Kaple Narození svatého Jana Křtitele leží v lese na jihozápadním úbočí vrchu Plešivec poblíž obce Kamýk v litoměřickém okrese. Památkově chráněný areál pojímá nejen kapličku samotnou, ale také zbytky venkovní kazatelny, která byla kdysi nezbytná pro rozšíření bohoslužby do volného prostoru. Název kaple, odkazující na Narození sv. Jana Křtitele (nikoli pouhou památku svatce), jej specifikuje rovněž katalog litoměřické diecéze.

Historie místa sahá hlouběji, než se zdá. Na stejném místě údajně stála původní kaple již od roku 1551 – stavba dvojlodního typu, do níž měl být pochován Vilém Kamýcký z Kamýka. Jeho náhrobní deska se dnes nachází v kostele sv. Mikuláše ve Velkých Žernosekách. Během třicetileté války, zvláště při švédském tažení roku 1640, byla původní stavba těžce poškozena. Nová éra začíná rokem 1660, kdy si tuto lokalitu zvolila markraběnka bádenská Sylvie Kateřina, pocházející z italského rodu Carretto-Millesimů a vlastnící panství Lovosice-Kamýk. Nechala zde vystavět nový, šestiboký centrální chrám.

Kaple se stala středem intenzivní poutní tradice. Věřící se vydávali z Lovosic, kde jejich cestu zahajovala bohoslužba v farním kostele v šesté hodině ráno. Když počet poutníků vzrůstal, samotná kaple nestačila – lidé poslechli kázání z venkovní kazatelny u severozápadního nároží stavby. Zajímavostí je, že se zde udržovala tradice dvojjazyčných kázání až hluboko do 19. století, dáno jazykovou skladbou kraje: Lovosice na levém břehu Labe zůstaly převážně české, zatímco pravý břeh byl německy mluvící. V roce 1777 prošla kaple opravou, kterou připomínají letopočty na zbytcích kazatelny. Poutě překonaly i josefínské reformy a rozdělení panství mezi více majitelů.

Architektonicky se kaple vyznačuje italskými prvky, ačkoli autora projektu neznáme. Půdorys tvoří pravidelný šestihran se dvěma řadami oken – dolní jsou pravoúhlá, horní kulatá. Stavbu korunuje vysoká kupolová střecha s lucernou. Interiér skrývá šestidílnou kupoli a pozdně barokní oltář, který původně obsahoval dvě sochy. Na severním nароží se dochovaly fragmenty kamenné kazatelny s polygonálním půdorysem, zdobené čtyřmi reliéfními znaky renesančního a barokního slohu s letopočty 1660 a 1777.

Moderní dějiny kapličky jsou smutné i naději plné. Pouti ustaly v roce 1938 po vzniku státní hranice, po druhé světové válce se obnovily až v roce 1989. Stavba postupně zpustla, venkovní kazatelna se zcela zničila – zůstal jen šestiboký čedičový sloup s rozptýlenými fragmenty. Zásluhou litoměřického městského děkana Karla Havelky byla kaple po roce 1990 opravena a poutní tradice obnovena. Nový oltářní obraz sv. Jana Křtitele pochází od litoměřického malíře Arnolda Richtera. Pouti se dodnes konají kolem slavnosti 24. června. Ke kapli vede obecní naučná stezka.