Kostel Nanebevzetí Panny Marie v malé obci Družec je dominantou krajiny a důležitou součástí života místního společenství. Jeho počátky sahají do první poloviny čtrnáctého století, přestože první písemná zmínka o samotné vesnici pocházíí z roku 1320, kdy ji obdržel od krále Zdislav z Dobré jako součást svého majetku. Samotný kostel s farností se pak připomíná poprvé v roce 1352 v záznamech desátků.

Budova se postupně stala významným poutním místem. Hlavní pouť, která se sem táhnou věřící, se tradičně konají v neděli po Švátém Jakubu (2. červenci). Během třicetileté války však prosla kostel tragédií – roku 1634 byl vypálen a vypleněn. Obec si jej však cením si jej, a proto jej nechala mezi lety 1688 až 1690 znovu vystavět. Právě v této barokní podobě jej známe dodnes.

Architektura kostela vypovídá o dlouhých dějinách budovy. Jedná se o jednolodní stavbu s presbytářem čtvercovým v půdorysu, jehož původní gotickou tvář tvoří křížová žebrová klenba. Loď je obdélníková s rovným stropem. Věž završuje plechová báň se zašpičatělou vížkou a hodinami, které odvěčně hlásají čas paroháňům. Barokní oltář pochází právě z doby přestavby na konci sedmnáctého století a je jeho stěžejním prvkem.

Srdcem kostela je však nejslavnější předmět – Panna Marie v životní velikosti, vysoká zhruba devadesát centimetrů, nyní vystavená v ochranném skleněném výklenku uprostřed oltáře. S touto soškou se pojí bohaté podání legend. Družecký farář Václav Alexius Zelenka zapsal roku 1677: „Od zázračné sochy Panny Marie každého roku mnozí velikých milostí dosahují." Podle místní pověsti, kterou Zelenka reprodukoval, měla soška zázračnou moc již před husitskými válkami – kdy prý žoldnér Žižka kostel zapálil, avšak socha zůstala v plamenech neporušena. Tato legenda nadále žije v paměti obce.

Okolí kostela tvořívíc také zajímavé památky. Severně od budovy stojí Mariánský sloup se soškou Panny Marie, který dal roku 1647 vztyčit kameník Jiří Gran spolu se svojí manželkou Reginou. Napravo od průčelí leží pískovcový kvádr nazývaný Zkamenělec. Podle pověsti zaznamenané farářem Josefem Kubištou okolo roku 1840 měl tento kámen značit hrob muže, který se rouhal Panně Marii. Rouhači se totiž tradičně nepohřbívali na hřbitově mezi věřícími, nýbrž vně jeho zdí, a jejich hroby se značily právě takovýmito kameny.

Farnost v Družci zanikla sloučením pod farnost Unhošť na konci roku 2008, avšak chrám zůstává živou součástí místní komunity. Každou neděli v deset hodin se zde stále konají bohoslužby a věřící zde hledají útěchu u své patronky – tak jako po několik století dříve.