fara (Žebnice) Fara
Fara v Žebnici je výjimečně zachovalá ukázka barokní venkovské architektury 18. století, ležící v centru obce. Od 3. května 1958 je evidována jako kulturní památka a sloužila jako rezidence duchovního správce u kostela svatého Jakuba Většího.
Fara pod plaským klášterem fungovala již ve 15. století. Po husitských válkách se stala útočištěm katolíků v převážně utrakvistickém, později luteránském území. V roce 1530 se oblast vrátila pod správu plaských cisterciáků, což pravděpodobně podnítilo obnovu fary. V roce 1690, za opata Ondřeje Trojera, byla zřízena nová far, zřejmě v jednom z opuštěných statků. Současná podoba vznikla v roce 1741 pod opatem Celestinem Stoyem, i když se může jednat o přestavbu starší budovy.
Jedná se o samostatně stojící patrový dům s mansardovou střechou, původně pokrytou šindelem. Fasáda je rozdělena kordonovou římsou, oddělující přízemí od prvního podlaží, a profilovanou korunní římsou v horní části. Okna s jednoduchými ostěními jsou ohraničena rustikovanými pilastry, některá pocházejí z barokní éry. V klenáku jednoho okna prvního podlaží je zachován znak opata, přízemní okna jsou chráněna kovovými mřížemi. Na fasádě jsou místy zachovány červené čabraky. K farě patřily dřevěné hospodářské budovy a zděný sklep. Na konci 18. století, při přestavbě sousedního kostela, byla far modernizována: okna v obytných místnostech byla zdvojena, vyměněny vstupní dveře a černá kuchyně nahrazena sporákem.
V interiéru zůstaly dvoukřídlé dveře vedoucí ke schodišti, pod nimiž je dvojice suchých záchodů. V patře je kaplanský pokoj s dlaždicovou podlahou a stropem zdobeným štukovými zrcadly a výrazným fabionem, kde zřejmě dříve visela nástropní malba. V prvním podlaží je další místnost s kachlovými kamny v klasicistním stylu.
Fara patřila plaskému klášteru až do roku 1826. Po jeho zrušení přešla budova s okolním majetkem do vlastnictví Klementa W. L. Metternicha.
Památka nabízí jedinečný pohled na barokní venkovské farařství v regionu Plasy. Zachovalý vzhled a architektonické detaily z ní činí významný cíl pro všechny zájemce o historii.
Historické milníky
- 1530
- Obec Žebnice se vrací do rukou plaských cisterciáků.
- 1690
- Zřízení nové fary za opata Ondřeje Trojera.
- 1741
- Výstavba nové fary pod vedením opata Celestina Stoye.
- 1826
- Majetek fary přechází pod Klementa W. L. Metternicha.
- 1958
- Fara je prohlášena kulturní památkou.
Stavební vývoj
Budova je barokní s mansardovou střechou, původně krytá šindelem. Koncem 18. století došlo ke zdvojení oken, výměně dveří a instalaci sporáku. Fasáda je členěna kordonovou a korunní římsou s rustikovanými pilastry u oken.
Historické události
1690: Zřízení nové fary za opata Ondřeje Trojera. 1741: Výstavba nové farní budovy pod vedením opata Celestina Stoye. 1826: Přechod majetku pod Klementa W. L. Metternicha.
Vlastníci
Plaský klášter (do roku 1826), Klement W. L. Metternich (od roku 1826)
Zajímavosti
– Fara v Žebnici je výjimečně zachovalá ukázka barokní venkovské architektury 18. století, která leží v centru obce. – Po husitských válkách se fara stala útočištěm katolíků v převážně utrakvistickém, později luteránském území. – V klenáku jednoho okna prvního podlaží je zachován znak opata, zatímco přízemní okna jsou chráněna kovovými mřížemi. – V patře se nachází kaplanský pokoj s dlaždicovou podlahou a stropem zdobeným štukovými zrcadly a výrazným fabionem. – Po zrušení plaského kláštera v roce 1826 přešla budova s okolním majetkem do vlastnictví Klementa W. L. Metternicha.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v centru obce Žebnice! Stojíte před historickou farou, která je nejenom architektonickou perli, ale i svědkem bohaté minulosti této země. Před sebou máte samostatně stojící patrovou budovu s charakteristickou mansardovou střechou. Tato fara je výjimečně zachovaná ukázka barokní venkovské architektury 18. století a leží jako klenot uprostřed obce.
Pojďme se ponořit do historie této fascinující památky. V roce 1530 se obec Žebnice vrátila pod kontrolu plaských cisterciáků, což byl významný milník v jejím rozvoji. Nicméně skutečné založení fary proběhlo v roce 1690 za opata Ondřeje Trojera, který ji zřídil jako důležitou náboženskou instituci. Však to nebyla konec jejího pouta s historií. V roce 1741 byla farská budova postavena pod vedením opata Celestina Stoye, který ji proměnil ve skutečnou perlu barokní architektury.
Podívejte se nahoru na průčelí a užijte si krásu barokních linií. Všimněte si klenb v oknech, zejména jednoho okna prvního podlaží, které skrývá zachovaný znak opata Celestina Stoye. Tento detail není jenom ozdobou, ale svědectvím o osobním přínosu opata k vzniku této budovy.
Fara v Žebnici má také zajímavé historické spojení s klíčovými osobnostmi. Ondřej Trojer, který zde fary založil, a Celestin Stoy, pod jehož vedením byla farská budova postavena, jsou důležitými postavami ve vzniku této památky. V roce 1826 pak majetek fary přešel pod Klementa W. L. Metternicha, což odráží další kapitolu jejího historického pouta.
Zajímavostí je, že po husitských válkách se fara stala útočištěm katolíků v převážně utrakvistickém a později luteránském prostředí. Tato role fary jako ochranného místního svatyně dodává její historii hloubku a emocionální váhu.
Nyní, když jste se zamilovali do této památky, počkejte na další objevy. Přejděme kolem budovy a prozkoumejme okolní oblast, která je plná dalších historických příběhů a krás.
Děkujeme za vaši návštěvu této významné památky. Doufáme, že se zde cítíte jako doma a že si vzpomenete na Žebnickou faru s radostným překvapením a nově objevenými znalostmi. Ať vás tento historický poutník uvede k dalším zajímavostem obce!
Tipy pro návštěvníky
Pro nejlepší zážitek doporučujeme návštěvu v jasných dnech, kdy slunce krásně zvýrazní barokní detaily a mansardovou střechu budovy. Pro fotografování jsou nejvhodnější ranní nebo pozdní odpolední hodiny, kdy je světlo měkčí a lépe podtrhne tvary architektury.
Cesta do Žebnic je možná autem i veřejnou dopravou. Aktuální dopravní spojení a možnosti parkování v obci si prosím ověřte v internetových vyhledávačích nebo na stránkách dopravce.
S sebou doporučujeme vzít si pohodlné oblečení a obuv vhodné pro procházky v okolí. Pokud přijedete s dětmi, je dobré mít připravené vlastní občerstvení a pití pro případné potřeby během prohlídky.
V rámci krátké procházky v okolí můžete navštívit také Kostel svatého Jakuba Většího, který se nachází v blízkosti památky.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Kostel svatého Jakuba Většího.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
1. Kostel svatého Jakuba Většího (Typ: Chrám). Prohlédněte si tuto historickou budovu a její vnější podobu. 2. Vnitřní část kostela (Typ: Prostor uvnitř stavby). Zde si můžete prohlédnout klidné prostředí a vnitřní vzhled stavby. 3. fara (Žebnice) (Typ: Duchovní sídlo). Tato budova doplňuje celkový pohled na místní náboženské dědictví.
Sezónní doporučení
Na jaře se okolí fary v Žebnicích probouzí do života. Světle zelené listy stromů a rozkvetlá tráva vytvářejí svěží kulisu pro tuto historickou stavbu. Doporučujeme navštívit místo v dopoledních hodinách, kdy je světlo jemné a vzduch čistý. Vzhledem k proměnlivému počasí je vhodné zvolit vrstvené oblečení a pohodlnou obuv.
Letní období přináší plný stín hustých korun stromů a intenzivní barvy přírody. Atmosféra je hřejivá a prostor působí otevřeně. Abychom se vyhnuli největším skupinám návštěvníků a polednímu žáru, doporučujeme přicházet hned ráno. Nezapomeňte na lehké letní oděvy a dostatek tekutiny.
Podzimem se krajina kolem památky zabarví do zlatavých a červených tónů, což dodává místu melancholický nádech. Mlhy v údolí zvýrazňují tajemnost historické architektury. Nejlepším časem pro návštěvu je odpoledne, kdy slunce dopadá pod ostrým úhlem. Praktickým doporučením je obuv odolná proti vlhkosti a lehčí bunda.
V zimě působí fara klidně a střídmě, zejména pokud budovu obklopí sněh. Kontrast bílé krajiny a stěn stavby vytváří jedinečný vizuální dojem. V tomto období bývá návštěvníků nejméně, ale je nutné počítat s kratší dobou otevírání. Nezbytné je velmi teplé oblečení, čepice a rukavice.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Petr Kinšt / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře