Jezuitská rezidence (Petrovice u Sedlčan) Jezuitská residence

Vítejte v Petrovicích. Stojíte právě teď před pozoruhodnou historickou památkou, kterou je zdejší jezuitská rezidence. Když zvednete zrak a rozhlédnete se kolem sebe, před vašima očima se rýsuje raně barokní patrová budova pocházející z druhé poloviny sedmnáctého století. Vnímejte tu nevšední atmosféru místa, které dýchá starými časy. Budova má obdélný půdorys a je orientována svým čelem přímo do zdejšího náměstí. Její vzhled nese stopy stavebního vývoje, který probíhal v průběhu dlouhých staletí, a tvoří přirozenou a velmi důležitou součást širšího historického areálu společně s místním zámkem. Nechte na sebe působit starobylé zdi a vydejte se s námi na krátkou cestu do hlubin minulosti.

Pojďme se nyní posunout v čase zpět do roku šestnáct set šedesát šest. Právě tehdy koupili Petrovice příslušníci řádu, kterým se říkalo krašovičtí jezuité. Ti tehdy na tomto místě vybudovali dvě rezidence, které měly sloužit jako malé nebo také letní sídlo pro členy Tovaryšstva Ježíšova. Tato stavba tak věrně svědčí o hlubokém působení tohoto řádu v celém zdejším regionu během období takzvané barokní rekatolizace. Život v této budově a jejím okolí byl úzce spjat s duchovními a správními snahami tehdejší doby. Dlouhá staletí přinášela různé změny, z nichž k těm nejvýraznějším patřil rok sedmnáct set sedmdesát tři. V tomto roce bylo Tovaryšstvo Ježíšova tehdejším panovníkem, kterým byl císař Josef Druhý, oficiálně rozpuštěno, což vedlo k zásadní změně vlastnictví celého objektu. Dějiny však plynuly dál a přinášely nové majitele i nové osudy. O několik desítek let později, konkrétně v roce osmnáct set šest, koupil celý petrovický statný majetek Jan Václav Bechyně z Lažan. Budova tak postupně měnila své tváře, až se dostala do dvacátého století, kdy nastala další významná kapitola její existence. V roce devatenáct set třicet a pět prošla rezidence velkou modernizací a celkovou přestavbou, o kterou se tehdy zasloužil lékař jménem Josef Abraham. Ten dal starobylému síslu novou podobu, aby mohlo sloužit jako běžný obytný dům.

Nyní věnujte pozornost samotné architektuře a detailům, které máte přímo před sebou. Podívejte se na hlavní vchod do budovy. Nad ním se tyčí charakteristický prvek, kterým je vysoká hranolová věž. Hned u vstupu můžete obdivovat také zajímavý portik, jenž dodává celému průčelí slavnostní ráz. Když budete sledovat linie stavby, uvědomíte si, že tato patrová budova představuje cennou součást kulturního dědictví naší země. Architekti, kteří tuto stavbu kdysi navrhli a vdechli jí život, sice zůstali do dnešních dnů neznámí, avšak jejich dílo hovoří za ně a nese stopy řemeslného umu své doby.

Když se ponoříme do historie tohoto místa, zjistíme, že je spjato s celou řadou významných historických osobností. Mezi ty nejznámější jména, která se objevují v kronikách a záznamech spojených s Petrovicemi, patří například Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, dále Přibík Jeníšek z Újezda, Lidmila Kateřina z Talmberka, již zmíněný Jan Václav Bechyně z Lažan, nebo také Vladimír Zhorský ze Zhorze a z Kronberka a v neposlední řadě také doktor Josef Abraham, který objekt upravil pro moderní bydlení. Každá z těchto osobností zanechala v historii místa svou vlastní stopu ať už svou správou majetku, stavebními úpravami nebo společenským vlivem.

Když se zastavíme u zajímavostí, je fascinující pomyslet na to, že tato budova stojí na svém místě již po staletí a pamatuje doby, kdy se zdejší krajina a společnost radikálně měnily. Působení jezuitů v této oblasti nebylo jen záležitostí víry, ale také utváření krajiny a správy majetku. Fakt, že se z původně církevní letní rezidence stalo sídlo pro každodenní život a moderní domov, ukazuje, jak dokázaly historické stavby žít dál i v úplně jiných společenských podmínkách. Celý tento areál včetně zámku a této jezuitské rezidence tak tvoří paměť regionu, kterou stojí za to vnímat všemi smysly.

Doufáme, že se vám prohlídka tohoto místa líbila a že jste si užili chvíle strávené před touto zajímavou historickou památkou. Můžete nyní pokračovat v objevování dalších krás zdejšího okolí nebo se vydat na procházku po petrovickém náměstí. Děkujeme vám za pozornost a přejeme vám krásný zbytek dne. Na shledanou.