Swéerts-Šporkův palác Palác
Swéerts-Šporkův palác je dvojice barokních budov v ulici Hybernská, Praha 1, chráněných jako kulturní památka od roku 1964. Je známý tím, že zde v raném 18. století vzniklo první stálé divadlo v Praze.
Levá budova (Hybernská 3) byla postavena mezi lety 1694 až 1699 podle návrhu architekta Jana B. Matheyho pro Karla Jáchyma Bredu. Po roce 1783 ji přestavěl Antonín Haffenecker do klasicistního stylu, což je patrné na uličním průčelí s patnácti osami a dvěma tříosými rizalitami. Sochařské prvky a kamenné portály s antickými božstvy pocházejí z dílny Ignáce Michala Platzera.
Pravá budova (Hybernská 5) je jednopatrový klasicistní objekt, přestavěný v roce 1790 Ignácem J. N. Palliardim. Z původního barokního paláce zůstal vstupní portál s sochařskou výzdobou od Platzera. Sedmiosé průčelí zakončuje segmentový štít s reliéfem lovících ptáků.
V letech 1923–1925 byla k budovám přistavěna moderní část pro Anglo-československou banku, navržená Josefu Gočárem v duchu art déco a konstruktivismu. V roce 2011 začala další rekonstrukce pravé budovy ateliérem Stanislava Fialy, která byla dokončena v roce 2018 s zelenou střechou a třemi červeně lakovanými létajícími sochami Michala Gabriela.
V roce 1699 koupil levou budovu František Antonín Špork, později ji zdědil jeho vnuk Jan František Kristián Swéerts-Sporck. Po roce 1803 byl komplex rozdělen a prodán. Levá budova se nyní nachází v majetku Univerzity Karlovy, konkrétně Ústavu translatologie Filozofické fakulty. Pravá budova patřila po druhé světové válce Československým státním drahám a od roku 2019 je vlastnictví investiční společnosti Generali Real Estate Fund CEE.
V roce 1701 otevřel hrabě Špork první stálou divadelní scénu v Praze, která uváděla italské opery, včetně díla Argippo od Antonia Vivaldiho. Moderní propojení paláce s budovami v ulici V Celnici vytvořilo uličku svatého Huberta, odkazující na řád založený Františkem Antonínem Šporkem.
Palác se nachází v okolí důležitých objektů jako Dům U Hybernů s divadlem Hybernia, Obecní dům, Věžníkovský palác, Lidový dům, Masarykovo nádraží, kavárna Café Arco a Hotel Central.
Swéerts-Šporkův palác představuje unikátní vrstvení architektonických stylů od baroka přes klasicismus až po moderní rehabilitaci. Je to místo, kde se setkává akademické prostředí s komerčním využitím a bohatou kulturní historií, nabízející vhled do proměn pražského Nového Města.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1694
- Začátek výstavby levé budovy pro Karla Jáchyma Bredu.
- 1701
- Založení první stálé divadelní scény v Praze.
- 1964
- Vyhlášení komplexu za kulturní památku.
- 2018
- Dokončení moderní rekonstrukce pravé budovy.
Stavební vývoj
Komplex začal jako barokní stavby, z nichž levá byla po roce 1783 přestavěna do klasicismu. Pravá budova prošla klasicistickou přestavbou v roce 1790 a v 20. století získala art déco přístavbu Josefa Gočára. V roce 2018 byla pravá část dokončena v moderní rehabilitaci s ekologickou zelenou střechou.
Historické události
1701: Otevření první stálé divadelní scény v Praze. 1923–1925: Realizace přístavby pro Anglo-československou banku. 2011–2018: Moderní rekonstrukce pravé budovy.
Vlastníci
Karel Jáchym Breda (do 1699), František Antonín Špork (od 1699), Jan František Kristián Swéerts-Sporck, Československé státní dráhy, SEBRE (2011), Generali Real Estate Fund CEE (od 2019)
Zajímavosti
- Swéerts-Šporkův palác je chráněn jako kulturní památka od roku 1964. - Zde v raném 18. století vzniklo první stálé divadlo v Praze. - Levá budova byla postavena mezi lety 1694 až 1699 podle návrhu architekta Jana B. Matheyho pro Karla Jáchyma Bredu. - V roce 1701 otevřel hrabě Špork první stálou divadelní scénu v Praze, která uváděla italské opery. - Moderní propojení paláce s budovami v ulici V Celnici vytvořilo uličku svatého Huberta.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Swéerts-Šporkův palác, kterému se často říká jen palác Špork, tvoří dvě barokní budovy na pražském Novém Městě. Průčelími hledí do Hybernské ulice, zadními trakty k ulici V Celnici. Každá z budov vznikla v jiné době, liší se architekturou a dnes mají i různé majitele. Celý komplex je kulturní památkou od roku 1964.
Levá, západní budova je dvoupatrový palác postavený v letech 1694 až 1699 podle projektu Jana Baptisty Matheye pro Karla Jáchyma Bredu. Hned v roce 1699 ho koupil František Antonín Špork. V roce 1701 tu otevřel první stálou divadelní scénu v Praze. Hrály se zde italské opery, mezi nimi Vivaldiho Argippo, zkomponovaný přímo pro Prahu.
Šporkův vnuk Jan František Kristián Swéerts-Sporck později získal i sousední palác a dal obě budovy upravit. Levou část po roce 1783 klasicistně přestavěl Antonín Haffenecker. Široké průčelí má patnáct os a člení ho dva rizality s trojúhelnými štíty. Sochy na atice a dva kamenné portály s antickými božstvy pocházejí z dílny Ignáce Michala Platzera. Po roce 1803 se komplex znovu rozdělil. Od sedmdesátých let 20. století slouží levá budova Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, hlavně jejímu Ústavu translatologie.
Pravou, východní budovu přestavěl roku 1790 z původního barokního paláce Ignác Jan Nepomuk Palliardi. Je jednopatrová a klasicistní. Z původní stavby zůstal hlavně vstupní portál, podobný portálům sousední budovy. Sochařskou výzdobu opět vytvořil Platzer. Nad průčelím se zvedá segmentový štít se štukovým reliéfem lovu ptáků. V letech 1923 až 1925 přibyla vzadu přístavba pro Anglo-československou banku podle návrhu Josefa Gočára. Za války objekt zabralo gestapo, později patřil Československým státním drahám a sloužil jako kanceláře.
V roce 2011 budovu po sérii neúspěšných dražeb koupila společnost SEBRE za 190 milionů korun. Přestavba podle ateliéru Stanislava Fialy byla dokončena v roce 2018. Palác se otevřel a propojil s dalšími dvěma domy do ulice V Celnici a s novou uličkou svatého Huberta. Ta odkazuje na řád, který založil František Antonín Špork, přestože s tímto palácem jiné rodové větve neměl nic společného. Historické fasády zůstaly zachovány. Přibyla nástavba se zelenou střechou a tři červeně natřené létající sochy Michala Gabriela, dva okřídlení jeleni a okřídlený býk. Rekonstrukce získala v soutěži Stavba roku 2018 ocenění za příkladnou a citlivou obnovu historické stavby.
Tipy pro návštěvníky
Nejvhodnějším časem pro návštěvu je obvykle dopoledne nebo pozdní odpoledne, kdy je na ulici Hybernská méně provozu a světlo dopadá na barokní průčelí tak, že vynikne jejich architektura. Ranní hodiny jsou ideální pro klidné procházky bez davů turistů, které mohou být v centru Prahy v letních měsících značné.
Dopravní dostupnost je v centru Prahy 1 omezena, proto je nejlepší zvolit si veřejnou dopravu.
Při návštěvě si s sebou vezměte pohodlnou obuv, protože ulice v okolí, jako je V Celnici nebo ulička sv. Huberta, mohou mít nerovné dlažební kostky. Doporučujeme také mít s sebou pitnou vodu, protože v těsném okolí paláce nemusí být vždy snadno dostupné toalety nebo prodejny, zejména pokud se pohybujete v úzkých vedlejších uličkách.
Pro fotografování jsou nejlepšími místy průčelí v ulici Hybernská, kde lze zachytit detaily barokní fasády. Ideálním světlem je ranní nebo pozdní odpolední slunce, které vytváří zajímavé stíny a zvýrazňuje reliéfy. Pokud chcete pořídit snímky bez lidí, zkuste fotografovat z úhlu, kde se kříží ulice Hybernská s okolními uličkami, a vyhněte se hlavnímu chodníku v oběden.
V bezprostředním okolí, jen pár minut chůze, se nacházejí budovy v ulici V Celnici a klidná ulička sv. Huberta. Tyto lokality nabízejí autentický pohled na staré pražské město a jsou ideální pro krátkou procházku, která vám umožní ocenit atmosféru Nového Města bez rušivých vlivů hlavního turistického toku.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Některé takové objekty jsou zpřístupněné prohlídkami, jiné slouží jinému účelu nebo jsou soukromé. Zda a kdy je přístupná tato památka, jsme neověřili – informujte se u správce.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Praha 1, Hlavní město Praha. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000152067).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Budovy v ulici V Celnici a ulička sv. Huberta.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Tematická výletní trasa: Swéerts-Šporkův palác a okolí
1. Swéerts-Šporkův palác - Typ: Historický palác - Proč stojí za návštěvu: Tento barokní palác, postavený v 17. století, je jednou z nejkrásnějších budov na pražském Starém Městě. Je známý svou architektonickou krásou a bohatou historií spojenou s generálem Františkem Šporkem, který zde žil.
2. Budovy v ulici V Celnici - Typ: Historické budovy - Proč stojí za návštěvu: Ulice V Celnici je plná historických budov s bohatou architektonickou minulostí. Tyto budovy představují důležitý prvek pražského městského rázu a nabízejí pohled na život v starém Praze.
3. Ulička sv. Huberta - Typ: Přiléhající ulička - Proč stojí za návštěvu: Tato malá, tichá ulička nabízí klidnou a intimní atmosféru pro procházku. Je známá svým historickým významem a krásnými detaily, které přitahují milovníky architektury.
Tato trasa nabízí pohled na bohatou historii a architektonickou krásu oblasti kolem Swéerts-Šporkova paláce.
Sezónní doporučení
Jarní období nabízí svěží vzduch a jemné, rozptýlené světlo, které krásně zvýrazňuje detaily barokní architektury. V okolí se začíná zelenat, což vytváří příjemné prostředí pro procházky kolem paláce. Doporučujeme návštěvu dopoledních hodin, kdy je vzduch nejčistší a ruch města ještě není takový. Oblečení by mělo být vrstvené, abyste se snadno přizpůsobili proměnlivým teplotám mezi ranním chladem a odpoledním teplem.
Během hlavní letní sezóny je palác vystaven intenzivnímu slunečnímu svitu, který zvýrazňuje plastičnost jeho fasády. Ideální je zvolit lehké a prodyšné oděvy a připravit se na vyšší teploty v ulicích.
Podzim přináší do okolí paláce zlatavou atmosféru a měkčí, nižší světlo, které vytváří na budově hluboké a zajímavé stíny. Atmosféra je klidnější a více nostalgická. Pro pohodlné prohlídky doporučujeme mít s sebou teplejší vrstvu oblečení, jako je kabát nebo šál, a navštívit místo v odpoledních hodinách, kdy barvy přírody nejvíce vynikají.
V zimních měsících je světlo často tlumené a šedivé, což dodává historickému paláci vážný a až monumentální charakter. Nejlepší čas pro návštěvu je kolem poledne, kdy je den nejdelší a světlo nejstabilnější.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: VitVit / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře