Kostel svatého Jana Křtitele (Kostelec) Kostel

Vrcholně gotický kostel svatého Jana Křtitele je významnou krajinnou i obecní dominantou obce Kostelec, nacházející se v okrese Tachov nedaleko Kladrub. Kostel je též pozoruhodný pro mnohé své původní zachované konstrukce navzdory pozdější barokní přestavbě a úpravám v 19. století.

Kostel svatého Jana Křtitele je gotický kostel, který byl postaven v 14. století. Existence osady Kostelec je písemnými prameny doložena do roku 1352, kdy je obec zmíněna jako součást horšovotýnského děkanátu. Výstavba kostela sv. Jana Křtitele nebo spíše jeho presbytáře je datován do roku 1356 dle nápisu na nápisové desce nad sanktuářem nacházejícím se v presbytáři kostela. Na prvním řádku je zde v originále psáno: „A. D. M DDD L VI“, tedy v českém znění: „Léta Páně 1356“. Druhý a třetí řádek skýtá nápis: „FVMVS ET CVM HONORE THEODORICVS MPI“, tedy v překladu: „Byli jsme a se ctí Theodorik … MPI označuje zřejmě zkratku pro manupieri. Tedy, že toto dílo bylo vykonáno jeho rukou / na jeho náklady.

Od 14. století vlastnili podací právo ke kostelu sv. Jana Křtitele kladrubští opati. Po husitských válkách přešel kostel pod správu světských feudálů a klášteru byl navrácen až v 16. století. Nelze s určitostí říci, zda je presbytář a loď stejného stáří či zda je loď kostela starší. Do stejného období jako presbytář náleží klenba presbytáře, opěráky, portál do sakristie, okna, sedile a výklenek v jihovýchodní zdi závěru. Společně byla vystavěna též východní stěna lodi nebo její část s vítězným obloukem. Portál v jižní stěně lodi je nejspíše soudobý s výstavbou presbytáře.

O stáří samotné lodi jsou pochybnosti z důvodu absence soklu, jež oproti presbytáři hlavní loď postrádá. O rozdílném stáří také napovídá nezvyklý půdorysný tvar lodě a půlkruhově zaklenutému oknu, jež je zazděno v jižní stěně lodi. Je též možné, že je starší pouze část obvodového zdiva lodi, například právě jižní stěna lodi. Loď byla plochostropá, jak naznačují omítky nad fabionem.

Patrně s nevelkým časovým odstupem byla k lodi a presbytáři přistavěna ze severní strany sakristie zaklenutá křížovou žebrovou klenbou. Zdivo věže v rámci prvního patra je hypoteticky též středověké. Kolem poloviny 18. století proběhla barokní přestavba. V lodi byla upravena okna, byl vztyčen nový krov, proveden trámový strop s fošnovým překládaným záklopem a západní štít. Dále byla u západní stěny lodi postavena předsíň. Vstupy, strop, štíty i krov jsou soudobé. Byl zřízen či upraven východní vstup do věže. V této době byla možná ke kostelní věži přistavěna i schodišťová věžice.

Realizace dalších úprav spadá nejspíše do první čtvrtiny 19. století. Ty se dotkly především kostelní věže. Bylo vybudováno druhé a třetí patro věže, původní zvonová stolice, krov věže a okna třetího patra. V přízemí věže / sakristii bylo předěláno okno a stěny byly v nárožích zesíleny dvěma opěráky. V poslední řadě byl vztyčen krov nad presbytářem a upravena kruchta v hlavní lodi kostela.

V průběhu 21. století proběhl kostel rekonstrukcí fasád, dveřních a okenních otvorů, vitráží a proběhla celá řada stavebně historických, restaurátorských a archeologických výzkumů v kostele samotném i jeho bezprostředním okolí. Všechny tyto práce proběhly na poptávku obce Kostelec, která objekt vlastní od roku 2005, kdy byl od Plzeňské diecéze bezplatně převeden pod její správu. V roce 2010 proběhl restaurátorský průzkum. V roce 2016 od května do srpna byly restaurovány vitráže 2. etapy, tedy vitráže presbytáře a sakristie. V roce 2017 proběhla archeologická sondáž před vstupem na půdní prostor předsíně a kruchty, kolem hlavního vstupu do hlavní lodi, před severní stěnou hlavní lodi a v blízkosti severovýchodního rohu hlavní lodi. V roce 2024 by restaurován hlavní portál do hlavní lodi. V roce 2025 proběhl restaurátorský průzkum kamenných žeber, vnitřních omítek a jejich povrchových úprav v sakristii.

Kostelní věž stojící na přibližně čtvercovém půdorysu, který sdílí se sakristií, je dominantou celého kostela. Vprostřed východní stěny věže se nachází vstup do sakristie, odkud se vchází do presbytáře a hlavní lodi kostela s předsíní. Dveře jsou dvoukřídlá otevíravá směrem do exteriéru, pravé křídlo je aktivní a levé pasivní. Osazena jsou do jednoduchého kamenného ostění na čtyřech pásových závěsech (každé křídlo na dvou). Ke dveřím vedou dva žulové schody.

Dveřní křídla do sakristie byla společně s dalšími nově provedena v roce 2024 dle návrhu Ing. J. Fořta z dřevěných svisle kladených fošen spojovaných na pero a drážku, uprostřed se nachází profilovaná klapačka z obou stran vyžlabená. Kování dveří je provedeno z kovaného železa a vrchově upraveno černěním, jak je zjevné z opracování a tvaru pásových závěsů, madla i rozety s její otočnou krytkou.

Nad dveřním otvorem do sakristie se nachází jednoduše profilovaná římsa s plochým náběhem v šířce kamenného ostění dveří. Z horní strany je opatřena oplechováním. Po pravé straně ode dveří se v rohu vymezeným východní stěnou věže a severní stěnou presbytáře nalézá kamenicky ztvárněný žulový odtokový žlab. Je jediným takovým, který se u kostela nachází.

V severní straně se nachází jediné okno ze sakristie. Jedná se o menší hrotité okno s jednou pravoúhle zalomeným ostěním. Před okenní výplní se nachází subtilní provlékaná mříž se třemi svislými a pěti vodorovnými železnými pruty, povrchově upravenými černěním. Samotné okno je členěno do kříže. Spodní dvě obdélná křídla jsou každé dále děleno dvojicí vodorovných příčlí. Horní křídla jsou od spodních oddělena poutcem a tvar okenního rámu i rámu obou křídel opisující hrotitý oblouk nadpaží je podobně jako u spodních dále vodorovně předělen jednou příčlí.

Nároží věže jsou pak podobně jako u presbytáře vyztužena opěráky. Oba opěráky jsou odstupňované a ukončené soklem. Na rozdíl ale od opěráků presbytáře jsou širší a bez pohledové bosáže vyvedené v barvě omítky.

Ve věži jsou ze všech jejích čtyř stran viditelná hrotitá okna s rovnými špaletami v úrovni zvonové stolice. Jejich výplní je typické okno s několika dřevěnými lamely a ve vrcholu, kde okno plynule přechází do hrotitého oblouku je v dřevěné desce okna vytvořen otvor ve tvaru hrotitého trojlistu. Okno je pak opatřeno jednoduše profilovanou parapetní římsou z horní strany opatřenou oplechováním.

Hmotu věže uzavírá bohatší korunní římsa. Střecha je v současné době plechová, červené barvy, kdy z čtvercového půdorysu přechází v mírném sklonu do osmihranné strmé věžové střechy. Ve střešních rovinách jsou pak prolomené čtyři vikýře, každý z jedné strany věže. Ta je ukončena hrotnicí neboli žerdí. Ve spodní části hrotnice se nachází dekorativní makovice a celá hrotnice graduje ke kří

Kostel svatého Jana Křtitele je pozoruhodný pro svou architekturu a zachovalé prvky z 14. století. Je to významná krajinná i obecní dominantou obce Kostelec. Kostel je také významný pro svou barokní přestavbu a pozdější úpravy v 19. století. Dnes je kostel pod správou obce Kostelec a je v současné době rekonstruován.