Benešov u Prahy Železniční stanice
Benešovská železniční stanice leží v západní části okresního města Benešova ve Středočeském kraji. Stanice se nachází na hlavní trati Praha – České Budějovice a na odbočné trati směřující do Trhového Štěpánova. Trať je elektrizovaná střídavým proudem (3 kV) a stanice je součástí čtvrtého tranzitního železničního koridoru.
Dějiny nádraží sahají k 14. prosinci roku 1871, kdy byla stanice uvedena do provozu spolu se zbývajícím úsekem trati z Prahy do Veselí nad Lužnicí. Trať byla otevřena od strany Českých Budějovic a Linče a její vybudování předcházelo dokončení železničního mostu přes řeku Sázavu v Čerčanech. Stavbu trati uskutečňovala soukromá společnost Dráha císaře Františka Josefa.
V následujících desetiletích došlo k dalšímu rozšíření spojení. Roku 1895 byla navázána pravidelná železniční doprava mezi Benešovem a Vlašimí. Trať byla později prodloužena do Trhového Štěpánova a Dolních Královic. V letech 1896–1897 vznikla na severní straně nádraží druhá budova ve stejném architektonickém slohu jako původní stavba.
Nejpozoruhodnější součástí areálu je Císařský salónek – luxusní čekárna stavěná pro rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este, který se zdržoval v nedalekém zámku Konopiště. Obě budovy spojuje novorenesanční vchod vedoucí právě do tohoto prostoru. Salónek je bohatě vyzdoben štukovanými prvky a okrasnými kachlovými kamny. Při nádraží byla vybudována také vlastní vodárna a výtopna. Roku 1903 proběhla stavba druhé koleje, při níž došlo k demolici jižního stavědla.
Na benešovském nádraží se zastavili vysokí státníci – rakouský císař František Josef I. a německý císař Vilém II. Pruský. V 70. letech 20. století prošla stanice rozsáhlou rekonstrukcí spojenou s jejím elektrizováním. Roku 1997 byla výpravní budova prohlášena Národní kulturní památkou.
Nejrozsáhlejší přestavba v novější historii proběhla v letech 2007–2011 v rámci budování čtvrtého železničního koridoru. Rekonstrukce zvýšila průjezdovou rychlost stanicí a přinesla modernizaci – vznikla dvě zastřešená ostrovní nástupiště s podchody a výtahy, byla instalována elektronická informační systémy pro cestující. Budovy byly uvedeny do své původní podoby.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1871
- 1897
Stavební vývoj
Benešovská železniční stanice byla postavena v roce 1871 a prošla několika fázemi rozvoje. V letech 1896–1897 byla připojena druhá budova ve stejném architektonickém slohu, spojená s Císařským salónkem. Rekonstrukce v 70. letech 20. století zahrnovala elektrizaci stanice a další modernizační práce.
Historické události
- 1871
- 1895
- 1997
Vlastníci
Křišťan z Vartenberka
Jan z Vartenberka
Zajímavosti
– Benešovská železniční stanice se nachází na hlavní trati Praha – České Budějovice a je součástí čtvrtého tranzitního železničního koridoru. – Trať byla otevřena od strany Českých Budějovic a Linče v roce 1871 spolu se zbývajícím úsekem trati z Prahy do Veselí nad Lužnicí. – Císařský salónek je luxusní čekárna, která byla postavena pro rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. – Na benešovském nádraží se zastavili vysokí státníci – rakouský císař František Josef I. a německý císař Vilém II. Pruský.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte! Stojíte před jednou z nejkrásnějších železničních stanic v našich končinách, Benešovskou stanicí. Podívejte se kolem sebe a všimněte si toho, jak se architektura této stanice vynoří z okolní krajiny. Právě tady, v srdci Středočeského kraje, leží tato historická brána, která vede do srdce Čech.
Stanice byla založena v roce 1871, a to spolu s otevřením čtvrtého tranzitního koridoru. Ta je důležitá pro regionální dopravu a spojuje Prahu s Českými Budějovici. V té době byla železniční síť v naší zemi v plném rozvoji a Benešovská stanice byla jednou z nejdůležitějších zastávek.
Pojďme se posunout k architektuře této stanice. Vítejte v Císařském salónku, luxusní čekárně pro rakousko-uherského následníka Františka Ferdinanda. Prohlédněte si průčelí stanice a všimněte si jeho bohaté architektonické výzdoby. Salónka byla postavena v době, kdy se architektura začala odklánět od historismu a směřovala k secesi. Styl, který zde vidíte, je proto ovlivněn touto přestavbou.
Nyní věnujte pozornost osobnostem, které se s touto stanicí spojují. František Ferdinand d'Este, následník trůnu, který zde často zastavoval na svých cestách, byl v roce 1914 v Benešově, když byl zavražděn. Jeho smrt byla jedním z událostí, které vedly k vypuknutí první světové války. Také císař František Josef I. a Vilém II. Pruský, který se zde zastavoval na své cestě do Prahy, jsou dalšími osobnostmi, které se s touto stanicí spojují.
Je tu ještě jedna zajímavost, která vás zaujme. Benešovská železniční stanice se nachází na hlavní trati Praha – České Budějovice a je součástí čtvrtého tranzitního železničního koridoru. To ji činí jednou z nejdůležitějších železničních stanic v regionu.
Dovolte, abych vás pozval k dalšímu prozkoumání této historické stanice. Je tu mnoho dalších zajímavostí a podrobností, které stojí za to vidět. Ať už se chcete dozvědět více o architektuře, historii nebo osobnostech, které se s touto stanicí spojují, Benešovská stanice je místem, které vás jistě zaujme.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas návštěvy Benešova u Prahy je v jarním nebo podzimním období, kdy je počasí přívětivé a méně návštěvníků. Tento čas roku nabízí ideální podmínky pro prozkoumání historických památek bez horka letních dnů.
Parkování v okolí železniční stanice je dostupné, ale kvůli omezené kapacitě doporučujeme použít veřejnou dopravu. Stanice je dobře propojena s Prahou a dalšími městy v regionu, což z ní činí snadno dostupné místo i pro ty, kteří cestují bez auta.
Při návštěvě se doporučuje vzít s sebou komfortní obuv a ochranné sluneční brýle. Díky historickým budovám a přírodním krásám v okolí je vhodné být připraven na různorodé aktivity, od procházek po fotografování.
Fotografie Císařského salónku nabízí nezapomenutelný pohled. Nejlepší světlo je v raném ránu nebo večer, kdy slunce osvětluje interiér elegantním způsobem. Pro návštěvu okolí se doporučuje pořídit mapu a plánovat cestu podle osobních zájmů.
Pro rodiny s dětmi je Benešov u Prahy ideálním místem, kde si mohou užít jak historické památky, tak přírodní krásy v okolí. Aktivní procházky po okolí železniční stanice nabízejí možnost objevovat a učit se o místním dědictví.
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět do minulosti. Vrátíš se do doby, kdy byla naše země plná hradů a tvrzí. A právě na jednom z nich se dnes vydáme – na Benešovském hradě u Prahy.
Bylo to jako v pohádce. Hrad stál na návrší nad vesnicí, která se jmenovala stejně jako on – Benešov. Vesnice byla malá, ale hrady kolem ní byly hned několik! A právě jeden z nich je dnes naší cílovou destinací.
Také si představ si, že jsi malý rytíř a že máš svěřenou misi – najít tajemství hradu. Jak to tady vypadalo? Kdo tu žil? Co se tu dělo?
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
V okolí hradu se nachází přírodní rezervace a další památky.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Výletní trasa z Benešova u Prahy
1. Benešov – zámek Návrh: Prohlédnout si barokní zámek, který je sídlem muzea a expozice historie a umění. 2. Benešov – kostel svatého Jakuba Většího Návrh: Navštívit barokní kostel, který je dominantou města a nabízí nádherný výhled na město. 3. Benešov – židovský hřbitov Návrh: Obdivovat historické náhrobky a památníky na židovském hřbitově, který je jedním z nejstarších v Čechách. 4. Benešov – náměstí T. G. Masaryka Návrh: Procházet se po historickém náměstí, kde se nachází řada krásných budov a památek, jako je například radnice nebo socha sv. Jana Nepomuckého.
Sezónní doporučení
Jaro: V jarním období je Benešov u Prahy obklopen zelení a květinami, což vytváří příjemnou atmosféru pro procházku. Praktické rady: návštěvníkům se doporučuje přicházet v jarním období dříve, aby se vyhnuli většímu počtu turistů. Nejlepší čas pro návštěvu je ráno nebo pozdě odpoledne, kdy je méně lidí.
Léto: V létě je Benešov u Prahy vyhledávanou zastávkou pro turisty, kteří se zde zastavují na cestě do Prahy. Praktické rady: návštěvníkům se doporučuje přicházet dřív, než je hlavní letní sezóna v plném proudu, aby se vyhnuli velkým davům. Nejlepší čas pro návštěvu je ráno nebo brzy odpoledne, kdy je méně lidí.
Podzim: V podzimním období je Benešov u Prahy obklopen krásnou barvou podzimních listů. Praktické rady: návštěvníkům se doporučuje přicházet v podzimním období dříve, aby se vyhnuli většímu počtu turistů. Nejlepší čas pro návštěvu je ráno nebo pozdě odpoledne, kdy je méně lidí.
Zima: V zimě je Benešov u Prahy klidnější, ale návštěvníkům se doporučuje přinést teplé oblečení, protože zde může být studená. Praktické rady: návštěvníkům se doporučuje přicházet v zimním období dříve, aby se vyhnuli kratší otevírací době. Nejlepší čas pro návštěvu je ráno nebo brzy odpoledne, kdy je méně lidí.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Pohled z okolí
Animaci vytvořila umělá inteligence ze skutečné fotografie okolí. Pohyb a detaily nejsou skutečným záznamem místa.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Vojtasekd / CC BY 4.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře