V jihozápadním konci vesnice Bošína, součásti městyse Křinec, stojí novorománský evangelický kostel, který od roku 2006 patří mezi chráněné památky. Budova reprezentuje závěrečnou kapitolu více než století trvajícího úsilí místní evangelické komunity.

Příběh sboru začíná roku 1783 zřízením toleranční reformované obce helvétského vyznání. Jednalo se o tzv. diasporní sbor – jeho členy byli evangelíci z okolních obcí Mečíř, Sovenice a Zábrdovice, sešlí se ve stodolách. Prvý kazatel Benjamin Kiss z Uher sloužil od roku 1783 do 1786. Později se sbor přestěhoval do Bošína, kde se bohoslužby konaly v stodole sedláka Jana Malíka. V roce 1787 byl postaven první dřevěný kostel stavitelem Petrem Mšenským z Dobrovan. Stavbu finančně podpořil majitel panství hrabě František Xaver Morzin.

Od roku 1820 vedl sbor vzdělaný farář Samuel z Tardy, který tu sloužil 48 let a byl dvacet čtyři let seniorem poděbradského seniorátu. V polovině 19. století se podmínky pro evangelíky uvolňovaly. Roku 1846 byl položen základní kámen prvního kamenného kostela. Stavba, která byla posvěcena 20. září 1850, musela stále respektovat toleranční předpisy – nemohla mít věž ani zvony. Jednoduchá podélná stavba však záhy začala trpět. Silné deště roku 1886 ji vážně poškodily. Když popraskaly zdi a hrozilo sesutí, byl kostel o Vánocích 1886 úředním nařízením zavřen.

Místo oprav se sbor rozhodl pro stavbu novou. Stavby se ujal architekt a stavitel Josef Blecha z Karlína, který postavil i další evangelické kostely. Nový chrám byl posvěcen 28. září 1887. Jde o novorománskou, mohutnou jednolodní stavbu se čtyřbokou věží v ose západního průčelí, která dodnes dominuje krajině. Na rozdíl od svého předchůdce měl věž i zvony.

Kostel prošel bouřlivým 20. stoletím. Zvony byly v první světové válce zrekvírovány a roztaveny, nové se podařilo posvětit až 28. října 1929. Po druhé válce trvalo vydobytí vrácených zvonů opět několik let. V šedesátých letech byl prostor pod emporou oddělený skleněnou přepážkou zařazen na zimní bohoslužby. Od roku 1887 nedošlo k podstatnějším opravám – stavba si dodnes uchovala své rysy.

Pozemek hřbitova, který obklopuje kostel ze tří stran, je pamětníkem dlouhých dějin sboru. Pochováni zde jsou faráři Samuel Tardy a jeho nástupci, stejně jako dlouholetý učitel evangelické školy Josef Karafiát, bratr slavného autora Broučků Jana Karafiáta. Kostel s hřbitovem a ohradní zdí tvoří chráněný pamětihodný celek, který je součástí vesnické památkové zóny.