Dům Radost Dům

Vítejte v srdci Žižkova. Stojíte právě před budovou, která svou výškou i vzhledem vyčnívá z okolní zástavby a okamžitě přitahuje pozornost každého, kdo kolem ní prochází. Podívejte se nahoru a vnímejte její monumentální podobu. Před vámi se tyčí Dům Radost, stavba, která v dobách svého vzniku zprostředkovala úplně nový pohled na to, jak může vypadat městská architektura v Praze. Je to místo, kde se setkává historie s odvážným přístupem k prostoru a kde každý detail vypráví příběh o ambicích doby, ve které vznikal.

Pojďme se nyní společně vrátit v čase o téměř devadesát let. Je rok tisíc devět set třicet čtyři. V Praze v té době dochází k velkému rozmachu moderního stavitelství a právě zde, na místě, kde kdysi sídlila Pražská obecní plynárna, začíná vyrůstat něco zcela nového. Budova byla původně postavena jako sídlo Všeobecného penzijního ústavu. V té době šlo o projekt s obrovským významem, který měl sloužit jako administrativní centrum. Za jeho vznik zodpoví dva talentovaní tvůrci, Karel Honzík a Josef Havlíček. Jejich cílem bylo vytvořit prostor, který by byl efektivní, moderní a zároveň reprezentativní.

Nyní věnujte pozornost samotné architektuře a tomu, co vidíte přímo před sebou. Všimněte si čistých linií a Absence zbytečných ozdob, což je typické pro styl zvaný funkcionalismus. Hlavním rysem, který tuto stavbu činí unikátní, je její výška. S pětadesáti dvěma metry se jedná o úplně první pražskou výškovou budovu. V době, kdy byla dokončena, musela působit naprosto fascinujícím dojmem a pravděpodobně byla vidět z mnoha vzdálených částí města. Pokud se podíváte na povrch stěn, všimněte si světlých keramických desek, které tvoří fasádu. Právě tento materiál je tak charakteristický, že si místní obyvatelé pro budovu vymysleli vtipnou lidovou přezdívku kachlíkárna. Je to takové malé uznání pro čistotu a světlý tón materiálu, který budovně dodává její specifický charakter.

Když přemýšlíme o tom, jak budova vypadá zvenku, je zajímavé zamyslet se i nad tím, co se skrývá uvnitř. I když teď stojíte venku, představte si prostor uvnitř. Architekti zvolili velmi neobvyklý křížový půdorys. Tento tvar nebyl zvolen náhodně, ale měl zajistit co nejlepší využití prostoru a dostatek světla pro všechny místnosti. V původním zamýšleném rozvržení zde vzniklo celkem sedm set kanceláří. Představte si to množství lidí, které zde v dobách rozkvětu pracovaly, tisíce dokumentů, které zde putovaly a energii, která tento prostor vyplňovala. Dnes už budova neslouží pouze jako úřady. Aktuálně je zde kombinace kanceláří, bytů a obchodních prostor, což ukazuje, jak se budova přizpůsobila novým dobám a potřebám obyvatel Prahy.

Pojďme se nyní podívat na to, jak se osudy tohoto domu měnily v průběhu desetiletí. Po svém vzniku v roce tisíc devět set třicet čtyři prošla budova různými etapami. V roce tisíc devět set padesát jeden byla budova přidělena československým odborům, což znamenalo změnu v tom, kdo zde rozhodoval a jak se prostory využívaly. Dlouhá léta tak sloužila jako centrum odborového života. Zlom přišel až mnohem později, v roce dva tisíc osmnáct, kdy byl dům prodán společnosti Dům Žižkov. A právě v roce dva tisíc devatenáct dostala stavba své současné, velmi optimistické jméno Dům Radost. Je to krásné zakončení dlouhé cesty od ústavu přes odbory až k soukromému vlastnictví pod názvem, který vyvolává pozitivní city.

Nyní vás chci vzít k jedné tajemnosti, která se skrývá hluboko pod vašimi nohama. Zatímco vy se díváte nahoru na výšku budovy, pod povrchem země se odehrál jiný příběh. Při výstavbě domu v třicátých letech se dělníci narazili na něco nečekaného. V zemi byli znovuobjeveny zbytky staré Krocínovy kašny. Je to fascinující kontrast, že na místě, kde dnes stojí moderní výšková budova z keramických desek, kdysi stála stará kašna, která sloužila lidem k napajení. Je to připomínka toho, že Praha je městem vrstev, kde moderní beton a keramika často přikrývají stopy dávno zapomenutých prvků starého města.

Když dnes pozorujete Dům Radost, vnímejte ho jako symbol odvahy. Odvahy architektů, kteří se odvážili stavět do výšky v době, kdy to nebylo běžné, a odvahy města, které se měnilo a rostlo. Tato budova není jen hromadou materiálu, ale živým svědkem dějin Žižkova. Od plynárny, přes penzijní ústav a odbory, až po dnešní kombinaci bydlení a práce. Je to místo, které přežilo změny režimů i změny mód v architektuře a stále stojí jako dominanta této části Prahy.

Představte si, jaký pocit museli mít lidé v roce tisíc devět set třicet čtyři, když poprvé vyjeli do patra této padesátidvumetrové stavby. Pravděpodobně měli pocit, že vidí budoucnost. Dnes je pro nás výškové stavby běžnou součástí městské krajiny, ale právě tady, v tomto bodě, začala jedna z prvních takových ambicí v našem hlavním městě.

Děkuji, že jste se mnou zastavili u Domu Radost. Doufám, že vás tento krátký výlet do historie a architektury zaujal a že se na tuto budovu budete dívat s novým poznáním. Nyní vás zvaný k dalšímu prozkoumání krásného Žižkova. Projděte si okolní uličky, vnímejte atmosféru tohoto čtvrti a objevujte další skryté detaily, které vám město nabízí. Přeji vám příjemnou pokračující cestu a krásný den v Praze. Na shledanou.