Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích Park

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích představuje unikátní sbírku domácích i exotických dřevin na úpatí Severní Moravy, v nadmořské výšce kolem 250–263 metrů. Leží v těsné blízkosti obce Hranice a zaujímá plochu 3,07 hektaru. V jeho současné podobě se tu pěstuje přibližně 225 druhů dřevin, mezi nimiž převažují jehličnany (65 druhů, asi 450 exemplářů) a listnaté stromy a keře (160 druhů, kolem 600 exemplářů).

Původ arboreta je neodmyslitelně spjat s historií lesnické školy. Vzdělávací zařízení bylo nejprve umístěno od roku 1852 v Úsově, ale v roce 1896 se přestěhovalo právě do Hranic. V období po přestěhování vznikl projekt arboreta – sbírky stromů a keřů určené k výuce žáků. Původní projekt vypracoval přední zahradní architekt František Thomayer, jehož se jméno připomíná také u ústředního konceptu: sady, zahrady a funkční prvky parku měly sloužit vzdělávacím účelům školy. Vedle školních budov a obytného domu patřily k prvkům sadu, která existovala v letech před válkou.

Druhá světová válka se stala pro arboretum katastrofální. Lesnická škola byla uzavřena, profesoři i žáci odešli do Přerova a německé vedení školu obsadilo. Okupační správa se rozhodla parku drasticky změnit: nejkrásnější část jej nařídila zničit. Stromy a keře byly vytrhány ze země a na hromadě polity benzínem a zapáleny. Originální školky zmizely, byli odstraněny také všechny popisky a pojmenování rostlin. Rozárium, květinové záhony a některé další úpravy zmizely. Na místě, kde dříve rostly vzácné druhy, vytvořili okupanti cvičiště a pěstovali zeleninu a brambory pro vojenské účely.

Přirozenou katastrofou, kterou předpokládá se že způsobila největší škody bez zásahu lidí, byla větrná smršť 9. března 1990. Ta poškodila značný počet stromů a vrátila se tak k již tížícímu se stavu arboreta po válce. Postupně, během následujících let, docházelo k obnově a přeprojektování. Během zim let 1928–1929, ještě před válkou, byly na mnoha stromech a keřích decimovány exotické druhy silným mrazem.

Dnes se v arboretu střídají domácí a zbylé exotické druhy – přibližně polovina druhů pochází z tuzemska. Součástí revitalizace je připravovaný projekt „Naučná botanicko-geologická skalka". Arboretum tak nadále plní své původní poslání: vzdělávací, didaktickou a osvětovou funkci pro návštěvníky a studenty. Důkazem trvalého úsilí o zachování bohatství květeny je fakt, že na počátku 21. století se zde nacházelo kolem 105 rodů rostlin s více než 225 druhy – výraz odolnosti a opětovného rozkvětu po těžkých obdobích.