Trutnov hlavní nádraží Železniční stanice

Trutnov hlavní nádraží je významná železniční stanice v druhém největším městě Královéhradeckého kraje. Její historie se začala psát roku 1869. Objekt postavený v duchu historismu slouží jako klíčový dopravní uzel regionu a v roce 2008 získal ocenění Nejkrásnější nádraží roku.

Výstavbu stanice iniciovala Rakouská severozápadní dráha a první výkop proběhl 6. března 1869. Vznik nádraží úzce souvisel s rozvojem železniční sítě v druhé polovině 19. století, která byla zásadní pro průmyslovou revoluci a propojování odlehlých oblastí s centry. Po zahájení pravidelného provozu v říjnu 1870 byla původní trutnovská stanice, patřící Jihoseveroněmecké spojovací dráze, přejmenována na Poříčí (později známou jako Trutnov-střed). Vzhledem k blízkosti pruských hranic zde byl od počátku zřízen celní úřad.

Architektonickou podobu navrhl Carl Schlimp, který vytvořil univerzální projekt využitý pro celou síť Rakouské severozápadní dráhy. Areál disponuje osmi dopravními kolejemi a čtyřmi jednostrannými nástupišti o délkách od 200 do 227 metrů. Technické vybavení zahrnuje mechanické zabezpečovací zařízení, které je dodnes obsluhováno ze tří stavědel (St I, St II a St III). Výhybky se přestavují ručně a jsou zajištěny výměnovými zámky.

Vlastníkem a provozovatelem byla v době vzniku Rakouská severozápadní dráha. Význam stanice rostl zejména po roce 1871, kdy byla železnice prodloužena z Kunčic nad Labem směrem na Svobodu nad Úpou. Trutnov se tak stal přestupním bodem pro cestující mířící do Janských Lázní. V roce 1873 bylo rozhodnuto o zřízení železničních strojíren přímo v areálu, což byla reakce na přetížení depa ve Velkém Oseku. Na počátku 20. století stanicí projíždělo 12 až 16 vlaků denně a roční obrat cestujících dosahoval 560 000 osob.

Dnes stanice leží v kilometru 124,765 trati z Trutnova do Chlumce nad Cidlinou; stejný kilometrický údaj platí i pro trať z Jaroměře. Zároveň jde o počáteční bod trati směřující do Svobody nad Úpou. Provoz v úseku do Pilníkova je zabezpečován telefonickým dorozumíváním, zatímco trať směrem na Trutnov-střed využívá automatické hradlo. Trať do Svobody nad Úpou není vybavena traťovým zabezpečovacím zařízením. V bezprostřední blízkosti, na opačném břehu řeky Úpy, se nachází městské autobusové nádraží.

Trutnov hlavní nádraží představuje cenný příklad železniční architektury 19. století, který si díky zachování původních technických prvků udržuje svůj historický ráz. Návštěva tohoto místa nabízí vhled do dějin regionální dopravy a připomínku éry, která zásadně ovlivnila rozvoj českého průmyslu.