Dům U Obrazu Panny Marie Dům

Dům U Obrazu Panny Marie je renesanční památka z doby před rokem 1617. Nachází se na Malé Straně v Praze 1 na adrese Na Kampě 514/9. Objekt je pozoruhodný dekorativním štítem s mariánským obrazem a balkonkem, který tvoří typický pohled z Karlova mostu na Kampu. Od roku 1964 je dům zapsán jako kulturní památka.

Budova vznikla před rokem 1617. Během švédského obléhání Prahy v roce 1648 bylo nábřeží u Karlova mostu zpustošeno, avšak tento dům zůstal částečně zachován. V roce 1657 jej nabyli Jan Karel a jeho žena Dorota, kteří jej následně v roce 1659 prodali Janu Jiřímu Karvinskému z Karviné.

Architektonicky jde o třípodlažní objekt s uzavřenou čtyřkřídlou dispozicí na lichoběžné parcele. Jeho tři pozdně klasicistní průčelí definují severní cíp bloku omezeného Karlovým mostem, břehem Vltavy, Lichtenštejnským palácem a náměstím Na Kampě. Původně renesanční stavba byla v letech 1671–1730 barokně obnovena a rozšířena o západní křídlo. Další přestavba a nástavba proběhla v třetí čtvrtině 18. století podle projektu Josefa Zobela. V letech 1845 a 1846 nechal advokát František Pelzl přistavět severovýchodní nároží a vestavět schodiště. Konečnou pozdně klasicistní podobu dům získal díky staviteli Vojtěchu Guderovi.

Průčelí směřující k Karlovu mostu zakončuje trojúhelný štít s balkonkem. Ten má ornamentální zábradlí s mariánským monogramem. Nad vstupem na balkon z půdy se ve štukovém rámci nachází mariánský obraz, po jehož stranách jsou zavěšeny válečky z ručního mandlu. Fasáda obrácená k řece představuje mladší část domu, což je patrné z odlišné výšky oken. Na východní fasádě jsou umístěny tři značky znázorňující hladinu vody při povodních v letech 1784, 1890 a 2002. Po povodni z roku 2002 musel být dům rekonstruován.

S domem jsou spojena různá domovní znamení; U obrazu (nebo U sloupu) Panny Marie je doloženo již od roku 1653 a U válečků od roku 1891. Mezi známými příběhy patří záchrana obrazu z rozbouřených vln Vltavy při povodni v roce 1784, který jej tehdejší majitel František Pelzl umístil do štítu. Válečky u obrazu připomínají legendu o pradlence Marii, které se v domovní prádelně zachránily ruce před mandlem poté, co zavolala svou patronku. Další legenda hovoří o osamělé dívce Petrušce, která žila na půdě a jejíž duše údajně svítí ve věčném světýlku.

V budově v letech 1865–1870 sídlili bratři Petr, Čeněk a Karel Maixnerovi. V letech 1903–1934 zde žil malíř a ilustrátor Adolf Kašpar, na což připomíná pamětní deska z roku 1956 v prvním patře východní fasády. Od roku 1903 zde s rodinou bydlel domovník Josef Rousek, který provozoval půjčovnu loděk a proslul záchranou topících se ve Vltavě. Na balkonku se původně nacházely tři lucerničky. Dvě z nich musely být v roce 1961 odstraněny pro návštěvu Nikity Chruščova, aby mohly být umístěny prapory. Obě chybějící lampičky byly po letech nalezeny a v roce 2018 znovu instalovány.

Dům U Obrazu Panny Marie představuje cenný příklad vrstvené pražské architektury od renesance až po klasicismus. Je to místo, kde se prolínají historické dokumenty s tradičními pražskými legendami. Návštěva tohoto objektu nabízí vhled do dějin Malé Strany a jejího vztahu k řece Vltavě.