evangelický kostel v Janských Lázních Kostel
Evangelický kostel v Janských Lázních je novogotická sakrální stavba v Černohorské ulici, postavená v letech 1872 až 1879. Objekt funguje jako kazatelská stanice trutnovského sboru Českobratrské církve evangelické. Představuje významný doklad rozvoje lázeňského města a náboženské svobody v druhé polovině 19. století.
Historie svatostánku úzce souvisí s vydáním císařského patentu v roce 1861. Ten zrovnoprávnil evangelíky s katolíky a umožnil jim budovat vlastní modlitebny. V té době v Janských Lázních vznikla kazatelská stanice, která původně spadala pod evangelický sbor augsburského vyznání v Heřmanových Sejfech. Potřeba důstojného místa pro bohoslužby vyvstala v souvislosti s prudkým rozvojem lázeňství, který do regionu přiváděl stále více návštěvníků.
Architektonicky jde o jednolodní stavbu v novogotickém stylu. Její orientace respektuje osu Černohorské ulice, což vedlo k mírnému severnímu vychýlení presbytáře směrem k západu. Dominantou vstupního průčelí je užší čtverhranná věž, která v nejvyšším patře přechází do osmihranného tvaru. Interiér tvoří plochostropá loď a trojboce uzavřený presbytář, zaklenutý novogotickou hvězdicovitou klenbou.
Původním vlastníkem objektu byl evangelický sbor v Heřmanových Sejfech. Po roce 1945, v důsledku odsunu německojazyčného obyvatelstva, tento sbor zanikl. Kostel následně přešel do majetku Českobratrské církve evangelické, pod jejíž správou jako kazatelská stanice trutnovského sboru funguje dodnes.
K zajímavostem patří sousední dům, který nechal postavit evangelický farář Jan Kupka. Stavba měla sloužit jako jeho soukromé útočiště i jako ubytování pro lázeňské hosty. Ačkoliv kostel není památkově chráněn, představuje autentický doklad historického vývoje lázeňského města v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji.
Tento kostel je cenným svědkem náboženského života v lázeňském prostředí 19. století. Návštěvníci Janských Lázní jej naleznou východně od centra města. Při procházce po Černohorské ulici si mohou prohlédnout jeho charakteristickou novogotickou architekturu.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1861
- Vydání císařského patentu, který umožnil evangelíkům stavbu vlastních kostelů.
- 1879
- Dokončení výstavby kostela.
- 1945
- Změna majetkových poměrů v souvislosti s odsunem německojazyčného obyvatelstva.
Stavební vývoj
Stavba byla realizována v novogotickém stylu s orientací presbytáře k západu. Vstupní průčelí dominuje užší čtverhranná věž. Presbytář je trojboce uzavřen a sklenut hvězdicovitou klenbou.
Historické události
1861: Císařský patent zrovnoprávnil evangelíky s katolíky. 1872–1879: Výstavba kostela. Po roce 1945: Předání kostela do majetku Českobratrské církve evangelické po odsunu německojazyčného obyvatelstva.
Vlastníci
Původně evangelický sbor v Heřmanových Sejfech, po roce 1945 Českobratrská církev evangelická.
Zajímavosti
– Kostel je novogotická stavba postavená v letech 1872 až 1879, která představuje doklad rozvoje lázeňského města a náboženské svobody v 19. století. – Orientace stavby v Černohorské ulici vedla k mírnému severnímu vychýlení presbytáře směrem k západu. – Dominantou vstupního průčelí je čtverhranná věž, která v nejvyšším patře přechází do osmihranného tvaru. – Interiér kostela tvoří plochostropá loď a presbytář zaklenutý novogotickou hvězdicovitou klenbou. – Sousední dům nechal postavit evangelický farář Jan Kupka jako své soukromé útočiště a ubytování pro lázeňské hosty.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Evangelický kostel v Janských Lázních stojí na Černohorské ulici, východně od centra města. Slouží kazatelské stanici trutnovského sboru Českobratrské církve evangelické. Památkově chráněn není.
Kazatelská stanice tu vznikla v 19. století. Původně patřila k evangelickému sboru augsburského vyznání v Heřmanových Sejfech. Ve druhé polovině století se v Janských Lázních rychle rozvíjelo lázeňství a místní evangelíci potřebovali důstojné místo pro bohoslužby. Stavbu kostela začali plánovat poté, co je císařský patent z roku 1861 zrovnoprávnil s katolíky. Kostel se pak stavěl v letech 1872 až 1879.
Evangelický farář z Heřmanových Sejfů Jan Kupka nechal v sousedství kostela postavit také dům. Chtěl se do něj uchýlit na odpočinek a zčásti v něm měli bydlet i lázeňští hosté.
Po roce 1945 bylo odsunuto německy mluvící obyvatelstvo a kostel přešel do majetku Českobratrské církve evangelické. Janské Lázně se staly kazatelskou stanicí sboru v Trutnově. Sbor v Heřmanových Sejfech zcela zanikl.
Kostel je jednolodní stavba v novogotickém stylu. Svou polohou respektuje osu Černohorské ulice. Presbytář, tedy prostor kolem oltáře, proto neleží na východě, jak bývá obvyklé, ale míří na západ s mírným vychýlením k severu. Před vstupním průčelím stojí užší čtyřboká věž, která v nejvyšším patře přechází v osmiboký tvar.
Presbytář je užší než loď a uzavírá ho trojboký závěr. Je sklenut novogotickou hvězdicovou klenbou, kdežto loď má plochý strop.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepším časem pro návštěvu je dopoledne během pracovního týdne, kdy je v okolí kostela klidnější atmosféra a měkké světlo ideálně vykresluje novogotické architektonické detaily stavby.
Do Janských Lázní se pohodlně dostanete autem nebo veřejnou dopravou. Konkrétní spojení doporučujeme ověřit v aktuálním vyhledávači spojů.
Pro fotografování exteriéru doporučujeme využít ranní hodiny, kdy slunce osvětluje čelní fasádu. Nezapomeňte si vzít pohodlnou obuv, protože terén v okolí Černohorské ulice je mírně svažitý.
V bezprostředním okolí můžete navštívit lázeňskou kolonádu, která nabízí příjemnou procházku, nebo se vydat směrem k Černá hoře, která poskytuje panoramatické výhledy na celé město Janské Lázně.
Pro rodiny s dětmi je lokalita vhodná díky blízkosti lázeňského parku a kolonády, kde je dostatek prostoru pro pohyb.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Aktuální informace najdete na oficiálním webu památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Janské Lázně, Královéhradecký kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Pro děti
Ahoj mladí cestovatelé! Dnes se vydáme do zvláštního městečka Janských Lázní, kde se nachází neobyčejný kostel plný tajemství a příběhů. Když jsi poprvé slyšel o pseudogotickém kostele? Možná si řekl: "Co je to za hrařinu?" Připravte se na dobrodružství!
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Město Janské Lázně, Černá hora, lázeňská kolonáda.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Tematická výletní trasa z Janských Lázní
1. Evangelický kostel v Janských Lázních (Kostel) Typ: Náboženská památka Proč stojí za návštěvu: Tento barokní kostel, postavený v první polovině 18. století, je jednou z nejznámějších lázeňských architektur v Evropě. Jeho bohaté interiér a historická hodnota činí návštěvu nezbytnou pro každého cestovatele.
2. Město Janské Lázně Typ: Historický centrum města Proč stojí za návštěvu: Centrum města nabízí krásnou architektonickou směsici, od barokních po moderní budovy. Při procházce se dozvíte více o historii a kultuře Janských Lázní.
3. Černá hora Typ: Historický vrchol Proč stojí za návštěvu: Černá hora je nejen významnou geografickou charakteristikou oblasti, ale také místem s bohatou historií. Od svého vrchu se otevře pohled na celé Janské Lázně a okolní krajinu.
4. Lázeňská kolonáda Typ: Architektonický komplex Proč stojí za návštěvu: Tato kolonáda je nejstarším zdravotnickým areálem v Evropě a sloužila jako inspirace pro mnoho dalších lázeňských center. Je to ideální místo k prozkoumání historie a tradic Janských Lázní.
Tato trasa nabídne návštěvníkům komplexní pohled na kulturní a historické bohatství oblasti Janských Lázní.
Sezónní doporučení
Jaro: V jarním období je evangelický kostel v Janských Lázních obklopen kvetoucími zahradami a nově vyrostlou trávou, což přidává do atmosféry barevnost a život. Sluneční svit osvětluje kostelní fasádu v nejkrásnějším jeho záři, činící ji ideálním místem pro fotografii. Návštěva během tohoto období je doporučena díky mírným teplotám a relativnímu nedostatku davů. Vyhledejte oblečení vhodné na chladnou, ale přívětivou podzimní dobu, jako jsou svetry nebo lehké bundy.
Léto: Během letního období nabývá kostel v Janských Lázních životnosti a je plný návštěvníků. Slunce osvětluje architekturu v nejlepším světle, což zvyšuje její atraktivitu. V hlavní letní sezóně se doporučuje přijít dřívěji na den, aby se vyhnuli velkým davům a mohli si užít klidnou prohlídku. Je vhodné nosit lehké oblečení a nezapomenout na ochranu proti slunci, jako jsou klobouky a parfémy s vysokou ochrannou faktorou.
Podzim: V podzimním období nabývá kostel v Janských Lázních melancholické krásy. Listy stromů se mění na zlaté a rudé, což přidává do pohledu atmosféru klidu a odpočinku. Slunečné dny jsou ideálním časem pro návštěvu, protože světlo osvěcuje kostel v nejkrásnějším způsobu. Vyhledejte teplé oblečení s možností přidat vrstvy podle změny počasí a užijte si klidnou prohlídku bez velkých davů, které jsou typické pro jiná období.
Zima: Během zimy nabývá evangelický kostel v Janských Lázních mimořádné atmosférické krásy. Ledové a sněhové pokrývky přidávají do pohledu magii, zejména když je osvětlen kostel v noci. Je důležité nosit teplé oblečení a vhodné boty pro chladnou půdu, aby byla návštěva co nejpříjemnější.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Ben Skála, Benfoto / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře