Zrcadlárna Rabštejn Brusírna
Bývalá zrcadlárna Rabštejn, zvaná též Rabštejnská, je novogotická stavba z 19. století postavená na břehu řeky Svitavky v Lindavě, v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Tento objekt představuje významný příklad technické a výrobní architektury devatenáctého století. Je vhodně začleněn do okolní pískovcové krajiny a zapsán jako kulturní památka na Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.
Areál se nachází ve stísněném prostoru ve Velenickém údolí v Cvikovské pahorkatině mezi vesnicemi Svitava a Velenice. Okolní krajinu tvoří pískovcové skalní stěny a tok řeky Svitavky, která je levostranným přítokem Ploučnice pramenícím v Lužických horách. Samotná stavba se prakticky opírá o strmou pískovcovou skalní stěnu, které se německy přezdívalo Fuchsschwanzfelsen neboli Liščí ocas.
V polovině devatenáctého století probíhaly v českých zemích silné procesy industrializace a rozvoje tovární výroby. Evropa se zároveň nacházela v období po revolučních událostech roku 1848, kdy docházelo k upevňování moderní občanské společnosti a rozvoji technických oborů. V tomto historickém kontextu nechal v roce 1854 tehdejší majitel panství Karel Kinský postavit zrcadlárnu Rabštejn jako další brusírnu v pořadí. Rod Kinských zde provozoval hned několik brusíren zrcadel. Nejstarší z nich nechal vybudovat hrabě Josef Jan Maxmilián Kinský již v letech 1756 až 1767. V brusírnách na Sloupském panství se vyráběly i takzvané benátské zrcadla, jež byly prostřednictvím benátských obchodníků vyváženy z Čech do celého světa.
Objekt brusírny je postaven na obdélném půdorysu a kombinuje zděné části s prostory vytesanými přímo do přilehlého pískovcového masivu. Střední část budovy je jednopatrová s pultovou střechou krytou hnědými taškami, zatímco boční štítová průčelí jsou dvoupatrová se sedlovými střechami. Čelní stěna je sedmiosá v přízemí i v prvním patře. Okna jsou zde dvoudílná a dvoukřídlá, rozdělená na šest polí. Architektonicky vynikají zejména pseudogotická okna ve druhém patře bočních křídel, která jsou v horní části zakončena lomenými oblouky.
Součástí celého komplexu byl důmyslný systém podzemních tunelů, kanálů a náhonů vytesaných do pískovce. Těmito prostory byla do provozů k brusům přiváděna voda ze Svitavky. K broušení zrcadel se navíc používal písek z místních podzemních lomů, nacházejících se v okolí údolí. Po dokončení Rabštejnské zrcadlárny byl vodní náhon upraven a prodloužen o zhruba pět set metrů dlouhé povrchové koryto, které ústilo do dalšího skalního tunelu vedoucího přímo do nové provozovny.
Provoz obou brusíren, Rabštejnské i starší Velenické, pokračoval až do velké hospodářské krize ve třicátých letech dvacátého století, kdy byl ukončen. V období druhé světové války byly budovy prázdné a nevyužité k válečné výrobě, která v omezeném rozsahu probíhala v nedalekých podzemních prostorách vytesaných v pískovcovém masivu. Později objekt sloužil k bydlení. Od ledna 2021 je památkově chráněná budova ve vlastnictví pražské firmy Spiegelfabrik Rabstein s. r. o., založené v červnu 2020. Na vrcholu pískovcových stěn nad zrcadláren se nachází velká vyhlídková plošina s kamennou lavicí, na niž vede schodiště vytesané v úzké průrvě mezi skalami.
Tento technický památkový objekt připomíná řemeslnou a průmyslovou tradici regionu spojenou s rodem Kinských a unikátním zpracováním zrcadel v pískovcové krajině. Návštěva Velenického údolí nabízí pohled do historie průmyslové architektury devatenáctého století a objevování dochovaných pozůstatků vodního hospodářství.
Historické milníky
- 1854
- Výstavba zrcadlárny Rabštejn tehdejším majitelem panství Karlem Kinským.
- 1930
- Ukončení provozu brusírny v důsledku velké hospodářské krize.
- 2020
- Založení společnosti Spiegelfabrik Rabstein s r. o., která se stala vlastníkem památkově chráněné budovy.
Stavební vývoj
Stavba kombinuje zděné části na obdélném půdorysu a prostory vytesané přímo do pískovcové skály. Střední část budovy je jednopatrová s pultovou střechou, zatímco boční štítová průčelí jsou dvoupatrová se sedlovými střechami. Architektonicky vynikají zejména pseudogotická okna v druhém patře bočních křídel, která jsou v horní části zakončena lomenými oblouky.
Historické události
V roce 1854 nechal majitel panství Karel Kinský postavit zrcadlárnu Rabštejn. V období velké hospodářské krize ve třicátých letech dvacátého století byl provoz brusírny ukončen. Za druhé světové války byly budovy prázdné a nevyužité k válečné výrobě.
Vlastníci
Rod Kinských, později soukromé subjekty a od roku 2020 pražská firma Spiegelfabrik Rabstein s r. o.
Zajímavosti
– Stavba je novogotickým objektem z devatenáctého století a nachází se na břehu řeky Svitavky v Lindavě. – Budova se prakticky opírá o strmou pískovcovou skalní stěnu, které se dříve přezdívalo Liščí ocas. – Zrcadlárnu nechal postavit v roce 1854 tehdejší majitel panství Karel Kinský jako další brusírnu v pořadí. – K komplexu patřil důmyslný systém podzemních tunelů, kanálů a náhonů vytesaných do pískovce, kterými se přiváděla voda k brusům. – K broušení zrcadel se používal písek z místních podzemních lomů v okolí údolí.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte u audio průvodce. Stojíte právě před cennou historickou památkou, kterou je bývalá zrcadlárna Rabštejn, někdy také nazývaná Rabštejnská zrcadlárna. Jde o mimořádnou stavbu postavenou v novogotickém slohu, kterou máte nyní přímo před sebou na břehu řeky Svitavky v malebné obci Lindava. Když se rozhlédnete kolem sebe, okamžitě vás jistě zaujme ten stísněný prostor, ve kterém se celý tento starobylý areál nachází. Stojíte v působivém Velenickém údolí a budova se doslova opírá o strmou pískovcovou skalní stěnu. Je to pohled, který v sobě nese sílu lidské práce i drsnou krásu okolní přírody.
Pojďme se nyní ponořit do minulosti a podívat se na to, jak a proč toto fascinující místo vzniklo. Píše se rok osmnáct set padesát čtyři. Tehdejší majitel místního panství Karel Kinský se rozhoduje pro velký krok a nechává postavit tuto budovu jako novou brusírnu. Území plné skal a protékající řeka poskytovaly skvělé podmínky pro tehdejší průmyslovou výrobu, a tak zde začíná psát svou historii stavba, která měla brzy sehrát důležitou roli v životě celého kraje. Rod Kinských, ať už šlo o Karla Kinského nebo později o Josefa Jana Maxmiliána Kinského, je s tímto krajem hluboce spjat a právě jejich rozhodnutí dala vzniknout tomuto jedinečnému svědku starých časů.
Nyní věnujte pozornost samotné architektuře. Podívejte se před sebe na průčelí budovy a vnímejte atmosféru, kterou tato památka vyzařuje. Jde o významný a velmi cenný příklad technické a výrobní architektury z devatenáctého století. Všimněte si, jak stavba splývá s okolním prostředím. Část zdejších výrobních prostor nebyla postavena klasickým způsobem z cihel nebo kamene, ale byla vytesána přímo v přilehlém pískovcovém masivu. Lidé tehdy museli vynaložit obrovské úsilí, aby dokázali zkrotit skálu a přizpůsobit ji svým pracovním potřebám. Právě toto propojení lidského díla s přírodní skálou dává celé budově její nezaměnitelný charakter.
Když budeme v našem vyprávění pokračovat dále po časové ose, dostáváme se k momentům, které navždy změnily osud tohoto místa. Po celá desetiletí zde panoval čilý pracovní ruch, řemeslníci brousili a tvořili, ale každá kapitola má jednou svůj konec. Velká hospodářská krize, která těžce doléhala na celou společnost, zasáhla i sem do Lindavy. V roce tisíc devět set třicet byl provoz brusírny definitivně ukončen. Stroje utichly, dělníci odešli a budova zůstala opuštěna napospas času. Dlouhá desetiletí pak památka chátrala a zdálo se, že její příběh nadobro skončil.
A přece, historie tohoto místa tímto neskončila. Nyní se posuneme v čase až do nedávné minulosti, konkrétně do roku dva tisíce dvacet. Tehdy byla založena společnost s ručením omezeným s názvem Spiegelfabrik Rabstein. Tato společnost se stala hrdým vlastníkem této památkově chráněné budovy a vzala si na sebe nelehký úkol dát tomuto zchátralému klenotu novou naději. Díky tomu je dnes budova chráněna a vy můžete stát před opraveným svědkem časů minulých.
Když se podíváte na onu strmou pískovcovou skalní stěnu, o kterou se stavba opírá, vězte, že jí lidé v minulosti přezdívali Liščí ocas. Tento zajímavý místní název dodává celému místu ještě větší kouzlo a tajemnost. Představte si ty staré časy, kdy dělníci přicházeli ke své práci pod touto skalní stěnou, poslouchali šumění řeky Svitavky a pracovali v prostorech, které byly zčásti ukryté v samotném srdci pískovcové skály.
Doufám, že pro vás tato krátká procházka historií byla zajímavá. Prohlédněte si ještě jednou pečlivě celou stavbu, vnímejte genius loci tohoto údolí a nechte na sebe působit atmosféru starých časů. Až budete pokračovat ve svém objevování okolí Lindavy a Velenického údolí, vzpomeňte si na lidi, kteří zde kdysi pracovali a zanechali po sobě tuto jedinečnou technickou památku. Děkuji vám za pozornost, loučím se s vámi a přeji vám krásný zbytek dne plný dalších objevů.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu Zrcadlárny Rabštejn je dopoledne, kdy sluneční paprsky krásně osvětlují pískovcové skalní stěny a hladinu řeky Svitavky. Doporučujeme vyrazit za suchého počasí, aby byla cesta v údolí dobře schůdná.
S sebou si vezměte pevnou obuv vhodnou do nerovného přírodního terénu, pití, svačinu a v případě vlhka také nepromokavé oblečení.
Pro fotografování nabízí nejlepší záběry okolí břehů řeky Svitavky a pohledy na novogotickou stavbu zasazenou do stísněného prostoru pískovcových skal, ideální světlo je brzy dopoledne.
V okolí do třiceti minut cesty můžete objevovat přírodní krásy Velenického údolí v Cvikovské pahorkatině mezi Svitavou a Velenicemi, tok řeky Svitavky, která pramení v Lužických horách, a okolní pískovcové skalní stěny.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Údaje o přístupnosti této památky nemáme ověřené. Informujte se u majitele nebo správce, případně na obecním úřadě.
Kde se památka nachází?
Poloha: Lindava, Liberecký kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000138969).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Areál se nachází ve Velenickém údolí v Cvikovské pahorkatině mezi vesnicemi Svitava a Velenice. Okolitou krajinu tvoří pískovcové skalní stěny a tok řeky Svitavky, která je levostranným přítokem Ploučnice pramenícím v Lužických horách.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Navrhuji tematickou výletní trasu v okolí obce Lindava.
1. Zrcadlárna Rabštejn Typ: Ostatní památka Proč stojí za návštěvu: Hlavní cíl se nachází v pískovcových skalních stěnách, kde objevítetajemná podzemní prostorová díla v přírodě. Nabízí nevšední zážitek spojující lidskou tvořivost s okolním prostředím.
2. Velenické údolí Typ: Přírodní oblast Proč stojí za návštěvu: Údolí tvoří působivé pískovcové skalní stěny a prochází jím tok řeky Svitavka. Místo nabízí krásnou přírodní scenérii Cvikovské pahorkatiny.
3. Vesnice Svitava Typ: Sídlo Proč stojí za návštěvu: Tato vesnice leží v bezprostřední blízkosti hlavního cíle a tvoří přirozený bod v krajině, kterou protéká řeka Svitavka pramenící v Lužických horách.
4. Vesnice Velenice Typ: Sídlo Proč stojí za návštěvu: Sousední vesnice ležící v oblasti Velenické údolí dokresluje rázovitý kraj, kde se pískovcové skalní stěny setkávají s vodním tokem levostranného přítoku Ploučnice.
Sezónní doporučení
Jaro probouzí okolní přírodu v obci Lindava do svěží zeleně a láká k procházkám podél řeky Ploučnice. Světlo po dlouhé zimě proniká nově rašícími korunami stromů a vytváří na historických zdech zajímavé světelné stry. Atmosféra je zde velmi klidná a meditativní, protože turistická sezóna teprve pomalu začíná. Pro Jarní výlet si vezměte pevnou nepromokavou obuv, protože lesní cesty mohou být po tání sněhu stále vlhké. Potkáte zde jen minimum návštěvníků, takže si prohlídku užijete v naprostém tichu. Nejvhodnější doba pro příchod je dopoledne, kdy ranní opar dodává celému místu neopakovatelné kouzlo.
Léto přináší bujnou vegetaci a stinná zákoutí kolem budovy poskytují příjemné ochlazení před horkými slunečními paprsky. Slunce stojí vysoko na obloze a jeho ostré paprsky pronikají dovnitř skrze okenní tabule, což vytváří výrazné kontrasty světla a stínu. Atmosféra bývá živější díky rekreantům objevujícím krásy Lužických hor. V hlavní letní sezóně se vyplatí vyrazit na cestu hned brzy ráno, abyste se vyhnuli poledním vedrům a odpoledním zástupům turistů. Oblečte si lehké prodyšné oblečení a nezapomeňte na pokrývku hlavy a zásobu pitné vody do přírody.
Podzim proměňuje krajinu v pestrobarevnou mozaiku odstínů žluté, červené a hnědé barvy. Nízké slunce kouzlí dlouhé stíny a celá oblast působí velmi melancholicky a romanticky, což ocení zejména milovníci podzimní fotografie. V tomto období bývá častěji zamračeno a rána bývají mlhavá, což umocňuje tajemný ráz staré stavby. Praktická rada velí obléknout si teplejší svetr a větrovku, protože sychravé počasí umí být nepříjemné. O víkendech sem míří o něco více lidí obdivujících padající listí, proto je pro klidnou návštěvu nejlepší zvolit všední den kolem poledne.
Zima nabízí zcela odlišný zážitek, kdy je krajina často pokrytá sněhem a okolní lesy odpočívají v hlubokém tichu. Světlo odrážející se od sněhové pokrývky projasňuje jinak temné kouty a vytváří čistou, až pohádkovou scenérii. Atmosféra je naprosto klidná, narušená pouze křupáním sněhu pod nohama. Pro zimní návštěvu bezpodmínečně nutně potřebujete velmi teplé zimní oblečení, čepici, rukavice a pevnou obuv s protiskluzovou podrážkou. Den je velmi krátký, proto naplánujte svůj příchod na brzké odpoledne, abyste stihli projít celé okolí za denního světla.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Zákupák / Public domain — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře