Frejštejn stojí v těsném sousedství Podhradí nad Dyjí, na jižní straně obce, s řekou Dyjí po levém boku a přírodní památkou Podhradské skály na severu. Jde o zříceninu středověkého hradu, jehož počátky sahají do 13. století. Od 15. věku leží v troskách a jako kulturní památka České republiky je chráněn zákonem.

Za vznikem hradu stojí potomci pána Wernharda z Trnavy, kteří zdejší kraj spravovali ve službách moravského markraběte Vladislava Jindřicha. Poprvé se hrad připomíná roku 1251, kdy na něm jako svědci při donaci jerušskému klášteru vystupují Oldřich zvaný Liber – česky Svobodný, německy Frei – a jeho syn Gaytmar. Právě tento přídomek, odkazující na německé „frei", dal hradu jeho jméno.

Po smrti Přemysla Otakara II. se Frejštejn proměnil v doupě lapků. Roku 1286 ho dobyl a pobořil rakouský vévoda Albrecht I. se souhlasem českého krále Václava II.; tehdy je na hradě uváděn Oldřich Frej z Frejštejna. Za vlády Václava II. byl hrad znovu osídlen a stavebně výrazně rozšířen. V roce 1310 je jako svědek na listině Rajmunda z Lichtenburka doložen Marquart z Frejštejna, ve dvacátých letech 14. století se pak v pramenech ke zwetlskému klášteru opakovaně připomíná Oldřich Vrey. Od třicátých let 14. století spravovali Frejštejn zeměpanští purkrabí – roku 1331 Konrád z Bítova s manželkou Budislavou, v letech 1354 a 1371 Petr Hecht z Rosic.

Pravděpodobně v době Oldřicha z Frejštejna vznikl v severní části dolního hradu reprezentativní trojpodlažní palác s přiléhající hradní kaplí sv. Kateřiny, která je poprvé zmiňována roku 1347.

Roku 1422 zapsal král Zikmund hrad do dědičné zástavy Lipoltovi I. z Krajku. Ten jej odkázal svému mladšímu bratru Janu Krajíři z Krajku, jenž si svými loupeživými výpady vysloužil pověst postrachu širokého okolí. V lednu 1440 se Jan sice zavázal k dodržování landfrýdu, moravské stavy ho přesto prohlásily za škůdce země a hrad měl být vykoupen a zbořen. Ještě roku 1447 je Jan na Frejštejně zmiňován – zda k pobořeni skutečně došlo, není jasné; Jan ostatně vystupoval jako stoupenec krále Fridricha III., což mohlo celou záležitost zbarvit politicky.

Janův synovec Volf zdědil roku 1454 Frejštejn spolu s Cizkrajovem a v Čechách panstvími Landštejnem a Novou Bystřicí. Za podporu Jiřího z Poděbrad roku 1458 ve válce v Rakousích a při obléhání hradu Cornštejna ho král obdaroval zkonfiskovaným cornštejnským panstvím. Během válek proti Matyáši Korvínovi byl hrad pravděpodobně těžce poškozen – roku 1487 ho prameny označují jako zbořený. Osudy hradu poté sdíleli Volfovi synové Lipolt II. a Jindřich; roku 1493 jim král Vladislav II. potvrdil propuštění z manství.

V 16. století podle historika Ladislava Hosáka probíhaly na hradě pevnostní přestavby. Roku 1628 přešel Frejštejn do rukou císařského rady Jakuba Berchtolda, povýšeného roku 1633 do stavu svobodných pánů z Uherčic. Od té doby sdílel hrad osudy uherčického panství a je dnes majetkem obce Podhradí nad Dyjí.

Ze samotné zříceniny se dochovala část severní zdi a hradeb, zbytky malého paláce, brána i kaple. Dobře zachovaná je bašta na jihozápadní straně hradu. Ze zmíněné přestavby v 16. století pochází věž se střílnami. Návštěvníka, který si Frejštejnem nespokojí, čeká v blízkém okolí zámek v Uherčicích, Jemnici, Slavonicích i krásná Telč.