Dům čp. 28 (Kadaň) Dům

Dům U Lazebníka (čp. 28) na Starém Městě v Kadani patří k nejstarším dochovaným měšťanským stavbám ve městě. Nachází se v ulici Čsl. Armády. Významný je svou dlouhou historií, architektonickými prvky a unikátním způsobem vyvedení čísla popisného přímo na fasádě.

V městských písemnostech je objekt poprvé uveden v roce 1565. Protože základy a okolní zástavba jsou původně gotické, historie budovy pravděpodobně sahá i o dvě až tři století dále. Ulice, ve které se dům nachází, se dříve nazývala Pekařská. Tvořila hlavní centrum pekařského cechu, jehož existence v Kadani je doložena již z poloviny 15. století.

V průběhu staletí budova prošla mnoha přestavbami, které byly nezbytné po několika ničivých požárech. Přesto díky ohleduplným rekonstrukcím si zachovává řadu historických prvků. Nad vstupním portálem je přímo na fasádě červeně vyvedeno číslo popisné 28. Tento způsob značení pravděpodobně pochází z konce 18. století a představuje unikátní doklad nejstarších dějin číslování domů v této oblasti. Podle pověsti se císařovna Marie Terezie rozhodla pro systém čísel poté, co její kočár ve Vídni neúspěšně bloudil při snaze najít dům označený pouze starobylým domovním znamením.

Dějiny majitelů jsou spjaty s různými řemesly a společenským postavením. V roce 1597 zde provozoval lazebnictví Johann Milch a o dva roky později zde působil Friedrich Gross, který v domě i zemřel. V druhé polovině 17. století patřil objekt městskému radnímu Matesovi Falckovi, jenž jej v roce 1688 prodal Johannu Andreasovi Grimmichovi. Následně dům vlastnili lazebník Johann Ernst Schuldes a krejčovský mistr Johann Christoph Sander, představený zdejšího krejčovského cechu. V roce 1770 jej zakoupil soukenický mistr Ignaz Kautzner. Později se v budově zřídil pivovar; v roce 1788 jej i s pivovarnickým náčiním koupil mistr cechu soukenického Josef Reichel. Dalším vlastníkem byl tkalcovský mistr Anton Wollmann. Na konci 19. století byli spolumajiteli Isak Löwi a Isak Löbl. V roce 1911 dům přebrali Anna Kadaniková a její manžel Josef. Po roce 1945 byl objekt konfiskován obnoveným československým státem, neboť Anna a její dcera byly vyvedeny ze země jako Němky. Jako správkyně jej v roce 1946 převzala Františka Krčmářová.

Budova čelila mnoha ohnivým zkouškám, které byly typické pro tehdejší městskou zástavbu. V letech 1498 a 1537 vyhořela téměř celá Pekařská ulice. V roce 1635 poškodil objekt velký požár během třicetileté války. Další ničivý oheň zasáhl dům v letech 1786 a 1811. Ten druhý byl největší v dějinách města; během pěti hodin shořelo přibližně pět set staveb včetně radnice, hradu i kláštera.

Dnes je dům U Lazebníka chráněn jako kulturní památka. Je to vzácný svědek městského života, který si zachoval svou historickou tvář i přes tragické události minulosti. Stojí za návštěvu jako důkaz kontinuity kadaňských dějin.