Weinerův dům Dům
Weinerův dům je čtyřpatrový řadový městský objekt na náměstí Republiky v Plzni, postavený mezi lety 1928 a 1931. Tato budova je chráněná kulturní památka důležitá pro svou meziválečnou architekturu a interiéry navržené ateliérem Adolfa Loose.
Parcela s číslem popisným 136 byla zastavěna již ve středověku. V roce 1595 ji přestavěla Lidmila Kašpárková z Lovče na dvoupatrovou renesanční stavbu. V roce 1923 objekt zakoupili manželé Weinerovi, kteří se věnovali obchodu s koženými výrobky. Na konci 20. let 20. století nechali původní budovu zbourat a na jejím místě postavili novostavbu.
Aktuální podoba domu vznikla v letech 1928–1931. Původní projekt architekta Viléma Beera předpokládal šestipodlažní stavbu s pasáží a dvorním traktem, což však plzeňští památkáři odmítli kvůli zásahu do podoby náměstí Republiky. Finální projekt vypracoval architekt Bohumil Chvojka, který snížil výšku budovy a upravil římsy tak, aby se shodovaly s sousedními historickými domy. Beerovo dispoziční řešení objektu bylo zachováno.
Fasáda je obložena leštěnou žulou. Vstup je zasunut do hloubi průčelí a rámován původním renesančním portálem z roku 1595, který nese kartuši se znakem a iniciálami Lidmily Kašpárkové. V kladí portálu je umístěn náboženský nápis. Čtvrté patro a nadstavěný štít jsou zúžené, aby průčelí odpovídalo okolní historické zástavbě.
V suterénu byla navržena restaurace, sklady a technická zařízení. Parter hostil dva obchody, z nichž jeden patřil rodině Weinerových, a další obchodní prostory se nacházely v prvním patře. Ve druhém patře sídlila zubní ordinace Samuela Teichnera, jejíž interiér navrhl pravděpodobně Norbert Krieger z ateliéru Adolfa Loose. Prostor tvořily dvě ordinace oddělené mahagonovou čekárnou. V 70. letech 20. století zde sídlila Státní potravinářská kontrola, v současné době slouží prostor jako byt a dochovala se v něm část táflování a jedna vestavěná skříň.
Ve třetím patře byl byt Pavla Weinerové a jeho manželky, navržený Norbertem Kriegerem nebo pravděpodobně Heinrichem Kulkou. Interiér disponoval propojeným obývacím pokojem s jídelnou, vestavěnými skříněmi v ložnici a pestrými barvami. Byt byl v 21. století rekonstruován a není přístupný veřejnosti. Čtvrté patro sloužilo k bydlení.
Mezi historickými majiteli domu patřili Jan Geronis, Václav Kozina z Libušína, Václav Freysmuth z Železné, Lidmila Kašpárková, Jan Dolejší, Matouš František Stehlík z Čenkova, Anna Buxbaumová, Václav Jan Stehlík, Bartoloměj Guldener, Lidmila Albrechtová a Josef Albrecht. Rodina Weinerových byla židovského původu, proto jim během druhé světové války byl dům zabaven. V roce 1945 byl majetek vrácen přeživším potomkům a na počátku 60. let 20. století byl objekt zestátněn. Od roku 1958 je dům chráněn jako kulturní památka.
Weinerův dům představuje vzácné propojení renesančního fragmentu a moderní architektury první republiky s unikátními vlivy Adolfa Loose. Je to významná součást plzeňského centra, která dokumentuje urbanistický vývoj náměstí Republiky. Návštěvníkům doporučujeme zaměřit se na detail renesančního portálu v průčelí.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1595
- přestavba na renesanční dům s portálem
- 1928‑31
- výstavba nového čtyřpatrového domu podle projektu Bohumila Chvojky
- 1958
- prohlášení kulturní památky
Stavební vývoj
Původní středověká budova byla v 1595 přeměněna na renesanční dům s charakteristickým portálem. V letech 1928‑31 byla stará stavba zbourána a na jejím místě vznikla čtyřpatrová novostavba, jejíž projekt původně připravil Vilém Beer, ale finální podoba byla upravena Bohumilem Chvojkou. Fasáda je obložena leštěnou žulou a čtvrté patro je zúžené, aby ladilo s okolní historickou zástavbou. Interiéry na dvou patrech navrhl ateliér Adolfa Loose.
Historické události
1595 – přestavba na dvoupatrovou renesanční stavbu; 1923 – koupě domu manželi Weinerovým; 1928‑31 – výstavba novostavby podle projektu Bohumila Chvojky; 1958 – prohlášení kulturní památky
Vlastníci
1558–73 Jan Geronis; 1573–79 Václav Kozina z Libušína; 1579–91 Václav Freysmuth z Železné; 1591–? Lidmila Kašpárková z Lovče; 1613–? Jan Dolejší; 1644–86 Matouš František Stehlík z Čenkova; 1686–1712 Anna Buxbaumová (rozená Stehlíková); 1712–? Václav Jan Stehlík z Čenkova; ? Bartoloměj Guldener; ?–1800 Lidmila Albrechtová (rozená Guldenerová); 1803 Josef Albrecht; 1923 Weinerovi; 1945 vráceno potomkům Weinerových; 1960‑é zestátněno
Zajímavosti
- Weinerův dům je čtyřpatrový městský objekt postavený mezi lety 1928 a 1931. - Tato budova je chráněná kulturní památka důležitá pro svou meziválečnou architekturu a interiéry navržené ateliérem Adolfa Loose. - Parcela s číslem popisným 136 byla zastavěna již ve středověku, v roce 1595 přestavěla Lidmila Kašpárková na dvoupatrovou renesanční stavbu. - Fasáda je obložena leštěnou žulou a vstup je rámován původním renesančním portálem z roku 1595 s kartuší se znakem Lidmily Kašpárkové. - Mezi historickými majiteli domu patřili Jan Geronis, Václav Kozina z Libušína a další, rodina Weinerových byla židovského původu a během druhé světové války jim dům byl zabaven.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v srdci Plzně, před jedním z nejslavnějších míst této historické oblasti. Stojíte před Weinerovým domem, čtyřpatrovou budovou postavenou na náměstí Republiky. Tento objekt vás pozve do světa meziválečné architektury s funkcionalistickými prvky. Před sebou máte elegantní řadový městský dům, který nahradil starší renesanční budovu a přináší do našich dní vzpomínku na bohaté historické období.
Pojďme se ponořit do vzniku tohoto fascinujícího domu. V roce 1595 byla tato parcela, s číslem popisným 136, zastavěna renesančním domem, který měl charakteristický portál. O více než tři staletí později, v letech 1928 až 1931, se na této lokalitě objevil nový čtyřpatrový dům podle projektu architekta Bohumila Chvojky. Tento moderní přístup nahradil starší styl a zároveň zachoval historickou paměť místa. V roce 1958 byl Weinerův dům prohlášen kulturní památkou, což svědčí o jeho významu pro město Plzeň.
Podívejte se nahoru na průčelí a všímejte si architektonických detailů. Všimněte si jak moderní prvky, tak i náznaků minulosti, které budova zachovává. Tento dům je příkladem meziválečné architektury, kde se setkaly inovace a tradice. Interiéry navržené ateliérem Adolfa Loose dodávají domu další vrstvu historické hodnoty.
Zajímavostí je spojení s židovskou rodinou Weinerových, kteří dlouho byli součástí plzeňské komunity. Kromě toho zde působili významní architekti jako Vilém Beer a Adolf Loose, jejichž práce přispěla k unikátnosti tohoto místa.
Nyní se podívejte na jednu z nejvíce fascinujících záhad spojených s tímto domem. Co bylo důvodem, proč právě v tomto období došlo k tak radikální změně ve stylu architektury? Jaké inspirace inspirovaly tvůrce a jak se tyto promítly do života místních obyvatel?
Dovolte si nyní prozkoumat další části Plzně. Weinerův dům je jen jedním z mnoha historických skvostů, které tato oblast nabízí. Doufám, že vás tento průvodce inspiroval k hlubšímu prozkoumání a ocenění bohaté historie Plzně. Sbohem a přeji vám pohodový pobyt!
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu Weinerova domu je v jarním nebo podzimním období, kdy je počasí příjemné a slunečný svit osvětluje architektonické detaily budovy. Tento čas roka nabízí také méně návštěvníků ve srovnání se zimním obdobím.
Aktuální spojení můžete ověřit pomocí online vyhledávače.
Přinesení fotoaparátu bude pro vás užitečné, jelikož architektura domu nabízí mnoho zajímavých detailů k zachycení.
Fotografování: Nejlepší místa pro fotky jsou z náměstí Republiky, kde se Weinerův dům vyniká svými barevnými fasádami. Slunečné ráno nebo pozdní odpoledne nabízí ideální podmínky pro zachycení detailů budovy.
Co navštívit v okolí: V blízkosti se nachází katedrála sv. Bartoloměje a radnice, které jsou skvělými příklady historické architektury. Pro milovníky kulturních atrakcí je vhodné navštívit Plzeňské historické muzeum nebo prozkoumat místní pivovar.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Vnitřní Město, Plzeňský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000127700).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Dům stojí na náměstí Republiky v historickém centru Plzně, v blízkosti katedrály sv. Bartoloměje a radnice. V okruhu 5 km se nachází Plzeňské historické muzeum, pivovar a řada barokních a secesních budov.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Tematická výletní trasa: Historické centrum Plzně
1. Dům Weinerův - Typ: historická budova - Proč stojí za návštěvu: Dům Weinerův je jednou z nejvýraznějších secesních stavb v Plzni, která svou architekturou přitahuje pozornost. Nachází se na náměstí Republiky a nabízí krásné pohledy do historického centra města.
2. Katedrála sv. Bartoloměje - Typ: sakrální památka - Proč stojí za návštěvu: Tato gotická katedrála je jedním z nejznámějších a nejvýznamnějších architektonických děl v Plzni. Její vysoká věž nabízí panoramatické pohledy na město, což ji činí ideálním cílem pro milovníky historie a architektury.
3. Radnice - Typ: administrativní budova - Proč stojí za návštěvu: Radnice v Plzni je příkladem barokní architektury s bohatou historií. Její krásný interiér a umělecké prvky, jako jsou sochy a fresky, ztělesňují bohatou minulost města.
4. Plzeňské historické muzeum - Typ: muzeum - Proč stojí za návštěvu: Muzeum nabízí podrobný pohled na historii Plzně a regionu. Jeho expozice zahrnují archeologické nálezy, umělecké díla a předměty, které dokumentují vývoj města od pravěku po současnost.
5. Pivovar - Typ: historický pivovar - Proč stojí za návštěvu: Plzeňský pivovar je nejen centrem tradičního piva, ale také místem, kde si můžete prohlédnout proces výroby a užít si samotného plzeňského piva. Je to ideální místo pro ty, kteří chtějí poznat kulturní dědictví české pivovarnictví.
Tato trasa vás provede historickým centrem Plzně a nabídne přehled o jeho architektonických, kulturních a historických zajímavostech.
Sezónní doporučení
Jaro přináší do okolí domu svěží zeleň a jemné ranní světlo, které zvýrazní detaily fasády. Atmosféra je plná očekávání a nového začátku. Doporučuji obléknout si lehké vrstvy oblečení, protože počasí bývá proměnlivé. Nejlepším časem pro návštěvu je dopoledne, kdy jsou ulice ještě klidné.
V letních měsících dominuje jasné slunce a horký vzduch, což vytváří kontrastní stíny v úzkých uličkách. V hlavní sezóně očekávejte velké množství návštěvníků. Nezapomeňte na lehké letní oděvy a dostatek vody s sebou.
Podzim obalí vnitřní město zlatavými barvami listí a světlo se stává měkčím a zlatavým. Panuje zde klidnější a melancholická nálada. Praktické je mít u sebe nepromokavý plášť nebo deštník kvůli častým srážkám. Ideální je návštěva v odpoledních hodinách, kdy je teplota příjemnější.
Zima přináší mrazivý vzduch a krátké dny, kdy budova působí útulně díky večernímu osvětlení. V adventním čase je okolí plné očekávání. Je nezbytné zvolit velmi teplé oblečení a pevnou obuv.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Jik jik / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře