socha svaté Máří Magdaleny Socha

Vítejte na úbočí vrchu Špičáku, v malebné krajině jižně od obce Větrov v úžasném Frýdlantském výběžku. Právě teď stojíte na místě, které dýchá historií a klidem, a před vašima očima se tyčí jedna z nejpozoruhodnějších památek našeho regionu. Podívejte se před sebe na pískovcovou sochu svaté Máří Magdaleny. Jak tak stojíte v tichu lesa a přírody, nechte na sebe působit první dojem z tohoto vzácného díla, které zde tiše vypráví příběhy dávných staletí.

Pojďme se společně ponořit do hlubin historie a podívat se na to, jak toto výjimečné dílo vůbec vzniklo. Samotná pískovcová skulptura pochází z první třetiny devatenáctého století a zhotovil ji neznámý autor. Patří k vůbec nejkvalitnějším pracím svého druhu v celém širém okolí. Její příběh je však složen z několika různých kapitol, které se odehrávaly v průběhu věků. Když se zahledíte pozorněji, všimněte si, že socha je usazena na starší barokní kvadratický sokl. Tento podstavec je mnohem starší než samotná postava, neboť vznikl už v období mezi lety sedmnáct set a sedmnáct set padesát. Někdy v pozdější době pak byla na tento starší barokní základ osazena novější pískovcová skulptura. Dlouhá desetiletí odolávala povětrnostním vlivům, až se na přelomu dvacátého a jednadvacátého století dočkala velmi důležité a odborné rekonstrukce, která jí pomohla navrátit důstojnost. Díky své jedinečné hodnotě byla v roce osm a dvacet oficiálně prohlášena za kulturní památku, čímž byla truhla zdejšího historického dědictví navždy uzamčena pro budoucí generace.

Nyní věnujte pozornost samotné architektuře a detailům, které můžete pozorovat přímo před sebou. Postava světice je vysochána ve stojící podobě v takzvaném kontrapostu. To znamená, že váha jejího těla spočívá na jedné noze, což vytváří přirozený, uvolněný a přitom vznešený postoj. Pravý bok má tato pískovcová dáma opřený o skalisko. Přímo na tomto skalisku leží několik symbolických předmětů, které k vyobrazení svaté Máří Magdaleny neodmyslitelně patří. Vidíte zde otevřenou knihu, důtky, kříž a také lebku, která symbolizuje pomíjivost pozemského života a hluboké pokání. Čelní stranu staršího barokního podstavce pak zdobí rozměrný plastický reliéf, který znázorňuje působivou výjevnou scénu.

Zastavte se na chvíli u lidských osudů, které jsou s tímto místem spjaty. Významnou historickou osobností, jejíž jméno se v souvislosti s tímto místem objevuje, je Vanesa Trostová. Lidé jako ona svým způsobem utvářeli duchovní a kulturní krajinu Frýdlantského výběžku, v níž se mísí víra, umění a úcta k předkům.

Při pohledu na sochu vás jistě napadne řada otázek, protože toto místo v sobě nese tajemství a zajímavosti, které nepřestanou fascinovat. Jak už víte, jedná se o klasicistní pískovcové dílo od neznámého autora pocházející z první třetiny devatenáctého století. Když však skulpturu zkoumáte detailněji, všimnete si něčeho velmi nápadného a trochu tajuplného. Na soše totiž zcela chybí hlava a zakončení rukou neboli dlaně. Proč tomu tak je? Stalo se to vlivem zubu času, neznámým vandalismem, nebo snad šlo o záměr tvůrce či poškození během pohnutých dějin? To zůstává zahaleno tajemstvím, které dodává tomuto místu zvláštní, takřka až mystickou atmosféru. Představte si, jak tato postava bez tváře a dlaní shlíží do údolí už dvě stě let a beze slov pozoruje proměny světa kolem sebe.

Doufáme, že vás zastavení u této výjimečné památky obohatilo a přineslo vám chvíle klidu i zamyšlení. Až budete pokračovat ve své cestě dál, nezapomeňte prozkoumat i další kouty zdejší přírody a objevovat taje celého Větrova a jeho okolí. Děkujeme, že jste naslouchali našemu audio průvodci, přejeme vám krásný zbytek dne a šťastnou cestu na vašich dalších toulkách historií. Na shledanou.