Ferdinandsko Hrad

Ferdinandsko (německy Ferdinandsruhe) je barokní lovecký zámeček umístěný na severozápadě Vojenského újezdu Březina, vzdálený přibližně pět kilometrů od obce Podivice. Leží v majetku Ministerstva obrany a veřejnosti je zcela nepřístupný.

Zámeček si vypomníme především díky osobnosti jeho zakladatele. V roce 1757 nechal loveckou rezidenci postavit olomoucký biskup Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu na území vyškovského panství. Pojmenování budovy podle tohoto duchovního velmože logicky navazuje na jeho významné církevní postavení. Během osmnáctého a devatenáctého století sloužil Ferdinandsko jako lovecké sídlo biskupů a později arcibiskupů, což odráželo jejich společenský status a velmožský životní styl.

Zásadní obrat v historii stavby nastal v roce 1935, kdy ji vojenská správa vykoupila spolu s veškerým lesním majetkem a převzala ji pod kontrolu Ministerstva obrany. Od té doby slouží jako sídlo správy vojenského prostoru a veřejnosti se jejich cesty sem zavírají. Před rokem 1977 patřela budova k obci Podivice; od té doby se nachází v Militárním újezdu Březina.

Architektura Ferdinandska nese všechny znaky barokního stylizovaného stavitelství. Jedná se o jednopatrovou volně stojící budovu se dvěma bočními krátými rizality. Vstupu dominuje zdobená šambráná a uši, nad kterými se vypíná segmentově vypjatá návojová římsa. V ozdobně rámované kartuši nad vchodem lze číst nápis „FERDINANDSRUHE" s letopočtem 1757, kterým se připomíná rok vzniku stavby. Střechu tvoří mansardová konstrukce, jejíž koruna nad bočními rizality nese zajímavá komínová tělesa s patrně původními komínovými lávkami.

Interiér vypovídá o původním účelu stavby. V patře se nacházely pokoje pro ubytování biskupských hostů, v přízemí pak místnosti pro jejich lovecký doprovod. Některé místnosti jsou zaklenuty valenou klenbou, jinde se uplatňuje plochý strop. První patro vykazuje neckové klenby ozdobené štukaturou a zrcadly. Centrem stavby je hlavní sál se dvěma krby, poblíž kterého se nachází přestavěný prostor bývalé kaple sv. Eustacha, patrona lovců. Ještě ve třicátých letech dvacátého století disponovala tato kaple skromným vybavením: oltář, obraz, kříž s růžencem a čtyři železné svícny.

Dnešní stav budovy je bohužel kritický. Od roku 2000 je zámeček prakticky nevyužíván a sužují jej havarií hrozící problémy – zejména napadení krovu dřevokaznou houbou. Dlouhodobé zanedbávání ohrožuje její existenci. Zajímavostí zůstává, že v budově probíhalo natáčení televizních seriálů Četnické humoresky a Příběhy železné opony, čímž se zámeček stane alespoň epizodně vnímatelný v povědomí české veřejnosti.