Zámek Diváky byl vybudován v 40. letech 18. století jako rezidence brněnských jezuitů. Autorem projektu byl stavitel František Antonín Grimm a podle archivních údajů měla být výstavba ukončena roku 1747. Stavba je ve stylu baroka a představuje kvalitní příklad vesnické šlechtické architektury té doby. Zámek náležel jezuitskému řádu až do jeho zrušení v roce 1773, poté přešel do vlastnictví náboženského fondu. Ve svých počátcích šlechtické rezidence tedy plnila roli součásti rozlohlého farního majetku.

Následující období přineslo časté změny majitelů, a zámek se postupně adaptoval na měnící se potřeby a vkus společnosti. Předpokládá se, že kolem poloviny 19. století byl kolem zámku založen přírodně krajinářský park, který snad nahrazoval starší zahradu francouzského typu. Roku 1889 se zámek dostal do vlastnictví baronů Lewetzových, v jejichž držení zůstal až do druhé světové války. Během této doby sloužil jako obytná rezidence a byl součástí zemědělské sítě šlechtických majetků v regionu.

Druhá světová válka znamenala výrazný zlom v osudech zámku. Za války se na něm nacházelo výcvikové středisko Hitlerjugend. Po ukončení války byl zámek zestátněn a jeho majetek převzalo československé státu. Postupně našel nové využití v oblasti vzdělání – zpočátku zde sídlila zemědělská učňovská škola, později až do roku 1998 střední odborné učiliště elektrotechnické. Tyto instituce transformovaly barokní rezidenci na funkční vzdělávací zařízení a jeho prostory po dobu téměř padesáti let plnily úlohu školícího centra.

Architektonicky se jedná o samostatně stojící patrovou trojkřídlou stavbu s půdorysem U. Boční křídla uzavírají čestný dvůr kolem jihovýchodního průčelí středního křídla. V ose středního křídla se nachází hlavní vstup, zvýrazněný kamenným balkonovým portálem, který jasně akcentuje hierarchii a reprezentativnost stavby. Boční křídla jsou završena trojúhelníkovými štíty, kterýž se také nachází v ose jihovýchodního průčelí středního křídla; na severozápadní straně mu odpovídá nízký rizalit. Fasády rozčleňují nárožní lizény a kordonová říms členící obě patra zámku. Okna přízemí jsou rámována plochými šambránami, v patře navíc suprafenestrami. Stropy v přízemí jsou zaklenuty valenou klenbou s výsečemi, zatímco stropy v patře zůstávají ploché.

V roce 2006 prodal Jihomoravský kraj zámek soukromým vlastníkům, kteří jej nechali zrekonstruovat. Přestože byl obnoven, zámek zůstává veřejnosti nepřístupný a slouží výhradně svým majitelům. Dnes tak představuje především architektonickou zajímavost, kterou si lze prohlédnout jen z vnějšku, nicméně jeho barokní kompozice a dlouhá historie z něj činí zajímavý prvek kulturní krajiny okresu Břeclav. >>>>