Červená jáma Důlní propadlina
Červená jáma, známá také jako Rote Grube či Georgspinge, je důlní propadlina nacházející se na katastrálním území obce Hřebečná v okrese Karlovy Vary. Tato památka je pozoruhodná svou historií z raně novověkého období, kdy byla používána pro těžbu cínu a železa. Nachází se v Krušných horách blízko místa bývalé hornické osady Bludná, která zanikla po 18. století. Červená jáma je dlouhá 230 metrů, široká až 30 metrů a hluboká kolem 20 metrů. Je jedna z mála zachovaných důlních propadlin té doby v Krušných horách a součást největšího pozůstatku raně novověké těžby rud na území Česka. V roce 2013 byla prohlášena za kulturní památku v rámci komplexu Cínový důl Hřebečná.
Červená jáma vznikla během intenzivního období těžby rud, které probíhalo v Evropě od 16. do 18. století. V té době bylo Česko známé svým bohatstvím minerálních zdrojů a rozvojem hornických technologií. Těžba cínu a železa v oblasti Hřebečná začala v 16. století, kdy se zde usadili horníci hledající nové zdroje rud. V následujícím století pokračovala důlní činnost a došlo k rozvoji infrastruktury pro těžbu. 18. století přineslo dokončení hlavních fází těžby, avšak zároveň i postupné opuštění osady Bludná.
Architektonicky je Červená jáma charakteristická svou povrchovou dobývkou (pinka) a propadlinami po hlubinné těžbě. Tato struktura odráží techniky používané v raném novověku pro efektivní zpracování rud. I když konkrétní stavební materiály a prvky nejsou podrobně dokumentovány, její velikost a formát naznačují sofistikované metody těžby používané v té době.
Historie vlastnictví a správy Červené jámy je méně zdokumentována. Nicméně, jako součást širšího komplexu Cínový důl Hřebečná byla pravděpodobně pod kontrolou hornických společností nebo státních institucí, které spravovaly těžbu rud v této oblasti. Změny vlastnictví a správy mohly být ovlivněny ekonomickými cykly a technologickými pokroky, které formovaly hornickou průmyslovost.
Mezi klíčové události patří začátek těžby cínu a železa v 16. století, její pokračování v 17. století a konečné dokončení hlavních fází v 18. století. Tyto události odrážejí širší historický kontext intenzivní těžby rud, která byla typická pro Evropu té doby.
Dnes je Červená jáma kulturní památkou a přístupná návštěvníkům. Její zachování umožňuje pochopit historii hornictví v Krušných horách a její význam pro regionální ekonomiku během raného novověku. Návštěva Červené jámy nabízí jedinečnou příležitost seznámit se s důležitým aspektem české historie a pochopit vliv hornictví na místní komunity.
Červená jáma je nejen památkou minulosti, ale také svědkem technologických a ekonomických změn, které formovaly region. Její návštěva přináší hluboký vhled do historie hornictví a nabízí cennou lekci o vztahu mezi člověkem a jeho prostředím. Pro ty, kteří se zajímají o dějiny a technologie těžby rud, je Červená jáma nezaměnitelným cílem na cestách po Krušných horách.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 16. století
- Začátek těžby cínu a železa v oblasti Hřebečná.
- 17. století
- Pokračování důlní činnosti a rozvoj infrastruktury pro těžbu.
- 18. století
- Dokončení hlavních fází těžby a postupné opuštění osady Bludná.
- 2013
- Prohlášení Červené jámy za kulturní památku v rámci komplexu Cínový důl Hřebečná.
Stavební vývoj
Červená jáma se skládá především z důlních zbytků, spíše než z postavené architektury. Zahrnuje jak povrchové, tak hluboké těžební struktury od počátku moderní doby, které odrážejí technologické metody používané v této době pro těžbu minerálů.
Historické události
- 16. století
- Začátek těžby cínu a železa.
- 17. století
- Pokračování důlní činnosti v oblasti.
- 18. století
- Dokončení hlavních fází těžby a zaniknutí osady Bludná.
Zajímavosti
- Červená jáma je důlní propadlina nacházející se na katastrálním území obce Hřebečná v okrese Karlovy Vary. - Tato památka je pozoruhodná svou historií z raně novověkého období, kdy byla používána pro těžbu cínu a železa. - Červená jáma je jedna z mála zachovaných důlních propadlin té doby v Krušných horách a součást největšího pozůstatku raně novověké těžby rud na území Česka. - V roce 2013 byla prohlášena za kulturní památku v rámci komplexu Cínový důl Hřebečná.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Červená jáma je velká jáma po raně novověké důlní činnosti v Krušných horách. Leží v katastrálním území Hřebečná, které patří k městu Abertamy. Německy se jí říkalo Rote Grube nebo také Georgspinge.
V zásadě jde o rozsáhlou povrchovou dobývku, kterou horníci nazývají pinka. Rudu se tu ale nedobývalo jen z povrchu. Těžilo se i hlubinně, a proto jsou v jámě také propady, které po této těžbě zůstaly.
Rozměry jámy jsou úctyhodné. Je dlouhá 230 metrů, široká až 30 metrů a hluboká kolem 20 metrů. Nachází se blízko zaniklé hornické osady Bludná, kde se v 16. až 18. století těžil cín a železo.
Roku 2013 ji Ministerstvo kultury prohlásilo kulturní památkou. Stalo se tak v rámci komplexu Cínový důl Hřebečná. K němu vedle Červené jámy patří i důl Mauritius a další pozůstatky důlní činnosti v okolí.
Spolu se stopami těžby v Horním Slavkově jde o největší pozůstatek raně novověké těžby rud na území Česka.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu Červené jámy je v jarním nebo podzimním období, kdy je počasí příznivé a příroda nabízí krásné zelené barvy. Tento čas rok také přináší mírnější návštěvnost, což umožňuje lepší prozkoumání památky.
Doprava může být uskutečněna jak autem, tak veřejnou dopravou; pro aktuální spojení je vhodné použít online vyhledávače.
Při návštěvě památky doporučujeme vzít s sebou vhodný obuv, protože terén může být nekonejším. Dále je dobré mít s sebou ochranné sluneční brýle a dostatek pitné vody. V závislosti na počasí také přineste oblečení vhodné pro aktuální podmínky.
Pro fotografování je nejlepší čekat na slunečnou dobu, kdy se světlo vynikne a zvýrazní historické detaily jámy. Nejlepší místa pro fotografii jsou oba koncové body jámy, kde můžete získat pohled na celkový rozsah a strukturu propadliny.
V okolí Červené jámy se nachází zaniklá hornická osada Bludná. Navštívte ji, abyste si prohlédli historické pozůstatky a pochopili dějiny hornictví v této oblasti. Pro rodiny s dětmi je vhodné připravit se na některou zábavu nebo hru venku, protože samotná jáma nenabízí specifické aktivity pro malé děti.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Jde o technickou památku. Některé jsou zpřístupněné jako expozice, jiné jsou mimo provoz nebo na soukromém pozemku. Přístupnost této památky jsme neověřili.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Hřebečná, Karlovarský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako národní kulturní památka. Chráněná je jako součást většího památkového celku.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Zaniklá hornická osada Bludná
Důl Mauritius, další pozůstatky důlní činnosti
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Tematická výletní trasa: Do důlního světa Karlovarského kraje
1. Červená jáma (důlní propadlina) Typ: Památka přírodní a historická Proč stojí za návštěvu? Červená jáma je fascinujícím svědkem hornické minulosti obce Hřebečná. Navštívte tuto propadlinu, abyste se dozvěděli o historii doly a jejích technikách. Je to nejen přírodní zázrak, ale i památka na životy horníků.
2. Zaniklá hornická osada Bludná Typ: Historické místo Proč stojí za návštěvu? Bludná byla kdysi prosperující hornickou osadou, jejíž zbytky dnes vyprávějí příběh o životu a práci v dolech. Prozkoumejte tuto oblast pro pohled na staré budovy a pochopení historie hornictví v regionu.
3. Důl Mauritius Typ: Archeologický a historický areál Proč stojí za návštěvu? Důl Mauritius nabízí pohled na pozůstatky dřívějších hornických aktivit. Navštivte tento areál, abyste si prohlédli staré stroje a pochopili technologii, která byla používána v minulosti.
Tato trasa vás provede do světa dřívějšího hornictví Karlovarského kraje. Vzdálenost mezi jednotlivými body je přibližně 5–10 kilometrů, což umožňuje pohodlnou procházku po cestách a silnicích oblasti.
Sezónní doporučení
Na jaře se okolí propadliny probouzí do života a svěží zeleň krásně kontrastuje s červenou barvou horniny. Vzduch je čistý a atmosféra plná naděje. Doporučujeme obuv odolnou proti vlhkosti, protože cesty mohou být po roztávání sněhů blátivé. Nejlepší je navštívit místo v dopoledních hodinách, kdy je příroda nejživější.
Letní období přináší hustý stín listoví a ostré sluneční světlo, které hluboko proniká do jámy. Je to čas největší návštěvnosti, proto přicházejte brzy ráno, abyste se vyhnuli davům a horku. Oblékejte lehké a prodyšné oblečení a nezapomeňte na dostatek tekutiny s sebou.
Podzim je zde magický díky barevným listům stromů a častým mlhám, které dodávají místu tajemnost. Měkké podvečerní světlo zvýrazňuje textury skal a hloubku propadliny. Vzhledem k proměnlivému počasí volte vrstvené oblečení a navštivte památku spíše v odpoledních hodinách.
V zimě působí propadlina surově a tichounce, zejména pokud ji přikryje vrstva sněhu. Kontrast bílé krajiny a červeného podloží je velmi výrazný. Je nezbytné mít teplé boty a nepromokavou bundu. Počítejte s kratším dnem a doporučujeme plánovat cestu dopoledne, aby vám stačilo přirozené světlo.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Lubor Ferenc / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře