Důl Ida Ostatní
Důl Ida je bývalý černouhelný hlubinný důl nacházený v části katastru obce Hrušov v okresu Ostrava-město. Objekt je významný pro technickou historií, průmyslový rozmach Ostravsko-karvinského revíru a architekturu, která prošla zásadními proměnami na začátku 20. století.
Byl založen v roce 1872 nájemní společností Spojené Vítkovické kamenouhelné doly, kterou založili bratři Gutmannovi a Ignác Vondráček. Tato společnost měla v nájmu od 1. ledna 1872 Rothschildovy doly v Moravské Ostravě včetně Hrušovského dolu. Pojmenování odkazuje na manželku Wilhelma Gutmanna. První hloubka těžní jámy se začala v roce 1872, přičemž v roce 1875 měla jáma hloubku 141 metrů a v roce 1883 již 287 metrů.
Architektura areálu prošla zásadními proměnami v letech 1911–1912. Původní dřevěné objekty byly v této době nahrazeny zděnými budovami, které vytvořily unikátní komplex s pravoúhlým rozvojem. Nad těžní jámou byla postavena železná těžní věž o výšce 25 metrů, kterou vyrobily Železárny Vítkovice. Strojovna z tohoto období je charakteristická příhradovým skeletem a velkoformátovými okny. V roce 1928 byl areál doplněn novou administrativní budovou.
Vlastnické poměry a názvy se v průběhu let opakovaně měnily v důsledku politických událostí. Po vypršení nájemního lhůty v roce 1895 se dalo považovat za součástí společnosti Vítkovické horní a hutního těžířstva. V době okupace, z roku 1. ledna 1942, patřil k majetku koncernu Herman Göring Werke a byl přejmenován na Hoffnungsch
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1872
- Založení dolu společností Společenství Spojené Vítkovické kamenouhelné doly
- 1895
- Převod do vlastnictví Vítkovických horních a hutních těžíren
- 1911
- Rekonstrukce areálu, elektrifikace, výstavba železné těžné věže a instalace elektrického těžného stroje
- 1942
- Přejmenování na Hoffnungschacht v době okupace
- 1946
- Přejmenování na Generalissimus Stalin I.
- 1961
- Ukončení těžby na povrchu, důl stává se pomocným
- 1977
- Zasypání těžné jámy
- 1990
- Přejmenování na Heřmanice, začátek využívání areálu jako věznice
Stavební vývoj
Původní dřevěné povrchové objekty a dřevěná těžná věž (1884) byly v roce 1911 nahrazeny novým komplexem cihlových budov s pravoúhlým rozvržením, železnou těžnou věží výšky 25 m (výroba Železárny Vítkovice) a strojovnou s příhradovým skeletem. V roce 1928 byla doplněna nová administrativní budova. Po ukončení těžby v roce 1961 a zasypání jámy v roce 1977 byl areál přizpůsoben pro potřeby věznice.
Historické události
1872: Založení dolu a zahájení hloubení těžné jámy; 1911–1912: Generální rekonstrukce areálu, elektrifikace, výstavba železné těžné věže a instalace elektrického těžného stroje; 1961: Ukončení těžby jámou na povrch, převod podzemí na sousední doly; 1977: Zasypání těžné jámy Ida.
Vlastníci
1872–1895: Společenství Spojené Vítkovické kamenouhelné doly (nájemníci Rothschildových dolů); 1895–1939: Vítkovické horní a hutní těžířstvo (VHHT); 1939–1945: Herman Göring Werke; 1945–1990: Státní podniky (přejmenovávány na Důl Stalin, Rudý říjen, Heřmanice); 1990–dnes: Správa věznic ČR (areál věznice Heřmanice).
Zajímavosti
– Důl Ida je bývalý černouhelný hlubinný důl nacházený v Hrušově, okres Ostrava-město.
– Byl založen v roce 1872 nájemní společností Spojené Vítkovické kamenouhelné doly.
– První hloubka těžní jámy se začala v roce 1872, přičemž v roce 1883 již měla hloubku 287 metrů.
– Architektura areálu prošla zásadními proměnami v letech 1911–1912, kdy byly dřevěné objekty nahrazeny zděnými budovami a postavena železná těžní věž o výšce 25 metrů.
– V roce 1928 byl areál doplněn novou administrativní budovou.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Důl Ida byl černouhelný hlubinný důl ve východní části Hrušova. Patřil mezi doly Vítkovického horního a hutního těžířstva.
Založila ho nájemní společnost Spojené Vítkovické kamenouhelné doly. Tu založili bratři Gutmannové spolu s Ignácem Vondráčkem a od 1. ledna 1872 měla v nájmu Rothschildovy doly v Moravské Ostravě. Jméno dostal důl po manželce Wilhelma Gutmanna. Když nájem v roce 1895 skončil, připadl důl Vítkovickému hornímu a hutnímu těžířstvu.
Hloubení těžní jámy začalo v roce 1872. Jáma nejdřív procházela pětapadesáti metry vodonosných vrstev. V roce 1875 měřila 141 metrů a v roce 1883 už 287 metrů. Nový vlastník zahájil v roce 1898 modernizaci a v letech 1900 až 1903 jámu prohloubil na 413 metrů. V letech 1911 a 1912 byl důl elektrifikován. Parou zůstaly poháněné jen kompresory.
V roce 1911 nahradily původní dřevěné povrchové stavby nové zděné budovy. Vznikl tak výjimečný areál s pravoúhle řazenými objekty. Pozdější přestavby ho ale necitlivě narušily. V roce 1928 přibyla nová administrativní budova.
Proměňovalo se i strojní vybavení. V roce 1884 stála nad jámou dřevěná těžní věž vysoká 12 metrů. Pohon zajišťoval parní těžní stroj z roku 1874 o výkonu 80 koní ze strojíren knížete Salma v Blansku. V roce 1898 ho nahradil silnější parní stroj. V roce 1911 dostal důl elektrický těžní stroj o výkonu 2130 koní. Vyrobily ho Železárny Vítkovice, elektrickou část dodala vídeňská firma Siemens-Schuckert. Ve stejném roce vyrostla nová železná těžní věž vysoká 25 metrů, rovněž z Vítkovic. Klece měly dvě patra a na každé se vešlo jedenáct horníků. Lidé jezdili rychlostí 6 metrů za sekundu, uhlí se vytahovalo rychlostí 9 metrů za sekundu. Tento stroj pracoval až do roku 1977.
Za okupace se důl od roku 1942 jmenoval Hoffnungschacht, tedy důl Nadějný, a patřil do koncernu Hermann Göring Werke. Původní jméno Ida se vrátilo 1. května 1945. V roce 1946 byl důl přejmenován na Generalissimus Stalin a v roce 1951 se stal součástí Velkodolu Stalin. V roce 1961 skončila vlastní těžba jámou a Ida se změnila v pomocný důl. V roce 1962 dostal důl jméno Rudý říjen a v roce 1990 Heřmanice. Těžní jámu zasypali v roce 1977.
Tipy pro návštěvníky
Doporučujeme naplánovat si návštěvu v období jara nebo podzimu, kdy je počasí mírné a okolní přírodní parky nabízejí nejkrásnější výhledy. Pro nejlepší fotografické výsledky zvolte čas kolem východu nebo západu slunce, kdy světlo krásně zvýrazňuje industriální charakter místa a textury okolní vegetace.
Doprava na místo je možná jak autem, tak veřejnou dopravou.
Při návštěvě se doporučuje vzít si s sebou pohodlnou obuv vhodnou pro nerovný terén a vrstvené oblečení, které vás ochrání před proměnlivým počasím. Pro rodiny s dětmi je skvělou volbou spojení historie s pohybem venku v blízkosti přírodních oblastí.
V okolí se nachází mnoho zajímavých cílů, jako je Národní kulturní památka Dolní oblast Vítkovice, Landek Park s hornickým muzeem, Kostel sv. Bartoloměje v Hrušově, Oblast Pustkovec nebo přírodní park Polanský les.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Jde o zříceninu. Taková místa bývají volně přístupná, některá však jen s průvodcem nebo jsou z bezpečnostních důvodů uzavřená. Aktuální stav jsme neověřili – pohybujte se opatrně a respektujte případné zákazy.
Kde se památka nachází?
Poloha: Hrušov, Moravskoslezský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 11285/8-3935).
Pro děti
Dneska se chceme vydat na dobrodružství do hlubokého dolu, který se nachází v Moravskoslezském kraji, konkrétně v Ostravě. Důl Ida je kulturní památka České republiky a má bohatou historii.
Bylo to jako před 150 lety, kdy byl důl poprvé vyhlouben. Tehdy tam žili horníci, kteří hledali zlato a stříbro. Dneska se můžeme stát jedním z nich a prozkoumat tajemství dolu.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Národní kulturní památka Dolní oblast Vítkovice (cca 3 km), Památkově chráněná oblast Landek Park s hornickým muzeem (cca 4 km), Kostel sv. Bartoloměje v Hrušově, Oblast Pustkovec a přírodní park Polanský les.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
1. Důl Ida – historický důl, muzeum těžby uhlí. Jedinečná expozice podzemních chodeb a techniky 20. století umožní nahlédnout do života horníků a vývoje těžebního průmyslu v regionu.
2. Kostel sv. Bartoloměje v Hrušově – barokní sakrální stavba. Krásně zachovalé interiéry s bohatým výzdobným štukem a historickými varhanami představují duchovní a kulturní střed obce.
3. Landek Park – památkově chráněná oblast s hornickým muzeem – rozsáhlý průmyslový park a muzeum. Návštěva hornického muzea, výstup na vyhlídkovou věž a procházka po naučných stezkách poskytuje komplexní pohled na těžební tradice Moravskoslezska.
4. Dolní oblast Vítkovice – národní kulturní památka, industriální komplex. Proměněná tovární zóna nabízí interaktivní výstavy, výstup na věž Švermovka a jedinečné výhledy na Ostravu, čímž spojuje historii s moderní kulturou.
5. Polanský les – přírodní park – chráněná přírodní oblast. Klidná procházka mezi starými lesními porosty a vyhlídkovými stezkami umožňuje oddechnout po industriálním zážitku a nasát atmosféru místní přírody.
Sezónní doporučení
Jaro: V jarním období se Důl Ida v Hrušově proměňuje ve zvláštní místo, kde je příroda plně probuzena a stromy začínají kvést. Sluneční paprsky pronikají skrze mlhy, které se často objevují v této době, a poskytují nezapomenutelný světloprostředí pro návštěvníky. Atmosféra je úlevná a klidná, protože ještě nenastala hlavní letní sezóna s jejím ruchem. Pro návštěvu důležité jsou teplé oblečení na chladné ráno a večer, ale také kravaty nebo deky pro přechody mezi slunečnými a stinnými obdobími. Vzhledem k častým počasím je vhodné mít s sebou ochranné prostředky proti vlhkosti.
Sluneční svítání a teplé poledne znamenají, že je vhodné přijet do oblasti dřívěji, aby se vyhnuli dlouhým frontám u vstupu během hlavní sezóny. Teplé oblečení a ochrana proti slunci jsou nezbytná pro pohodlí při procházce. V této době je vhodné si dát pozor na dostatek pitných vod, zejména pokud plánujete delší pobyt uvnitř důlního komplexu.
Podzim: Podzim přináší Důlu Ida v Hrušově nádhernou barvu a klidnější atmosféru. Listy stromů se mění na zlaté, oranžové a rudé, což činí krajinu nezapomenutelnou. Sluneční svítání je krásné, ale obvykle kratší, takže je vhodné plánovat návštěvu v raných odpolednech. Oblečení by mělo být teplé a vícevrstvé, aby se přizpůsobilo rychlé změnám počasí, které jsou typické pro tuto sezónu.
Zima: Zimní návštěva Důlu Ida nabízí jedinečnou atmosféru, kdy je oblast pokrytá sněhem a vytváří klidný a téměř magický dojem. Sluneční svítání může být velmi krásné, ale kvůli kratším dnům je vhodné navštívit památku v raných odpolednech. Teplé oblečení, včetně klobouků a rukavic, je nezbytné pro pohodlí během návštěvy.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře