dům U Tří tykví Dům

Vítejte v Michalské ulici v srdci pražského Starého Města. Stojíte právě před domem U Tří tykví. Když se na něj nyní podíváte, možná vás zaujme jeho vzhled, který dokonale zapadá do okolní historické zástavby. Je to budova, která v sobě nese vrstvy mnoha století, i když to, co vidíte před sebou, je výsledkem promyšleného plánu z počátku dvacátého století. Zastavte se na chvíli, nadechněte se a vnímejte atmosféru tohoto úzkého uličkového prostoru, kde se historie setkává s moderní rekonstrukcí.

Pojďme se nyní podívat hlouběji do minulosti, abychom pochopili, co se na tomto místě skutečně stalo. První zprávy o existenci domu na tomto místě sahají až do roku tysíce tři sta šedesát. Představte si tedy, jakou cestou toto místo prošlo od dob středověkého Prahy až do dneška. Již v roce tisíce čtyři sta dvacet čtyři byl dům známý pod názvem Ad cucumeres, což v překladu znamená U Tykví. Tento název je velmi typický pro starou Prahu, kde se domy nenazývaly čísly, ale právě podle charakteristických znaků, obrazů nebo majitelů. Tykve byly tehdy oblíbeným symbolem a právě ony se staly vizitkou tohoto domu, který později získal název U Tří tykví.

Nyní věnujte pozornost samotné architektuře a průčelí budovy. Pokud si budovu pozorně prohlédnete, možná vás napadne otázka, proč vypadá tak sjednoceně a v dobrém stavu. Odpověď je v tom, že současná stavba z roku tisíce devět set třicet pět je ve skutečnosti novostavbou. Původní dům byl v roce tisíce devět set třicet dva zbořen. Nicméně stavitelé nechtěli smazat památku minulosti. Fasáda, kterou vidíte právě teď, byla navržena tak, aby věrně napodobovala původní historický dům. Je to tedy takový architektonický dopis lásky starým časům. Podívejte se nahoru na detaily průčelí. Všimněte si tam rokokového sousoší svaté, které domovnímu vzhledu dodává nádech elegance a duchovnosti. Je to jeden z těch prvků, které budovně dávají její jedinečný charakter a připomínají nám, jak se v minulosti zdobily městské domy.

Když takto stojíte před domem, je dobré si uvědomit, že stěny tohoto domu byly svědky životů mnoha významných osobností. Nejslavnějším z nich byl bezpochyby básník Karel Jaromír Erben. Právě v tomto domě žil a zde také ukončil svůj pozemský život. Představte si Erbena, jak v těchto prostorách tvořil svou nezapomenutelnou poezii a jak vnímal rytmus města, který se z Michalské ulice tlumil do pokojů domu. Spolu s ním je s tímto místem spojena i postava Josefiny Brdlíkové. Tyto lidi spojuje právě tato adresa, která se takto stala domovem pro umění a intelektuální společnost své doby. Je fascinující pomyslet si, že i když je budova v dnešní podobě novější, duch těchto lidí v ní stále přetrvává.

Nyní vás chci vzít k jedné zajímavosti, která hraničí s tajemstvím. Jak jsem již zmínil, původní dům byl zbořen v roce tisíce devět set třicet dva. Právě v té chvíli se stalo něco nečekaného. Při bouracích pracích se pod nánosy času objevily gotické fragmenty a části starých zdí. Co je však ještě zajímavější, byly nalezeny malby ze zdi, které pocházejí z přelomu čtrnáctého a patnáctého století. Tyto nálezy nám ukazují, že dům byl mnohem víc než jen obyčejnou stavbou, byl to vrstvený archiv pražského dějiného vývoje. Dům je také známý pod několika jinými názvy, jako je U Pěti tykví, U Tykvů nebo dokonce U Jelena. Tato proměnlivost jmen odráží, jak se v průběhu staletí měnilo vnímání domu jeho obyvateli a sousedé.

Dnes je dům U Tří tykví chráněn jako kulturní památka České republiky, což zaručuje, že i budoucí generace budou moci obdivovat tuto harmonickou kombinaci moderní konstrukce a historického vzhledu. Je to připomínka toho, že historie nemusí být jen o zachování starých kamenů, ale i o schopnosti je věrně zrekonstruovat a udržet v paměti.

Děkuji, že jste se mnou zastavili u tohoto domu v Michalské ulici. Doufám, že vás příběh o básníkovi Erbenovi, tajemných gotických malbách a tykvovém názvu zaujal. Nyní vás z أقvám pokračovat v prozkoumávání úzkých uliček Starého Města, kde za každým rohem čeká další příběh. Přejeme vám příjemnou procházku a krásný den v Praze.