transformaci kamene žárem, nyní slouží jako klidný a bezpečný přístřebežný přístav pro křehké tvory přírody.
Když se dnes díváme na Chládkovu vápenku, vidíme více než jen staré zdivo. Vidíme památku, která je v ohrožení. V roce dva tisíc devatenáct byla tato vápenka uvedena mezi sedm nejvíce ohrožených kulturních památek celého Kraje Vysočina. Je to volání o pomoc, připomínka toho, že pokud nebudeme chránit naše průmyslové dědictví, zmizí navždy pod nánosem listí a mechu. Stojíte tedy před místem, které bojuje o svou existenci. Je to místo, kde se střetává lidská ambice z počátku dvacátého století s neúprosným časem.
Předtím, než se rozloučíme, doporučuji vám se ještě jednou pomalu rozhlédnout. Vnímejte ten kontrast mezi masivností kruhové pece a jemností okolní přírody. Zkuste si představit ten hluk, ten žár a ten pohyb, který zde kdysi byl, a poté jej srovnejte s dnešním absolutním klidem. Tato vápenka nám připomíná, že všechno, co postavíme, je v konečném důsledku jen dočasné, ale že i v rozpadu lze najít neuvěřitelnou krásu a hodnotu.
Nyní vás zvaný k dalšímu prozkoumání okolního areálu. Projděte si prostor kolem pece, vnímejte atmosféru tohoto zapomenutého místa a nechte se unášet vlastními představami o lidech, kteří zde před stoletím pracovali. Doufám, že vám tento krátký výlet do historie pomohl lépe pochopit význam a krásu Chládkovy vápenky v Trhonicích. Děkuji vám za pozornost a přeji vám příjemnou pokračující cestu krajinou Vysočiny. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu je během suchých dnů na jaře nebo na podzim, kdy je vegetace řidší a stavba je lépe viditelná. Vzhledem k havarijnímu stavu objektu je nutné dbát zvýšené opatrnosti a nevstupovat do vnitřních prostor pece.
K vápence se nejsnáze dostanete autem po silnici číslo 360 směrem na Jimramov. Parkování je možné na odstavných plochách u silnice v blízkosti lomu, odkud je to k památce jen krátká pěší procházka.
Na výlet si vezměte pevnou obuv vhodnou do terénu a nabitý telefon či fotoaparát. Jelikož se jedná o volně přístupnou zříceninu v přírodě, nezapomeňte na dostatek tekutin a svačinu, protože v bezprostředním okolí nejsou žádné stánky s občerstvením.
Pro fotografování je ideální měkké světlo během dopoledne nebo pozdního odpoledne, které zvýrazní texturu zdiva šachtové pece. Nejlepší záběry pořídíte z mírného nadhledu u vápencového lomu, odkud vynikne kontrast mezi industriální historií a okolní přírodou.
V okolí můžete prozkoumat vápencový lom a procházet se malebným údolím Malého Trhonického potoka. Pro rodiny s dětmi je lokalita vhodná jako zastávka při výletu do přírody, avšak kvůli havarijnímu stavu památky je nutné děti neustále hlídat a nevstupovat do bezprostřední blízkosti torza pece.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Vápencový lom, údolí Malého Trhonického potoka a silnice č. 360.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Tematická výletní trasa kolem Vápenky v Trhonicích
1. Vápencový lom (Přírodní zajímavost) Začněte svůj výlet u Vápencového lomu, kde se můžete dozvědět o geologických procesech a historii těžby vápence. Tento lom je ideálním místem pro pochopení minerálního bohatství oblasti a nabízí pohledy na jedinečnou krajinu.
2. Údolí Malého Trhonického potoka (Přírodní procházka) Pokračujte výletem podél údolí Malého Trhonického potoka, které nabízí klidnou a příjemnou procházku. Toto místo je ideální pro relaxaci a obdivování přírodní krásy, s možností pozorovat místní flóru a faunu.
3. Silnice č. 360 (Historická cesta) Následně se podíváte na silnici č. 360, která je důležitým dopravním spojením v regionu. Tato trasa nabízí přehled o historii místní infrastruktury a její roli ve vývoji oblasti Jimramov.
4. Vápenka v Trhonicích (Hlavní cíl) Končícím bodem trasy je samotná Vápenka v Trhonicích, kde můžete prozkoumat její historické a architektonické prvky. Tato památka je klíčovým prvkem kulturního dědictví obce Jimramov a nabízí bohaté informace o minulosti regionu.
Tato trasa vám umožní prozkoumat nejen hlavní cíl, ale i okolní přírodní a historické zajímavosti, což vytvoří celkově vyvážený a poutavý zážitek.
Sezónní doporučení
Na jaře se okolí vápenky probouzí do života a čerstvá zeleň vytváří příjemný kontrast s rozpadajícími se kamennými strukturami. Ranní slunce jemně osvětluje stěny a vytváří měkké stíny, což dodává místu nostalgickou krásu. Kvůli nestabilnímu stavu památky a vlhké půdě doporučujeme obuv s dobrou přilnavostí a oděv vhodný pro proměnlivé počasí. Nejlepší je navštívit místo dopoledne, kdy je příroda nejživější a vzduch svěží.
Letní období přináší do vysočinské krajiny intenzivní sluneční svit a horké odpolední hodiny. Suchá tráva a plné slunce zvýrazňují texturu historického objektu, avšak v jeho stínu lze najít krátké chvilky úlevy. V hlavní letní sezóně se může objevit více návštěvníků, proto je rozumné přijít brzy ráno, abyste se vyhnuli největšímu horku i davům. Nezapomeňte na dostatek pitné vody a pevné boty, které vás ochrání při procházení v náročném terénu.
Podzimní měsíce obalují vápenku do zlatavých a hnědých odstínů, přičemž ranní mlhy dodávají památce tajemnou a melancholickou atmosféru. Rozpadající se zdi vypadají v oparu velmi působivě, což ocení zejména milovníci fotografie. Pozor však na kluzké cesty způsobené listím a vlhkostí, což je v kombinaci s havarijním stavem památky rizikové. Oblečte se vrstveně a zvolte čas kolem poledne, kdy je světlo nejstabilnější.
Zimą působí tato historická lokalita surově a neúprosně, zejména když je krajina pokryta sněhem nebo mrazem. Šedé oblohy a krátký den podtrhují vážnost místa v jeho současném rozpadajícím se stavu. Kvůli nízkým teplotám a riziku námrazy je nezbytné mít na sobě velmi teplou a nepromokavou bundu. Doporučujeme návštěvu plánovat pouze během jasných, světlejších dnů a s velkou opatrností kvůli neustálému ohrožení stability konstrukce.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: JiriMatejicek / CC BY-SA 3.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře