Kaple se nachází v Ostrově u Stříbra v okresu Tachov a je chráněna jako kulturní památka České republiky. Vznikla v době, kdy si stavby chválily svou souměrnost a proporce, a tato kaple je jejich dokonalým příkladem.

O vzniku kaple jsou historiány doklady rozmanité. Realizace novostavby spadá do druhé čtvrtiny 18. století, ale přesný rok budoucí stavby není zcela jasný – názory se liší mezi lety 1728, 1729 a 1740. Stavebníkem byla s největší pravděpodobností osoba spjatá s benediktinským klášterem v Kladrubech. Kaple byla vysvěcena opatem Mauersem Fintzguthem, jak uvádí dopis plzeňského arcidějkana pražské konzistoři z 5. listopadu 1729. Vzhledem k tomu, že Fintzguth zemřel 4. února 1729, se má za to, že svěcení proběhlo nejspíše v roce 1728, patrně na svátek patrona kaple. Archivní dokumenty o stavbě se nedochovala – fragmenty kladrubského archivu neobsahují o ostrovské kapli žádné zprávy.

Architektem byl bezpochyby Jan Blažej Santini-Aichel, přestože jeho autorství není archivně doloženo. Vyplývá ze jeho dlouholeté činnosti pro kladrubský klášter a z charakteristického slohového razítka stavby. Santini projekt pravděpodobně vtvořil v posledních létech svého života – zemřel v roce 1723. Stavba byla realizována snad až po jeho smrti, ale bez jakýchkoliv změn.

Stavba se řadí do typ „paprsčité centrály" a stojí na šestiúhelném půdorysu se třemi apsidovými prostory. Půdorys je konstruován pomocí geometrických postupů typických pro Santiniho dílo – soustředných kružnic se vzájemnými proporčními vztahy, do kterých jsou vepisovány rovnostranné trojúhelníky. Vnější objem je formován nad trojúhelníkem se seříznutými vrcholy, přičemž trojboká centrála je na hranách silně zkosená. Po obvodu stavby je řada obdélných oken s menšími čtvercovými slepými poli pod nimi. Tvarosloví je výrazně minimalizováno a lineariziváno, s charakteristickými strmými a hustě složenými profily říms. Na kupoli jsou nástropní fresky, které byly v novější době zrekonstruovány.

Později, v polovině 19. století, byla k oddělení přistavěna hranolovitá jednopatrová věž s cibulí, která se stala součástí západního bloku. Ve věži je předsíň, sklenutá plackou, a vnitřek je rozdělen oltářními nikami a kupolí s lucernou.

Interiér kaple vyzdobuje hlavní oltář vytvořený technikou al fresco v východní nice, který zobrazuje sv. Václava a sv. Vojtěcha s obrazem Piety – kopií slavného poutního obrazu z chrámu v Přešticích. V horním nástavci je zachycen sv. Benedikt. Stropní fresky představují alegorii Víry a Naději, Adama a Evu v ráji a Spasitele. Raně baroková kazatelna s hranolovým půdorysem doplňuje vybavení. V roce 2023 bylo na zdi kaple zavěšeno čtrnáct obrazů křížové cesty od akademického malíře Jaroslava Šindeláře.

V dubnu 2009 až srpnu 2010 byla kaple důkladně rekonstruována a o rok později obdržela cenu poroty za výrazný počin při obnově historické stavby v konkurenci Stavby roku Plzeňského kraje 2010.