Konventní zahrada tvoří jednu z nejstarších součástí Strahovského kláštera, přiléhající k jeho jižní straně. Jejích necelých dva tisíce osm set metrů čtverečních leží v nadmořské výšce kolem 290 až 295 metrů nad mořem. Spolu se samotným klášterem je od roku 1989 chráněna jako národní kulturní památka České republiky.

Počátky zahrady sahají do roku 1613, kdy ji založil architekt Giovanni Battista Bossi. Klíčovým okamžikem její historie se stala barokní přestavba z let 1682 až 1700, kterou navrhl Jean Baptiste Mathey. Právě tato úprava utváří vzhled zahrady dodnes – západní stranu dominuje sallá terréna, zatímco východní část vybíhá v terasu s vyhlídkovým altánem.

Nejcennějším prvkem zahrady je historická kašna vzniklá v sedmdesátých letech 17. století. Její vyzvednutí na místě zřídil opat Jeroným Hirnhaim podle projektu italského architekta Giovanni Domenica Orsiho. Z původní stavby se dochovává především samotná nádrž; sokl s přepadovým bazénkem pochází z novějších dob. Do nádrže přivádí vodu jeden vodotrysk a voda přepadá dvěma žlábky do bazénu pod kašnou, čímž vytváří charakteristický zvuk, který patří k atmosféře klášterních zahrad.

Dalším prvkem ilustrujícím historické změny je studna. Během rozsáhlé rekonstrukce v padesátých letech 20. století byla osazena novou umělecky kovanou mříží. Sous zahradou se rozprostírá síť historických štol; jejich odvětrání bylo řešeno průrazem do šachtice vyhloubené u zdí prelatury.

Dnes je Konventní zahrada na rozdíl od ostatních zahrad kláštera zcela uzavřena pro veřejnost. Slouží výhradně řeholníkům jako místo klidu, osobního rozjímání a jako prostor pro rekreaci v klášterním prostředí. Tím si Strahov udržuje tradici kontemplativního způsobu života, který byl od jeho založení základem života této komunity.