Fuchsloch Muzeum

Fuchsloch, v češtině obvykle Liščí bouda, je roubený dům v Jizerských horách nedaleko Bedřichova. Jeho německé jméno se doslova překládá jako Liščí díra nebo Liščí doupě. Je to poslední dochovaná stavba ze sklářské osady Kristiánov a je zapsán jako kulturní památka.

Osada stávala v lesích ve výšce kolem 800 metrů na jihozápadním úpatí Černé hory, mezi horním tokem Kamenice a jejím přítokem, Malým Kamenickým potokem. Dům stojí na pravém břehu tohoto potoka, asi 250 metrů od Kamenice s peřejemi a vodopádem. Několik set metrů pod Kristiánovem napájí Kamenice vodní nádrž Josefův Důl, která zatopila údolí po roce 1980.

Kristiánov založil huťmistr Johann Leopold Riedel v letech 1775 až 1776. Kromě sklářské huti tu byl panský dům, chalupy sklářů, hřbitov a škola. Osada dostala jméno na počest majitele libereckého panství, hraběte Christiana Philippa Clam-Gallase. Pec v nové huti poprvé roztopili 6. ledna 1776 a první sklo utavili o jedenáct dní později. Užitkové sklo později z velké části nahradila výroba polotovarů pro bižuterii. V 19. století výroba upadala, a když sklárna v roce 1887 vyhořela, už ji neobnovili. Panský dům získal v roce 1929 Klub československých turistů. V říjnu 1938, krátce poté, co jej zabrala československá armáda, vyhořel a zanikl.

Zůstal jen roubený dům skláře Fuchse. Sloužil jako zájezdní hostinec a jméno dostal podle svého někdejšího majitele. V roce 1963 jej převzal stát a předal do správy Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Muzeum dům opravilo a v roce 1964 v něm otevřelo Památník sklářství. Další opravy proběhly v letech 1987 a 1988 a celková rekonstrukce v roce 2016. Ta pak v soutěži Stavba roku 2017 získala Cenu Karla Hubáčka.

Jde o přízemní stavení s půdorysem ve tvaru písmene T, se svisle bedněným dřevěným štítem a se sedlovými a valbovými střechami. Uvnitř je expozice Sklářská osada Kristiánov. Jejím středem je trojrozměrný model zaniklých budov osady, který vytvořil František Ulbrich z Kokonína u Jablonce nad Nisou. Vystaveny jsou také typické výrobky zdejší sklárny.

Asi 100 metrů severně od domu leží malý lesní hřbitov, další pozůstatek osady. Na ploše přibližně 20 krát 30 metrů jsou hroby místních sklářů, mezi nimi i příslušníků rodiny Riedelů, a také hroby lesního personálu z clam-gallasovského panství. I hřbitov je zapsán jako kulturní památka.