Dlaskův statek Statek

Dlaskův statek v Dolánkách, městské části Turnova, je jedním z nejlépe dochovaných roubených statků charakteristického pojizerského typu. Roubené stavby – sestávající z vodorovně pokládaných trámů – patří k nejstarším a nejcennějším konstrukcím venkovských staveb středoevropské tradice. Statek se nachází v atraktivní lokalitě mezi železniční zastávkou Dolánky na trati Liberec–Pardubice a řekou Jizerou, což jej činí snadno dostupným pro návštěvníky. Od roku 2010 nese statut národní kulturní památky.

Statek byl založen jako svobodnická usedlost roku 1716. Během svého dlouhého trvání se podrobil několika významným přestavbám, zejména za působení Josefa Dlaska, který žil v letech 1782 až 1853 a po kterém statek nese své jméno. Přestavovány byly v letech 1794 a 1841, kdy postupně nabíral podobu, kterou návštěvníci znají dodnes. Roku 1784 byla před statkem na náklady majitelů vystavěna socha Panny Marie, která se na místě zachovala. Rodina Dlasků jej vlastnila přes sedmdesát let, až do roku 1883, kdy byl statek prodán v exekuční dražbě a přestal být jejich majetkem.

Celorepublikové povědomí získal Dlaskův statek díky Národopisné výstavě československé v Praze v roce 1895. Akademický malíř Jan Prousek jej prezentoval svými malbami a především publikací s názvem O dřevěných stavbách ze severních Čech, která se stala důležitým dokumentem stavitelské kultury regionu. Prousekův záznam zachytil architektonické hodnoty statku v době, kdy industrializace postupně vysuwala tradiční formy venkovského stavitelství ze vídění.

V současnosti je Dlaskův statek součástí Muzea Českého ráje v Turnově a je veřejnosti přístupný. Součástí jeho expozice je i roubený špejchar – Rakoušův sroubek z roku 1807 – který sem byl převezen z Malého Rohozce. Tato přemístěná stavba doplňuje autentický obraz života a hospodaření v pojizerské oblasti 18. a 19. století. Statek zůstává vzácným svědectvím stavitelské tradice a způsobu života na venkovské Moravě dřívějších generací.