Zemská sněmovna v Brně Budova soudu

Zemská sněmovna v Brně, známá jako Zemský dům I, je reprezentativní novorenesanční budova na adrese Joštova 8 v městské části Brno-střed. Objekt vznikl v letech 1875–1878 jako sídlo moravského zemského sněmu. Dnes v něm sídlí Ústavní soud České republiky. Tato památkově chráněná stavba patří k nejvýznamnějším veřejným budovám brněnské okružní třídy a je dokladem parlamentarismu v rámci Rakouska-Uherska.

Potřeba nové budovy vyvstala roku 1867, kdy tehdejší Stavovský dům přestal vyhovovat nárokům moravského zemského sněmu. Původní záměry počítaly s neogotickým slohem a kopulí, avšak vítězný návrh architektů Antona Heffta a Roberta Raschky se přiklonil k severoitalskému novorenesančnímu stylu. Stavbu realizoval Josef Arnold. Na kamenických pracích se podíleli Adolf Loos starší a Johann Eduard Tomola. Budova měla reprezentovat důstojnost markrabství moravského a vyjadřovat zrod občanské společnosti v monarchii.

Architektura využívá podélný půdorys se čtyřmi nádvořími, která vymezují centrálně umístěný dvoupodlažní sněmovní sál. Průčelí člení tři rizality zdobené bohatou figurální plastikou. Přízemí je provedeno v rustice z velkých kvádrů, zatímco vyšší patra využívají rýhovanou rustiku, pilastry a balustrády. Sochařskou výzdobu atik, zahrnující alegorické postavy míru, básnictví, štěstí, vlastenectví, vědy a zákonodárství, vytvořili Josef Schönfeld a Josef Tomola. Východní průčelí zvýrazňuje portikus s dvouramenným vjezdem.

Vlastnictví objektu se v čase měnilo podle politického uspořádání. Od dokončení v roce 1878 do roku 1918 patřil Moravskému markrabství. Po vzniku Československa a zrušení zemských sněmů přešla budova do vlastnictví státu. Sloužila různým správním úřadům, včetně zemského úřadu a moravského zemského výboru. Po roce 1948 zde sídlily krajské národní výbory. V 90. letech 20. století prostory využily centrální úřady, například Antimonopolní úřad či Ústavní soud.

K významným historickým událostem patří úpravy po roce 1918, kdy byl v hlavním sále císařský znak nahrazen českým lvem a zakryta pamětní deska připomínající Františka Josefa I. V polovině 20. století prošla stavba rekonstrukcí podle návrhu Vladimíra Pally, která však poškodila historizující výzdobu. Poslední rozsáhlá obnova proběhla v letech 2014–2017 pod taktovkou Ústavního soudu, který je současným uživatelem.

Sněmovní sál si zachoval vnitřní uspořádání s katedrou na západní straně a čtyřmi galeriemi v prvním patře. Stěny zdobí mramorování a štukové reliéfy gryfů a váz. Dnes je budova díky své historii a architektonické hodnotě považována za jednu z nejvýznamnějších veřejných staveb v Brně. Návštěva nabízí vhled do historie moravské samosprávy a umožňuje prohlídku prostor, které jsou dnes klíčovým místem pro výkon ústavního soudnictví v České republice.