Důl Wannieck Důl

Důl Wannieck, nacházející se na katastrálním území obce Kamenné Žehrovice, je historickou památkou, která svědčí o bohaté minulosti českého uhelného průmyslu. Původně pojmenovaný po Fridrichu Wannieckovi, prezidentovi správní rady Pražské železářské společnosti (PŽS), byl důl vybudován v letech 1912 až 1916. Jeho hlavním účelem bylo sloužit jako hlavní výdušná jáma pro důl Schöller, což zdůrazňuje jeho strategickou roli v regionálním uhelném průmyslu.

Historie důlu Wannieck je úzce spjata s rozvojem průmyslové revoluce a industrializace ve střední Evropě. Uhelný průmysl hrál klíčovou roli v ekonomickém růstu Českých zemí, což odráželo globální trend k urychlenému rozvoji energetiky a infrastruktury. Důl byl vybudován Pražskou železářskou společností, která rozhodla v roce 1909 o jeho stavbě jako hlavní výdušné jámy pro důl Schöller. Hloubení začalo 24. prosince 1912 a dohloubení bylo dokončeno k 30. srpnu 1914, přičemž konečná hloubka dosáhla 432,35 metrů.

Architektonicky je důl Wannieck charakteristický svou kruhovou jámou s průměrem 5,46 metrů a vyztužením betonovými tvárnicemi podle patentu Ing. Neubaera. Nad jámou byla postavena železná vzpěrová těžní věž, která dodnes přitahuje pozornost svou historickou hodnotou. V letech 20. století došlo k několika architektonickým změnám: stavitelé Ladislav Ullmann a Josef Picek přestavěli dílny na koupelny a postavili novou těžní budovu. V šedesátých letech byla navíc postavena nová kotelna.

Důl Wannieck prošel několika změnami vlastnictví a pojmenování. Po svém zahájení byl pojmenován po Fridrichu Wannieckovi, prezidentovi správní rady PŽS. V roce 1946 byl přejmenován na Důl Generál Svoboda a v roce 1962 na Důl Nejedlý II. Těžba v důlezu byla ukončena v roce 1982, což znamenalo konec jeho provozu jako uhelného dolu.

Klíčové události ve historii důlu Wannieck zahrnují dokončení stavby a začátek pravidelné těžby v roce 1916. V letech 1938–1939 byl z dolu Theodor v Pcherách převeden elektrický těžní stroj, což ukazuje na technologický pokrok v provozu důlu. Důležitou změnou bylo také poddolování a pokles Turyňského rybníka, který vedl ke vzniku Velkých Záplav.

Dnes je důl Wannieck již nečinným objektem, jeho jáma byla likvidována zásypem a uzavřena železobetonovým povalem. Přestože těžba v důlezu skončila, jeho historická hodnota a architektonické prvky stále přitahují pozornost historiků i turistů. Areál dolu zahrnoval reprezentativní vile pro generálního ředitele, což zdůrazňuje jeho dřívější význam a prestiž.

Důl Wannieck je příkladem průmyslové minulosti Českých zemí a svou historickou hodnotou stojí za návštěvu. Jeho architektonické prvky a historie jsou důležitým připomenutím doby, kdy uhelný průmysl hrál klíčovou roli v ekonomickém rozvoji regionu. Navštívit tento objekt je cestou zpět do minulosti a pochopením důležitých aspektů české historie.