Františkánský klášter v Brně je komplexem barokních budov v Františkánské ulici, které se rozkládají na místě někdejšího Římského náměstí v historickém centru města. Klášter vznikl v letech 1651 až 1671 při kostele svaté Máří Magdaleny a je dnes chráněn jako kulturní památka, přestože patří mezi nejohroženější historické objekty ve městě.

Příběh františkánů v Brně sahá hluboko do minulosti. Řád se usadil v Brně již v roce 1451, kdy vznik místního konventu inicioval italský mnich svatý Jan Kapistránský. Původní klášter stál mimo městské hradby pod Petrovem u Svrateckého náhonu, v dnešní Nádražní ulici, kde františkáni roku 1452 zahájili stavbu svého kláštera s kostelem. Stavební práce pokračovaly pravděpodobně až do poloviny 16. století.

Třicetiletá válka postavení františkánů zásadně změnila. Když se v roce 1643 zdálo, že město padne do rukou švédských vojsk, rozhodli se místní obyvatelé klášter poničit, aby jej nepřítel nemohl využít. Při druhém obléhání Švédy v roce 1645 pak došlo k jeho definitivní zkáze. Po skončení války se františkáni nevrátili na původní místo. Jako náhradu za zničený klášter obdrželi od města čtyři starší gotické budovy v centru města, v bývalé židovské čtvrti, spolu s kostelíkem svaté Máří Magdaleny.

Nový klášter zde vyrostl v raně barokním slohu. Do roku 1654 františkáni vybudovali klášterní konvent se zároveň přestavěným kostelem. Předpokládá se, že autorem stavebního plánu byl Ondřej Erna. Stavební aktivity pokračovaly po následující dekády. Roku 1672 byl přistavěn špitál s lékárnou, v letech 1677 až 1704 vznikla knihovna s archivem a budovy byly vyzdobeny. Na konci 17. století došlo k dalšímu rozšíření klášterního komplexu. V roce 1748 byl klášter částečně přestavěn a zvýšen o další podlaží. Na těchto úpravách se zřejmě podílel i věhlasný architekt Mořic Grimm.

Období samostatného františkánského života skončilo v roce 1786, kdy jej císař Josef II. v průběhu svých církevních reforem zrušil. Klášterní budovy byly přebudovány na Transporthaus, dopravní ústav císařské armády. Sakrální funkci si zachoval pouze chrám svaté Máří Magdaleny, který se stal farním kostelem. Budovy pak sloužily nejrůznějším účelům – od roku 1889 zde sídlil státní sklad knih, v letech 1912 až 1950 působili ve zdejších prostorách eucharistiáni.

V posledních dekádách se osud kláštera často měnil. Od roku 1991 část komplexu využívala Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti, petrinská komunita. Koncem devadesátých let se o nový obsah budov zajímala brněnská stavební firma Pozemstav, která zde chtěla zřídit kanceláře a výstavní prostory. Přestože se v roce 2008 podařilo změnit územní plán, projektu se stavěl do cesty nesouhlas samotných petrinů. Na přelomu roku 2012 komunita z Brna odešla a církevní majetek dnes spravuje brněnské biskupství. Pod větší částí objektu se nachází rozsáhlé gotické sklepení, které se počítá využít při budoucích úpravách.

Františkánský klášter dnes patří mezi nejohroženější památky Brna. Přestože byly v nedávné minulosti provedeny zajišťovací statické práce a nejnutnější opravy střechy, rozsáhlejší revitalizace se stále nespustila. Zůstává nejohroženějším brněnským svědectvím středoevropské baroka.