Vila Antonína Wiehla Vila
Vila Antonína Wiehla ve Smolnici u Loun je novorenesanční stavba z roku 1898. Významný český architekt Antonín Wiehl si ji nechal postavit podle vlastního návrhu. Objekt vyniká střídmou fasádou, prvky lidové architektury a konceptem takzvané mluvící architektury. Od roku 1958 je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek.
Vila vznikla v době, kdy se čeští architekti vraceli k renesančním tradicím a hledali inspiraci v lidovém stavitelství. Wiehl si místo pro své sídlo zvolil ve Smolnici, kde se nacházel statek rodiny Lukášovy, tedy otce jeho manželky Marie. Tento statek architekt rovněž upravil v novorenesančním duchu a vyzdobil jej sgrafity a reliéfy. Samotná vila byla dokončena roku 1898 a rodině sloužila až do architektovy smrti v roce 1910. Jeho manželka objekt vlastnila do roku 1929, kdy jej prodala rodině Čapků, v jejímž držení stavba zůstala.
Objekt má obdélný půdorys a jednopatrovou dispozici s věžovitým rizalitem v průčelí, v jehož prvním patře se nachází masivní balkon. Fasádu zdobí sgrafita, mezi nimiž vyniká obraz svatého Václava vytvořený podle návrhu Mikoláše Alše z roku 1879. Výrazným prvkem jsou čtyři velké keramické medailony s antickými motivy, které vznikly podle návrhů Josefa Václava Myslbeka a Josefa Maudera. Wiehl, vášnivý archeolog, nechal na medailony přidat simulované praskliny, aby evokovaly dojem archeologických vykopávek. Konstrukce balkonu a pergoly využívá bohatě vyřezávané dřevěné prvky inspirované lidovou tvorbou; jeden z trámů je zakončen řezbou dračí hlavy. Podobný motiv se objevuje i na zinkových chrličích vody.
Interiéry vily jsou laděny v neorenesančním stylu. Centrálním prostorem je schodišťová hala s dřevěným schodištěm a balustrádovým zábradlím. Dveře pokojů zdobí antické dřevěné prvky a původní výmalba odpovídala historizujícímu pojetí. V souladu s Wiehlovou zálibou v mluvící architektuře jsou na domě umístěny nápisy v archaickém písmu, například „Wlastní dům zlatem nezaplatíš“ či označení stavebníků „Wystawěli manželé Wiehlowi l. P. 1898“. K vile přiléhá zahrada s altánem, grottou vzniklou úpravou přírodní jeskyně a odlitky římských váz.
Vila Antonína Wiehla představuje unikátní doklad architektova osobního rukopisu, v němž se snoubí odborné studium renesančních vzorů s hlubokým zájmem o české lidové umění. Pro návštěvníky je objekt cenným příkladem historismu. Díky dochovaným detailům a autorskému záměru nabízí autentický vhled do estetiky konce 19. století. Návštěva Smolnice tak umožňuje poznat dílo, v němž se architektura stává nositelem morálky, humoru i vlasteneckých ideálů.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1898
- Dokončení stavby vily podle návrhu Antonína Wiehla.
- 1929
- Manželka Antonína Wiehla prodala vilu rodině Čapků.
- 1958
- Vila byla zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek.
Stavební vývoj
Vila byla postavena jako jednopatrový novorenesanční dům na obdélném půdorysu. Architektura kombinuje zděné prvky s bohatě vyřezávanými dřevěnými konstrukcemi balkonu a pergoly. Součástí areálu je zahrada s altánem, grottou a odlitky římských váz.
Historické události
1898: Výstavba vily podle vlastního návrhu Antonína Wiehla. 1929: Prodej vily rodině Čapků. 1958: Zápis do Ústředního seznamu kulturních památek.
Vlastníci
Antonín Wiehl (1898–1910), rodina Wiehlova (1910–1929), rodina Čapkova (od 1929)
Zajímavosti
– Vila je postavena podle vlastního návrhu architekta Antonína Wiehla a vyniká konceptem takzvané mluvící architektury. – Na fasádě jsou umístěny keramické medailony s antickými motivy, které mají simulované praskliny pro vyvolání dojmu archeologického nálezu. – Dřevěné prvky na balkonu a pergole jsou inspirovány lidovou tvorbou a jeden z trámů je zakončen řezbou dračí hlavy. – Na domě se nacházejí nápisy v archaickém písmu, které vyjadřují morální hodnoty nebo označují stavebníky. – Součástí zahrady je uměle upravená jeskyně a odlitky římských nádob na květiny.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v krásné Smolnici, kde se právě nacházíte před jedinečnou památkou – vilou Antonína Wiehla. Tento architektonický poklad stojí zde jako svědectví minulosti a uměleckého ducha, který jej inspiroval. Podívejte se nahoru na střídmou fasádu, kde vás čekají sgrafity a keramické medailony, které přidávají dojem architektonického nálezu. Všimněte si také zinkových chrličů ve formě draků, které dodávají stavbě mýtickou atmosféru.
Pojďme se ponořit do historie této vily. Postavena byla v roce 1898 podle návrhu jejího majitele a architekta Antonína Wiehla, který si představoval mluvící architekturu. Tento koncept zahrnoval použití dřevěných prvků s řezbami inspirovanými lidovou architekturou, což dodalo stavbě osobní a regionální charakter. V roce 1929 se vila stala majetkem rodiny Čapků, kteří ji udržovali do současnosti. Až do roku 1958 byla zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek, čímž se stala chráněnou historickou památkou.
Nyní věnujte pozornost architektuře. Vila Antonína Wiehla je skvělým příkladem novorenesančního stylu, který se odlišuje svou jednoduchostí a elegance. Na průčelí si všímejte keramické medailony s antickými motivy, které mají simulované praskliny – toto detaily mají vyvolat dojem archeologického nálezu. Dřevěné prvky na balkonu a pergole jsou vynikajícím příkladem řemeslné práce, která dodala stavbě živost a pohyb.
Klíčovými osobnostmi spojenými s touto místností jsou samozřejmě Antonín Wiehl, architekt a majitel vily. Ale nezapomeňte na Mikoláše Alesa a Josefa Václava Myslbka, kteří inspirovali mnoho umělců svou práci. Josef Mauder je další osobností, která ovlivnila kulturní krajinu té doby.
Zajímavostí tohoto místa je použití sgrafitového obrazu svatého Václava na fasádě. Tento detail nejen zdobí vili, ale také připomíná důležitost historie a kultury ve stavebním umění.
Doporučujeme si prohlédnout i další části Smolnice a objevit další skvělé památky. Doufám, že vás tento průvodce inspiroval k dalším objevováním. Až se nám znovu setkáme na dalších historických místech!
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu je během slunečných dnů v jarních nebo podzimních měsících, kdy měkké světlo zvýrazňuje detaily sgrafit a keramických medailonů na fasádě, aniž by docházelo k ostrým stínům.
Pro fotografy je ideální dopolední čas, kdy slunce osvětluje čelní stranu vily. Zaměřte se na detailní záběry sgrafitové výzdoby a celkový pohled na novorenesanční architekturu, která vyniká svou střídmostí.
Při návštěvě si vezměte pohodlnou obuv pro procházku kolem objektu a v jeho blízkém okolí. Vzhledem k charakteru památky se hodí mít s sebou dalekohled pro pozorování drobných uměleckých prvků ve vyšších částech fasády.
V bezprostřední blízkosti vily můžete obdivovat také statek rodiny Lukášovy s číslem popisným čtyři, který nese stejné architektonické rysy novorenesančního stylu jako samotná vila, neboť byl rovněž upraven architektem Wiehlem.
Pro rodiny s dětmi nabízí okolí vily klidné prostředí vhodné pro nenáročnou procházku. Děti mohou zkoumat různé tvary a motivy na sgrafitové výzdobě, což může být zajímavou hrou při objevování historie architektury.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Některé takové objekty jsou zpřístupněné prohlídkami, jiné slouží jinému účelu nebo jsou soukromé. Zda a kdy je přístupná tato památka, jsme neověřili – informujte se u správce.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Smolnice. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000155624).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Statek rodiny Lukášovy čp. 4, který byl rovněž upraven Antonínem Wiehlem v novorenesančním stylu.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
1. Vila Antonína Wiehla (areál a exteriér) Typ: Architektonický celek. Proč: Prohlídka vnější fasády a okolního prostoru, který doplňuje krásu stavby.
2. Vila Antonína Wiehla (interiér) Typ: Památka. Proč: Možnost nahlédnout do vnitřních prostor a ocenit detaily navržené autorem.
3. Statek rodiny Lukášovy čp. 4 Typ: Novorenesanční stavba. Proč: Unikátní ukázka venkovské architektury upravené stejným tvůrcem.
Sezónní doporučení
Jaro: V jarním období je vila Antonína Wiehla obklopena kvetoucími zahradami, které nabízejí nádherný pohled na rozmanité barvy a aromaty. Sluneční paprsky osvětlují architekturu, což vytváří přitažlivé světelné efekty, které zdůrazňují historickou krásu objektu. Příroda kolem je plná života a zvuky ptáků dodávají atmosféře klid a harmonii. Doporučuje se navštěvovat ráno nebo večer, kdy je teplota příjemnější a méně lidí. Dobrým nápadem je nosit lehké oblečení s možností přidání vrstevky, protože jarní počasí může být proměnlivé.
Léto: V létě se vila Antonína Wiehla stává ideálním místem pro odpočinek a užívání si přírody. Sluneční svit naplňuje zahradu životem, ale také může být intenzivnější, což vyžaduje ochranu proti slunci. Nejlepším časem pro návštěvu je raný ráno nebo pozdní odpoledne, kdy je teplota mírnější a méně lidí se vydává na procházky. Doporučuje se nosit světlé oblečení, sluneční brýle a ochrannou kravatu nebo čepici, abyste si užili návštěvu bez nepohodlí.
Podzim: V podzimním období nabízí vila Antonína Wiehla půvabný pohled na listnaté stromy s barevnou paletou od žlutých po rudé a oranžové. Slunečné dny jsou často překvapivě teplá, zatímco chladné větry mohou být náhlé. Atmosféra je klidná a tichá, což je ideální pro relaxaci a reflexi. Nejlepší doba na návštěvu je raný odpoledne nebo brzké večery, kdy je teplota příjemnější. Doporučuje se nosit vrstvené oblečení s možností přidání teplého kabátu nebo pláště a ochranné boty pro pohodlí během chladných dnů.
Zima: V zimním období nabízí vila Antonína Wiehla jedinečný pohled, kdy je architektura zdobena sněhem a stromy mají bezlistou strukturu. Sluneční svit může být méně intenzivní, což dává prostoru pro klidné chvíle. Atmosféra je tichá a uklidňující, s možností sledovat změny počasí nebo sněhové koule padající z větví. Nejlepší čas na návštěvu je raný odpoledne, kdy je sluneční svit dlouhodobější a teplota mírnější. Doporučuje se nosit teplé oblečení s více vrstevkami, včetně širokých rukavic, čepice a ochranných bot, abyste si užili návštěvu bez zmrzlí prsou.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Gortyna / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře